Lov velryb

Lov velryb je druh mořského rybolovu, během kterého jsou velrybářskou flotilou loveni velcí mořští savci (velryby, plejtváci apod.). Jedná se taktéž o jeden z tradičních způsobů obstarávání obživy některých národů a svým způsobem i součástí jejich kulturního dědictví.^[zdroj?] Některé organizace však toto zpochybňují a snaží se proti lovu velryb bojovat.^[zdroj?] V 19. století se lovili velryby hlavně pro účely výroby velrybího oleje. Velrybářství má značný vliv na decimaci druhů a některé přivedl na nebo dokonce za hranici vyhubení.^[zdroj?] Počet velryb se ve světových vodách rapidně snížil, i když přesné počty nejsou přesně známé. Odhaduje se, že z celkového počtu 250 000 plejtváků obrovských do současnosti zbylo již jen něco přes 10 000 kusů. Lov ve středověku také dokázal místně decimovat jisté druhy.

Ulovená velryba

Regulace

Lov velryb je celosvětově upraven Mezinárodní úmluvou o regulaci velrybářství a Mezinárodní velrybářskou komisí (IWC). Česká republika přistoupila k úmluvě v roce 2004 (začala platit v roce 2005) a následně se stala členem IWC, kde spolu s dalším členy Evropské unie prosazuje ochranu velryb před vyhubením.

Některé státy, jako například Island, Norsko nebo Japonsko nerespektují mezinárodní moratorium na lov velryb vydaný IWC v roce 1986. Japonsko tvrdí, že loví velryby pro vědecké účely. Předpokládá se, že většina masa z těchto lovů skončí v japonských restauracích, kde je velrybí maso velice ceněno. Lékaři však varují, že maso velryb obsahuje množství nebezpečných chemických látek jako jsou polychlorované bifenyly, DDT nebo rtuť a že pojídání velrybího masa a tuku může ohrožovat zdraví lidí.

Výjimka ze zákazu lovu byla poskytnuta jen obyvatelstvu Sibiře, Aljašky a Grónska, kde je povolen jen lov některých druhů. Velrybí maso je pro tyto skupiny lidí důležitým zdrojem obživy. I oni však musí dodržovat určený limit. Některé domorodé metody lovu jsou z dnešního pohledu poměrně drastické, když jsou velryby vracející se z jihu nahnány loděmi do zálivu, kde jsou ostrými bodáky trhány tak dlouho, než vykrvácí.^[zdroj?] Známý je například lov velryb na Faerských ostrovech.

Právní spor ohledně lovu

Austrálie koncem května roku 2010 podala žalobu k Mezinárodnímu soudnímu dvoru v Haagu k ukončení lovu velryb v antarktických vodách, který provádí Japonsko. Podle Austrálie jde o komerční lov stovek velryb jen vydávaný za výzkumný program schválený Mezinárodní velrybářskou komisí. Austrálie vyslala v roce 2008 loď, která pořídila videozáznamy a fotografie japonského lovu velryb ve vodách kolem Antarktidy ve snaze získat důkazy k soudu. Soud v Haagu započal v červnu 2013. V březnu 2014 soud rozhodl, že Japonsko neprovádí lov velryb pro vědecké účely a musí se tak podřídit závazku na zákaz komerčního lovu.

Odkazy

Literatura

• Schokkenbroek, Joost C. A. (2008). Trying-out: An Anatomy of Dutch Whaling and Sealing in the Nineteenth Century, 1815-1885. Amsterdam: Aksant Academic Publishers. ISBN 90-5260-283-2; ISBN 978-90-5260-283-7
• Tönnesen, J. N. och Arne Odd Johnsen (1982). The history of modern Whaling. London : C. Hurst & Co. ISBN 0-905838-23-8; ISBN 978-0-905838-23-6; [Canberra : Australian National University Press. ISBN 0-7081-0749-4; ISBN 978-0-7081-0749-2]; [Berleley: University of California Press. ISBN 0-520-03973-4]; [OCLC 8860504]

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu lov velryb na Wikimedia Commons
• O lovu velryb na stránkách Greenpeace

Autoritní data	NKC: ph135098 BNF: cb119316560 (data) GND: 4064438-8 LCCN: sh85146357 NARA: 10643617 NDL: 00563334 NLI: 987007556029405171