Louis Agassiz
Jean Louis Rodolphe Agassiz (28. května 1807 Haut-Vully, Švýcarsko – 14. prosince 1873 Cambridge, Massachusetts) byl švýcarský paleontolog, glaciolog, geolog, ichtyolog a přírodopisec, který pozdější část života strávil ve Spojených státech. Je známý především teorií o době ledové a odporem k evoluci. Byl zastáncem polygenismu, víry o nejednotném původu lidských ras, a kreacionistou.
| Louis Agassiz | |
|---|---|
 | |
| Narození | 28. května 1807 Haut-Vully  Švýcarsko |
| Úmrtí | 14. prosince 1873 (ve věku 66 let) Cambridge, Massachusetts  Spojené státy americké |
| Alma mater | Curyšská univerzita (1824–1826) Univerzita Heidelberg (od 1826) Erlangensko-norimberská univerzita (do 1828) Mnichovská univerzita (do 1830) |
| Pracoviště | Museum of Comparative Zoology (1859–1873) Neuchâtelská univerzita Cornellova univerzita Harvardova univerzita |
| Obory | botanika, geologie, glaciologie, ichtyologie a biologie |
| Ocenění | Wollastonova medaile (1836) zahraniční člen Královské společnosti (1838) rytíř Řádu čestné legie (1859) Copleyho medaile (1861) člen Královské společnosti … více na Wikidatech |
| Manžel(ka) | Cecile Braun (1832–1848) Elizabeth Cabot Agassiz (1850–1873) |
| Děti | Alexander Emanuel Agassiz Pauline Agassiz Shaw Ida Higginson |
| Příbuzní | Cécile Suzette Agassiz, Auguste Agassiz a Olympe Francillon-Agassiz[1] (sourozenci) Rodolphe L. Agassiz (vnuk) |
| Podpis |  |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie
editovat
Studoval na Univerzitě v Curychu, Heidelberské univerzitě, Mnichovské univerzitě a Univerzitě Erlangen-Norimberk. Na poslední zmíněné obdržel titul doktor filosofie a v Mnichově titul Doktor všeobecného lékařství. Poté se přestěhoval do Paříže, kde se začal zabývat geologií a zoologií. V té době se také začal zajímat o ichtyologii.
V roce 1832 se stal profesorem na univerzitě v Neuchâtelu. Tam se zabýval převážně výzkumem ryb a během deseti let sepsal pětidílnou knihu Výzkum fosílií ryb. Za tuto práci získal v roce 1836 Wollastonovu medaili a v roce 1838 se stal zahraničním členem Královské společnosti.
V roce 1837 byl jedním z prvních lidí, kteří přišli s myšlenkou doby ledové a podpořili ji důkazy.[2] Ten rok se také stal zahraničním členem Královské švédské akademie věd.
V roce 1846 se vydal do Spojených států studovat tamější geologii. Poté se rozhodl tam zůstat a bydlel tam až do své smrti. V roce 1847 se stal profesorem zoologie a geologie na Harvardově univerzitě a v roce 1859 tam založil Muzeum srovnávací zoologie, jehož ředitelem byl až do své smrti v roce 1873. Kromě práce na Harvardu byl také externím přednášejícím na Cornellově univerzitě.
Darwinovu teorii evoluce považoval za nesprávnou mj. proto, že byla v rozporu s fosilním záznamem, neodhalujícím odstupňovaný řetězec jednotlivých postupně se vyvíjejících druhů organismů.
Jsou po něm pojmenovány např. jezero Agassiz a želva Agassizova, hora Agassizhorn (3946 m n. m.) v Bernských Alpách, Mt. Agassiz v Sieře Nevadě v Kalifornii, kráter na Marsu a další.
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Louis Agassiz na anglické Wikipedii.
- ↑ Dostupné online.
- ↑ E.P. Evans: "The Authorship of the Glacial Theory Archivováno 31. 12. 2019 na Wayback Machine.", North American review Volume 145, Issue 368, July 1887. Accessed on February 25, 2008.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Louis Agassiz na Wikimedia Commons - Plné texty děl autora Louis Agassiz na projektu Gutenberg (anglicky)
- (anglicky) Runner of the Mountain Tops: The Life of Louis Agassiz od Mabel Louise Robinson (1930) - zdarma stažitelná biografie
- (anglicky) Louis Agassiz na Find A Grave
- (anglicky) Louis Agassiz na Appletons' Cyclopædia of American Biography
- Ilustrace Louise Aggasize
