Ludvík II. Monacký
Ludvík II., celým jménem Louis Honoré Charles Antoine Grimaldi (12. července 1870, Baden-Baden — 9. května 1949, Monako) byl monacký kníže v letech 1922 až 1949.
Ludvík II. Monacký | |
---|---|
Rodné jméno | Louis Honoré Charles Antoine Grimaldi |
Narození | 12. července 1870 Baden-Baden |
Úmrtí | 9. května 1949 (ve věku 78 let) Monako |
Místo pohřbení | Katedrála Neposkvrněné Matky Boží |
Alma mater | École spéciale militaire Stanislavova kolej |
Povolání | voják a politik |
Ocenění | Řád Francisque Válečný kříž za operace na vnějších bojištích Válečný kříž 1914–1918 Řád Muhammada Alího Koloniální medaile |
Období | 27. června 1922 - 9. května 1949 |
Nábož. vyznání | katolicismus |
Choť | Ghislaine Dommangetová (1946–1949)[1] |
Partner(ka) | Marie Juliette Louvetová |
Děti | Charlotte Monacká |
Rodiče | Albert I. Monacký a Mary Victoria Douglas-Hamiltonová |
Rod | Grimaldiové |
Příbuzní | Jiří Tasilo Festetics a Marie Matilda Festeticsová z Tolny (sourozenci) Antoinette, baronka z Massy a Rainier III. (vnoučata) |
Funkce | monacký kníže |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
editovatJeho otcem byl monacký panovník Albert I. Monacký a matkou skotská šlechtična Mary Victoria Douglas-Hamiltonová (prababička českého knížete Karla Schwarzenberga). Ludvíkovi rodiče však žili odděleně a roku 1880 byl jejich sňatek anulován.
Chlapec vyrůstal v Německu s matkou a jejím druhým manželem Tassilem Festeticsem. V jedenácti letech si jeho otec vyžádal jeho návrat do Monaka. Ludvík absolvoval École spéciale militaire de Saint-Cyr a odjel s Cizineckou legií do Alžírska. Zde se zamiloval do rozvedené kabaretní zpěvačky Marie Juliette Louvetové a v roce 1898 se jim narodila nemanželská dcera Charlotte (kníže Albert I. nedal synovi souhlas k nerovnorodému sňatku). V roce 1911 byl vydán zákon, kterým se Charlotte navzdory nelegitimnímu původu stala dědičkou trůnu, aby se tak zamezilo nárokům Ludvíkova bratrance, hraběte Wilhelma Uracha.
Činnost
editovatLudvík bojoval v řadách francouzské armády v první světové válce, kde získal hodnost brigádního generála a titul velkodůstojníka Řádu čestné legie. Po smrti svého otce v roce 1922 se stal hlavou státu. Za jeho panování bylo zřízeno Napoleonovo muzeum, založen fotbalový klub AS Monaco FC, v roce 1929 se jela první automobilová Grand Prix Monaka a v roce 1939 knížectví uspořádalo Univerziádu. Byl pro ni vybudován stadion, nesoucí Ludvíkovo jméno.
Kníže Ludvík se snažil neutrální politikou ušetřit Monako hrůz druhé světové války, což vedlo ke sporům s následníkem trůnu Rainierem, který vstoupil do Forces françaises libres, nezabránil však okupaci státečku italskými a německými jednotkami v letech 1943–1944. Po osvobození musel čelit požadavkům nové vlády, v níž měli silné zastoupení komunisté, na zrušení monarchie. V roce 1946 se oženil s herečkou Ghislaine Dommangetovou.
Smrt
editovatKníže Ludvík zemřel roku 1949 v Monackém knížecím paláci a je pohřben v nedaleké Katedrále Neposkvrněné Matky Boží. Na knížecí trůn po něm dosedl jeho vnuk Rainier III., syn Charlotte a hraběte Pierre de Polignac.
Tituly a vyznamenání
editovatReference
editovat- ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ludvík II. Monacký na Wikimedia Commons
Předchůdce: Albert I. Monacký |
Monacký kníže 1922–1949 |
Nástupce: Rainier III. |