Wikipedie

Londýn

hlavní město Velké Británie
Další významy jsou uvedeny na stránce Londýn (rozcestník).

Londýn (anglicky London s výslovností výslovnost [ˈlʌndən]IPA) je s 8,8 miliony obyvatel hlavní a největší město Anglie a Spojeného království.[2] Leží na řece Temži v jihovýchodní Anglii, 80 km[3] od ústí řeky Temže do Severního moře a je významným osídlením již téměř dvě tisíciletí.[4] City, starověké jádro a finanční centrum města, bylo založeno Římany jako Londinium.[5] Ve Westminsteru, západně od City, po staletí sídlí národní vláda a parlament. Od 19. století[6] název „Londýn“ odkazuje také na metropoli kolem tohoto jádra, historicky rozdělenou mezi hrabství Middlesex, Essex, Surrey, Kent a Hertfordshire.[7]

Londýn
London
Londýnská City, Tower Bridge a Londýnské oko, Westminsterský palác s Alžbětinou věží se zvonem Big Ben[1].
Poloha
Souřadnice51°30′26″ s. š., 0°7′39″ z. d.
Nadmořská výška35 m n. m.
StátSpojené královstvíSpojené království Spojené království
ZeměAnglie
RegionVelký Londýn
Administrativní děleníCity a 32 městských obvodů
Londýn na mapě
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha1 572 km²
Počet obyvatel8 799 800 (2021)
Hustota zalidnění5 597,8 obyv./km²
Etnické složení53,8 % běloši
20,8 % Asiaté
13,5 % černoši
5,7 % míšenci
6,3 % ostatní
Náboženské složení40,66 % – křesťané
27,05 % – bez vyznání
14,99 % – islám
5,15 % – hinduismus
Správa
StarostaSadiq Khan
Vznik47
Oficiální webwww.london.gov.uk
Telefonní předvolba20, 1322, 1689, 1708, 1737, 1895, 1923, 1959 a 1992
PSČE, EC, N, NW, SE, SW, W, WC, BR, CM, CR, DA, EN, HA, IG, KT, RM, SM, TN, TW, UB a WD
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Londýn má jako jedno z největších světových globálních měst[8] silný vliv na světové umění, zábavu, módu, obchod a finance, vzdělání, zdravotnictví, média, vědu a techniku, cestovní ruch, dopravu a komunikace.[9][10] Jeho HDP ve výši 801,66 miliard EUR v roce 2017 z něj dělá největší městskou ekonomiku v Evropě[11] a je jedním z hlavních finančních center světa. S největší koncentrací vysokoškolských institucí v Evropě[12] je sídlem některých z nejlépe hodnocených akademických institucí na světě – Imperial College London (přírodní a aplikované vědy), London School of Economics (společenské vědy) a University College London.[13][14] Londýn je nejnavštěvovanějším městem v Evropě a má nejrušnější letiště na světě.[15] Londýnské metro je nejstarší na světě.[16]

V Londýně se mluví více než 300 jazyky.[17] Počet obyvatel Velkého Londýna byl v roce 2023 necelých 10 milionů,[18] což z něj dělá druhé nejlidnatější město Evropy.[19] Žije zde 13,4 % obyvatel Spojeného království[20] a více než 16 % obyvatel Anglie. Londýnská metropolitní oblast je s asi 14 miliony obyvatel v roce 2016 třetí nejlidnatější v Evropě.[21]

V Londýně se nachází čtyři památky světového dědictví: Tower; Královské botanické zahrady; Westminsterský palác, Westminsterské opatství a kostel sv. Markéty; a také historické osídlení v Greenwichi, kde se nachází Královská greenwichská observatoř, kterou prochází základní poledník (0° zeměpisné délky) a pomocí které je definován greenwichský střední čas.[22] Mezi další památky patří Buckinghamský palác, Londýnské oko, Piccadilly Circus, Katedrála svatého Pavla, Tower Bridge a Trafalgarské náměstí. Londýn má mnoho muzeí, galerií, knihoven a kulturních míst, včetně Britského muzea, Národní galerie, Přírodopisného muzea, Tate Modern, Britské knihovny a četných divadel ve West Endu.[23] Mezi důležité sportovní události konané v Londýně patří finále FA Cupu, tenisový turnaj Wimbledon a londýnský maraton. V roce 2012 se Londýn stal prvním městem, které hostilo letní olympijské hry třikrát.[24]

Historie

editovat
Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Londýna.
 
Velký požár v roce 1666 zničil značnou část města

I když existují důkazy o několika britonských osadách na území nynějšího Londýna, první větší obec zde roku 43 založili Římané a nazvali ji Londinium. Byla ale kolem roku 61 vypálena při útoku vojska icenské královny Boudiccy. Obnovená osada pak velmi dobře prosperovala a významem předčila i Colchester. Ve 2. století, v době největší slávy, zde žilo asi 60 000 obyvatel.

Do 7. století vybudovali Anglosasové novou osadu, nazvanou Lundenwic, asi 2 km proti proudu od původního římského města, v místech současné Covent Garden. V ústí řeky Fleet zřejmě existoval rybářský a obchodní přístav. Roku 851 na město zaútočili Vikingové, dobyli ho a vypálili. Král Alfréd Veliký s nimi později uzavřel mír a město přestěhoval pod ochranu původních římských hradeb. Za vlády dalších anglosaských králů město vzkvétalo jako středisko mezinárodního obchodu a důležité politické centrum. Přesto občasné útoky Vikingů pokračovaly a dosáhly vrcholu v roce 1013, kdy dánský král Knut Londýn dobyl a anglického krále Ethelreda II. donutil k útěku. Eduard III. po nástupu na trůn nechal Westminsterské opatství a Westminsterský palác obnovit.[25]

Krátce po vítězství v bitvě u Hastingsu v roce 1066 byl normandský vévoda Vilém Dobyvatel korunován na krále v právě dokončeném Westminsterském opatství. Vilém přiznal obyvatelům města zvláštní privilegia, ale na jeho jihovýchodním okraji dal postavit hrad, který mu umožnil Londýn ovládat. Roku 1097 začal Vilém II. stavět v blízkosti opatství Westminster Hall, která byla ve středověku královskou rezidencí. Ve Westminsteru sídlil královský dvůr a vláda, zatímco do City, spravované vlastní institucí Corporation of London, se soustředil obchod. Obě sousední části města se postupně rozrůstaly, staly se základem moderního centra Londýna a ve 12. století postupně převzaly od Winchesteru roli hlavního města.

Ve středověku se počet obyvatel z 18 000 v roce 1100 zvýšil na 100 000 v roce 1300. V polovině 14. století však do Londýna dosáhla morová epidemie (černá smrt), která přivodila smrt asi jedné třetině obyvatel.[26] Velký mor zasáhl město i v letech 1665 až 1666. Další katastrofu roku 1666 potom způsobil velký požár. City téměř vyhořelo, ale ztráty na životech byly minimální a i díky požáru mor skončil. Obnova města pak trvala déle než 10 let.[25]

 
Londýn v 19. století

Po expanzi města v 18. století se v letech 1831–1925 Londýn stal největším městem světa. Tento růst podpořila i první železnice. Železniční síť se rozvíjela velmi rychle. V roce 1863 začalo v Londýně fungovat první metro na světě.[27] Místní samospráva měla s rozvojem města a vybudováním infrastruktury velké problémy. V letech 1885 až 1889 nastartovala jejich řešení instituce zvaná Metropolitan Board of Works, kterou později nahradil první volený správní orgán - Rada hrabství Londýn.

V průběhu první světové války přednášel v letech 1915 až 1917 (a usiloval o vznik samostatného státu) na londýnské univerzitě pozdější první československý prezident profesor Tomáš Garrigue Masaryk.[28]

Při bombardování za druhé světové války zahynulo více než 30 000 obyvatel města[29] a bylo zničeno značné množství budov. V poválečném období se během rekonstrukce používalo hned několik architektonických stylů, čímž se charakter města změnil. V roce 1965 se jeho hranice posunuly a vznikl Velký Londýn. Poválečná imigrace výrazně ovlivnila složení obyvatel a z Londýna se stalo multikulturní město. Ekonomický rozvoj v 80. letech 20. století mu vrátil pozici velkoměsta mezinárodního významu.

Geografie a podnebí

editovat
 
Bariéry na Temži, největší stavitelné zábrany proti záplavám na světě

Londýn byl založen na severním břehu Temže, a protože po staletí přes ni vedl pouze jediný most (London Bridge), město se rozvíjelo převážně na sever od řeky. Poté, co byly v 18. století postaveny mosty další, začalo bez větších potíží expandovat do všech směrů, protože rovná nebo mírně zvlněná krajina okolo Temže nepředstavovala žádnou přírodní překážku. Ačkoli se ve městě nachází několik návrší, například Parliament Hill anebo Primrose Hill, nejsou nijak zvlášť rozlehlá a nepředstavovala pro rozvoj města žádnou překážku. Díky těmto skutečnostem má Londýn téměř kruhový půdorys a území Velkého Londýna zahrnuje 1 577 km².

Řeka Temže bývala daleko širší a mělčí, než je dnes. Postupně ji sevřeli do vysokých břehů a mnoho jejích přítoků svedli do londýnského podzemí. Jelikož Temže coby přílivová řeka město ohrožovala a stále ohrožuje záplavami, na ochranu před nimi byly ve Woolwichi vybudovány bariéry.

Podnebí

editovat

Mírné oceánské. Velmi často prší, ale je to chvilkové. V červenci srpnu může být několik dní i velmi teplo, například 10. srpna 2006 bylo 37°C (v posledních letech jsou v Londýně teplejší léta). Zima je chladná, ale ne moc mrazivá. Noční teploty klesají nejníže na −2 °C a v nejstudenějších dnech bývá teplota jen kolem 0. Největší mrazy mohou být v prosinci a lednu a na přelomu února a března. V létě jsou teploty mírné, ale zřídka se mohou objevit horké dny, s teplotami kolem 30, přičemž ráno je velice teplé, i více než 20. Nejnižší naměřená teplota byla −16.6 °C. Mrazivých dnů v Londýně je méně než 30 za rok. Při ochlazeních od konce podzimu do začátku jara může být rozdíl mezi rozehřátým středem města a okrajem 5 °C. Vzhledem k občas velmi silnému oceánskému vlivu zde mohou být některé dny v létě teplotně velmi blízké těm nejteplejším zimním a obráceně, i v zimě může být až 15. Bouřky jsou v létě časté. Sníh se drží na zemi 2 dny v roce a výška sněhové pokrývky je 2–3 cm. Větry vanoucí od oceánu přinášejí v létě chlad a v zimě teplo, tak jako ve všech západoevropských pobřežních oblastech. Větry jsou nejsilnější v zimě, kdy zde mohou řádit divoké vichřice, takové větrné bouře jsou obvykle 1–2 krát v roce. Tornáda jsou vzácná.

Londýn – podnebí
Období leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec rok
Nejvyšší teplota [°C] 12 13 17 21 24 27 30 30 25 19 16 13 30
Průměrné denní maximum [°C] 8 9 11 15 18 21 23 22 19 14 10 8 14,8
Průměrná teplota [°C] 5,5 5,5 7,5 10,5 13,5 16,5 18,5 18 15 11 12,5 5,5 11,6
Průměrné denní minimum [°C] 3 2 4 6 9 12 14 14 11 8 5 3 7,6
Nejnižší teplota [°C] −2 −2 −1 1 4 8 11 9 6 2 −1 −2 −2
Průměrné srážky [mm] 56 41 42 42 51 45 44 49 48 69 57 55 599
Zdroj: [30]

Extrémy z meteostanice EGLC - London City Airport

Rok Nejnižší a nejvyšší denní teplota nejteplejšího dne léta, °C Nejnižší a nejvyšší denní teplota nejchladnějšího dne léta, °C Nejnižší a nejvyšší denní teplota nejteplejšího dne zimy, °C Nejnižší a nejvyšší denní teplota nejchladnějšího dne zimy, °C Počet dní se sněhovou pokrývkou
2005 31/27 17/11 12/8 0/-2 2
2006 30/23 17/12 15/10 1/-1 1
2007 29/23 15/12 15/13 3/-1 1
2010 31/17 20/15 14/10 1/-6 10
2011 32/19 18/13 17/10 1/-3 5
2012 30/21 18/12 13/10 1/-4 7
2013 33/17 18/10 14/10 7/1 0
2014 28/17 17/13 16/10 3/-1 0
2015 34/20 15/9 17/12 5/-1 0
2016 31/27 19/12 15/11 0/-1 2

Obyvatelstvo

editovat
Původ obyvatel Londýna
podle sčítání lidu z roku 2011[31]
země narození obyvatel
Spojené království  Spojené království 5 175 677
Indie  Indie 262 247
Polsko  Polsko 158 300
Irsko  Irsko 129 807
Nigérie  Nigérie 114 718
Pákistán  Pákistán 112 457
Bangladéš  Bangladéš 109 948
Jamajka  Jamajka 87 467
Srí Lanka  Srí Lanka 84 542
Francie  Francie 66 654
Jižní Afrika  Jižní Afrika 66 654
Keňa  Keňa 66 311
Somálsko  Somálsko 65 333
Spojené státy americké  Spojené státy americké 63 920
Itálie  Itálie 62 050
Ghana  Ghana 62 896
Turecko  Turecko 59 596
Německo  Německo 55 476
Austrálie  Austrálie 53 959
Rumunsko  Rumunsko 44 848
Filipíny  Filipíny 44 199
Portugalsko  Portugalsko 41 041
Litva  Litva 39 817
Čína  Čína 39 452
Írán  Írán 37 339
Španělsko  Španělsko 35 880
Hongkong  Hongkong 26 435
Zimbabwe  Zimbabwe 21 039

Etnický původ

editovat

Během sčítání obyvatelstva v roce 2011 vyšly najevo následující informace: 59,8 % – běloši (44,8 % bílí Britové; 2,2 % bílí Irové; 0,1 % cikáni a Irští Travellers; 12,1 % jiní běloši); 6,6 % Indové; 2,7 % Bangladéšané; 2,7 % Pákistánci; 13,3 % černoši (7,0 % – Afričané; 4,2 % Karibští černoši; 2,1 % jiní černoši), 5,0 % – míšenci; 1,5 % – Číňané; 1,3 % Arabové; 2,1 % ostatní. Asi 37 % obyvatel uvádělo místo narození mimo Spojené království. Okolo 69 % dětí narozených roku 2015 v Londýně mělo alespoň jednoho rodiče pocházejícího z ciziny.[32] V londýnských školách převládají černošské a asijské děti nad bílými dětmi.[33]

Při sčítání obyvatel v roce 2021 bylo etnické složení Londýna následující: 53,8 % – běloši (36,8 % bílí Britové; 1,8 % bílí Irové; 14,7 % jiní běloši); 20,8 % Asiaté (7,5 % Indové; 3,7 % Bangladéšané; 3,3 % Pákistánci; 1,7 % – Číňané); 13,5 % černoši (7,9 % – Afričané; 3,9 % Karibští černoši; 1,7 % jiní černoši); 5,7 % – míšenci; 6,3 % – ostatní. Asi 27,9 % obyvatel uvádělo místo narození mimo Evropu.

V Londýně žilo k rozhodnému datu při sčítání v roce 2011 asi 8 841 Čechů a 12 800 Slováků.[34]

Počet obyvatel

editovat

Počet obyvatel Londýna v roce 1801 byl asi 860 000 (pro srovnání Paříž v roce 1802 měla asi 670 000 obyvatel). Londýn byl nejlidnatějším městem od roku 1825 do 1925, kdy byl překonán New Yorkem. Počet obyvatel Londýna podle sčítání obyvatel z roku 2006 činí 7 750 000 obyvatel.

Počet obyvatel Londýna včetně příměstských částí (angl. urban area) byl podle výsledků sčítání obyvatel v roce 2001 8 278 251.[35] Počtem obyvatel je Londýn včetně příměstských částí třetí největší v Evropě po Moskvě (11,7 milionů obyvatel v roce 2000) a Paříži (9,6 milionů obyvatel v roce 1999).

Na rozdíl od jiných států Velká Británie neposkytuje národně koordinované počty obyvatel oblasti hlavního města (angl. London’s metropolitan area) s ohledem na sledování osob dojíždějících do Londýna do zaměstnání a ekonomický vliv. Podle některých zdrojů zahrnuje oblast Londýna plochu 16 043 km² s počtem obyvatel 13 945 000 – což je více než počet obyvatel Skotska, Walesu a Severního Irska dohromady.[36] Podle této definice je oblast Londýna spolu s oblastí Moskvy (asi 14 milionů obyvatel) největší metropolitní oblastí Evropy a je větší než oblast Paříže (11,5 milionů v roce 2004). Definici oblasti v tomto pramenu je třeba brát s maximální opatrností, neboť obsahuje místa dosti vzdálená od Londýna, např. Dover ležící u Lamanšského průlivu nebo Colchester město na severu Essexu. Po odečtení východního Kentu, severního Essexu a West Berkshire je tento počet mezi 12 až 12,5 miliony.

V roce 2004 vláda Velkého Londýna oficiálně vyhlásila Londýnský region (angl. metropolitan region) s centrem v Londýně s rozlohou 27 224 km² a počtem obyvatel přibližně 18 000 000. Toto území zahrnuje Velký Londýn, celou jihovýchodní Anglii a jednu třetinu východní Anglie. Metropolitní region je odlišný pojem od metropolitní oblasti. Zahrnuje území s obrovským množstvím spojení a sítí mezi obydlenými oblastmi. Je třeba poznamenat, že metropolitní region, jak je zde definován, má málo společného s tím, co je pojmem Londýn označováno v britském prostředí.[37][38]

Charakteristika

editovat
Související informace naleznete také v článcích City (Londýn), Vnitřní Londýn a Vnější Londýn.
 
Červený doubledecker projíždějící Piccadilly Circus.

Centrum společenského dění Londýna je Westminster, kde sídlí většina obchodů a zábavních center. Zde sídlí také vedení největších britských průmyslových podniků (vyjma finančního sektoru) a vláda Spojeného království.

Londýnská City je hlavním finančním centrem Velké Británie a jedním z nejdůležitějších ve světě. Je řízená Corporation of London, institucí která má středověké kořeny a v jejímž čele je Lord Mayor of London (v českém prostředí starosta). Původní dominantu katedrálu svatého Pavla doplnily vysoké budovy kanceláří včetně nejvyšších Tower 42 (známa spíše jako NatWest Tower) a 30 St Mary Axe (nazývána Gherkin, postavená v roce 2003). City má pouze malé množství stálých obyvatel (asi 7 000), ale během dne zde pracuje až 300 000 lidí. V poslední době se finanční centrum stále více přesouvá z City do Canary Wharf na východě Londýna.

West End je považován za nejpopulárnější nákupní a zábavní obvod Londýna. Nalézá se zde i Trafalgarské náměstí, jedna z nejnavštěvovanějších památek Londýna. Oxford Street je jednou z nejznámějších ulicí světa pro nakupování módního značkového oblečení. Na jihu od východní části Oxford Street se rozkládá Soho, síť malých uliček plných restaurací, hospůdek, menších obchodů a butiků, divadel a kin, stejně jako mediálních, filmových, inzertních a postprodukčních firem. Soho je rovněž známé svými rušnými kluby, bary a gay komunitou. Piccadilly je známou dopravní tepnou vedoucí z Piccadilly Circus na východě k Hyde Park Corner na západě. V jejím okolí nalezneme Mayfair a Green Park. Dalšími dopravními tepnami této části města jsou Regent Street a Bond Street.

Východní Londýn byl centrem metropolitní průmyslové oblasti a většina tohoto území je v současnosti výrazně přestavována jako část Thames Gateway. Hrála rovněž klíčovou úlohu v úspěšné kandidatuře na pořádání olympijský her v roce 2012, a nyní probíhá výrazná obnova tohoto území pro zabezpečení úspěšného konání olympiády. Je to již podruhé v moderní historii, kdy je tato oblast výrazně přestavována, poprvé to bylo po náletech německého letectva v době druhé světové války.

East End je nejblíže původnímu londýnskému přístavu a je oblastí, kde se nejčastěji zpočátku usídlovali přistěhovalci přijíždějící do přístavu. Byly to postupně přistěhovalecké vlny Francouzů, Hugenotů, Belgičanů, Židů a Pákistánců. East End se rozrůstá z východní části City a zahrnuje tyto městské části – Whitechapel, Mile End, Bethnal Green, Hackney, Bow and Poplar. V této části města se nacházejí mnoha zajímavá místa včetně londýnských tržišť (Columbia Road Flower Market, Spitalfields Market, Brick Lane Market, Petticoat Lane Market) a několik muzeí, například Geffrye Museum a Museum of Childhood v Bethnal Green.

 
Canary Wharf – nejvyšší budova, One Canada Square, byla nejvyšším britským mrakodrapem od roku 1991 do roku 2012. Pohled z nejvyššího přechodu Tower Bridge

Docklands, městská část na Ostrově psů (Isle of Dogs), prochází od roku 1980 bouřlivým rozvojem. V prvních letech od roku 1980 bylo mnoho skladů ve Wapping obsazováno a používáno jako umělecké dílny a levné ubytovny. London Docklands Development Corporation (LDDC) byla založena v roce 1981, aby nastartovala proces využití a změny tváře této oblasti. Nejznámějším výsledkem je oblast Canary Wharf, jejíž dominantou je budova kancelářského komplexu 1 Canada Square, nejvyšší britský mrakodrap od roku 1991. Spojení této oblasti s metrem a s ostatními částmi města zajišťuje Docklands Light Railway (DLR).

Západní Londýn zahrnuje elegantní a nákladnou rezidenční oblast Notting Hill. Kensington a Chelsea jsou oblasti s nejluxusnějším bydlením ve Velké Británii. Západním směrem u White City, poblíž Shepherd's Bush, se nachází hlavní centrum BBC, a ještě dále na západ v předměstí Hillingdon, leží letiště Heathrow. Tento kout Londýna je domovem Richmond Parku. V této části má také stadion Chelsea FC, a to na Stamford Bridge.

V jižním Londýně nalezneme Wimbledon (známý pořádáním velkého tenisového turnaje). Greenwich ležící na březích Temže, v místech, kde tato řeka meandruje je známá parkem a je rovněž sídlem Královské greenwichské observatoře. Brixton, Camberwell a Peckham je domovem pro mnoho rodin imigrantů z Karibiku, kteří se do Velké Británie přistěhovali v letech padesátých, šedesátých a sedmdesátých.

Severní Londýn zahrnuje například předměstí Hampstead a Highgate, které si podržely venkovský ráz. Jsou zde velké parky včetně Hampstead Heath s Parliament Hill. Mnoho oblastí má výrazné zastoupení menšin, například Stamford Hill, jež je obydlen výraznou komunitou ortodoxních židů, a Green Lanes ve čtvrti Haringey s výrazným zastoupením turecké a řecké menšiny. Islington je jedna z nejbohatších oblastí severního Londýna a je sídlem fotbalových klubů Arsenal nebo Tottenham Hotspur FC, jehož stadion je v blízkém Tottenhamu.

Ekonomika

editovat
 
City – jedno z největších finančních center na světě.

Ekonomický význam Londýna je způsoben mimo jiné jeho včasnou poválečnou orientací na odvětví poskytování služeb. Londýn je hlavní centrálou mezinárodního obchodu a patří spolu s New Yorkem a Tokiem mezi tři nejdůležitější ekonomická centra.[39] Je po New Yorku druhým největším světovým finančním střediskem a po Tokiu, New Yorku, Los Angeles, Chicagu a Paříži šestou největší městskou ekonomikou.[40] Londýn produkuje asi 20 % HDP a Londýnská metropolitní oblast je zdrojem asi 30 % HDP Velké Británie.[41]

Více než 85 % (3,2 milionů) lidí zaměstnaných v Londýně pracuje v odvětví poskytování služeb. Dalších asi 1,5 milionu pracuje v průmyslových podnicích.[42] I když v posledních letech došlo k poklesu počtu průmyslových společností, stále jich zde existuje asi 15 000 a jsou zaměřeny na výrobu oděvů, tiskařství, výrobu nábytku a produkci potravin.[43]

Nejdůležitějším odvětvím je stále finanční sektor. V poskytování finančních služeb pracuje více než 300 000 lidí. Sídlí zde více než 480 mezinárodních bank. V City je proinvestováno více finančních prostředků než v ostatních deseti největších evropských městech dohromady a v Londýně je realizováno více mezinárodních telefonních hovorů než kdekoli jinde na světě.[44]

City je největší finančním a obchodním centrem v Evropě a pomalu dostihuje i New York. V Londýně sídlí banky, brokerské společnosti, pojišťovny, právní a účetní společnosti. Další kancelářské středisko vzniklo na východ od City v Canary Wharf, kde sídlí světové centrály společností HSBC, Reuters, Barclays a Clifford Chance, největší právní společnost světa.

Dalším důležitým odvětvím je turistika, zaměstnávající v roce 2003 asi 350 000 lidí[45] a roční příjem z turistiky je asi 15 miliard liber. Každý rok město navštíví 27 milionů turistů, kteří zde stráví alespoň jednu noc. Londýnský přístav na Temži v Tilbury (v hrabství Essex) se z pozice největšího světového přístavu dostal až na třetí místo ve Velké Británii a prochází jím 50 milionů tun zboží.[zdroj?]

Správa města

editovat
 
Londýnská radnice

Velký Londýn je rozdělen do 33 městských obvodů a londýnské City. Jednotlivé samosprávy městských obvodů jsou nejdůležitější jednotkou místní správy Londýna a jsou zodpovědné za zajištění většiny lokálních služeb v oblasti, kterou spravují. City není spravována běžnou místní radou, ale historickou Corporation of London.

Greater London Authority (GLA), nejvyšší správní orgán Velkého Londýna, má vliv na dění celé oblasti Velkého Londýna a je zodpovědná za koordinaci činností samospráv městských čtvrtí, strategické plánování a chod služeb, jež mají dosah v celém Londýně, jako například policie, požární ochrana a doprava. GLA se skládá ze zastupitelstva, jímž je Londýnské shromáždění (London Assembly), které řídí starosta Londýna (Mayor of London).

Současný starosta Sadiq Khan byl zvolen roku 2016. Dnešní GLA byla ustanovena jako náhrada za Radu Velkého Londýna (Greater London Council, GLC), který vznikl roku 1965 a byl zrušen roku 1986 po politických šarvátkách mezi GLC (tehdy vedeným Kenem Livingstonem) a vládou konzervativní strany vedenou Margaret Thatcherovou. Po zrušení GLC v roce 1986 přešla většina jeho pravomocí na samosprávy městských obvodů a zbytek byl zajišťován jejich spolupráci nebo jinými nevolenými orgány. Samosprávy městských obvodů tak získaly značnou autonomii a jednotný statut, a ačkoli po obnovení GLC ztratily určitou část vlivu, stále existují oblasti, v nichž jsou nezávislé na GLC.

Předchozí londýnské administrativní úřady:

Londýn je v parlamentu reprezentován 74 poslanci.[zdroj?] Policejní službu pro 32 londýnských čtvrtí zajišťuje Metropolitan Police Service, všeobecně označována spíše jako Metropolitan Police, nebo jednoduše Met. City má svou vlastní policejní správu City of London Police. Zdravotní služba v Londýně je řízena vládou prostřednictvím Národní zdravotní služby (NHS). Velký Londýn je rozdělen mezi 5 Strategic Health Authorities.

  1. City of London
  2. City of Westminster
  3. Kensington and Chelsea
  4. Hammersmith and Fulham
  5. Wandsworth
  6. Lambeth
  7. Southwark
  8. Tower Hamlets
  9. Hackney
  10. Islington
  11. Camden
  12. Brent
  13. Ealing
  14. Hounslow
  15. Richmond
  16. Kingston
  17. Merton
  
  1. Sutton
  2. Croydon
  3. Bromley
  4. Lewisham
  5. Greenwich
  6. Bexley
  7. Havering
  8. Barking and Dagenham
  9. Redbridge
  10. Newham
  11. Waltham Forest
  12. Haringey
  13. Enfield
  14. Barnet
  15. Harrow
  16. Hillingdon

Doprava

editovat
Podrobnější informace naleznete v článku Doprava v Londýně.
 
Londýnské metro – stanice Green Park

Pokud jde o dopravu, Londýn patří k nejrušnějším městům světa. Dopravu spravuje úřad starosty, má však jen omezený finanční vliv. Výkonným orgánem řízení londýnského dopravního systému je Transport for London (TfL). Ačkoli se síť městské hromadné dopravy řadí k nejrozsáhlejším na světě,[46] potýká se s přehuštěním a výpadky. Tento jeden z nejkomplexnějších dopravních systémů byl v roce 2006 při hlasování označen za nejlepší systém městské hromadné dopravy na světě.[47]

Hlavním dopravním systémem Londýna je metro s dvanácti linkami. Toto nejstarší metro světa zahájilo provoz již v roce 1863.[27] Roku 1890 zde vznikla i první elektrifikovaná linka. Denně je využito pro přibližně 3 miliony cest a ročně pro 1 miliardu. Trasy metra pokrývají centrum a severní část města.

Roku 1987 bylo metro doplněno o systém lehké kolejové dopravy (DLR), který používá menší a lehčí soupravy bez řidiče; jeho síť pokrývá oblast východního Londýna a Greenwiche. Místní a mezinárodní železniční spoje (až na výjimky) neprojíždějí centrem, ale zastavují na železničních stanicích rozptýlených po okraji města. Vzrůstající požadavky na dopravu vedly roku 2007 ke schválení plánu na vybudování podzemní východo-západní železniční trati pod středem města; Crossrail se momentálně buduje a zprovoznění se předpokládalo v roce 2018, pak bylo posunuto do první poloviny roku 2022, kvůli komplikacím způsobeným pandemií covidu ani tento termín nebude finální. Rychlovlaky Eurostar spojují nádraží St Pancras International s Paříží a Bruselem. Cesta do Paříže trvá asi 2 hodiny a 15 minut a do Bruselu zhruba 1 hodinu a 51 minut.

Síť londýnské autobusové dopravy je jednou z nejrozsáhlejších na světě. Denně vyjíždí na 700 linek asi 8 000 autobusů, které za týden přepraví více než 6 milionů cestujících. Každý rok se do obnovy dopravní sítě investuje 850 milionů liber. Londýn má nejrozsáhlejší dopravní síť použitelnou vozíčkáři na světě a od druhé poloviny roku 2003 je lépe přístupná i pro osoby s postižením sluchovým nebo zrakovým.

Londýn je zároveň velmi často využívanou mezinárodní křižovatkou. Letiště Heathrow je nejrušnějším letištěm světa pro mezinárodní dopravu. V březnu roku 2008 byl dokončen již pátý terminál, který má ročně odbavit až 30 milionů cestujících. Dalšími důležitými letišti v dosahu města jsou Stansted, Gatwick, Luton, City, Southend a Biggin Hill, využívaná především obchodními cestujícími a také nízkonákladovými leteckými společnostmi.

Náboženství

editovat
 
Westminsterské opatství.

Když papež Řehoř I. Veliký vyslal v roce 597 svatého Augustina z Canterbury, aby uvedl do Anglie křesťanství, předpokládal, že se jeho vyslanec stane arcibiskupem londýnským, protože toto město bylo dříve hlavním městem římské provincie Británie. Vzhledem k tomu, že Augustin byl pohostinně přijat v Kentském království králem Æthelberhtem, bylo však v roce 601 ustanoveno arcibiskupství v Canterbury. Přesto byl Londýn vždy důležitým náboženským centrem a canterburští arcibiskupové zde trávili mnoho času. Jejich oficiální londýnskou rezidencí je Lambethský palác.

Anglikánská církev má v Londýně dva biskupy – biskup londýnský, který spravuje část Londýna na sever od Temže, pod něhož patří největší londýnský barokní chrám katedrála svatého Pavla, a biskup southwarský, který spravuje anglikánskou církev na jih od Temže. Důležité národní a královské ceremonie jsou rozděleny mezi katedrálu svatého Pavla a Westminsterské opatství, gotický kostel připomínající katedrálu.

Římskokatolický arcibiskup westminsterský je uznáván jako hlava katolické církve v Anglii a Walesu (pod něj patří katolická Westminsterská katedrála, kterou je třeba odlišovat od anglikánského Westminsterského opatství). Další tradiční protestantské církve, které mají svou rezidenci v Londýně, jsou například sjednocená reformovaná církev (United Reformed Church) a kvakeři (Quakers). Mnoho imigrantů ustavilo své vlastní církve – například je zde zastoupena pravoslavná církev a existují zde také další protestantské sbory.

Londýn je nejdůležitějším centrem islámu ve Velké Británii. Ve dvou londýnských předměstích jsou enklávy s největším počtem muslimů ve Velké Británii – Tower Hamlets a Newham. Londýnská ústřední mešita (London Central Mosque) je velmi dobře známá londýnská silueta, postavená na okraji Regent's Parku, další mešity jsou i v jiných částech města. Londýnu se pro jeho islámskou menšinu také přezdívá Londonistán.

Hinduistický chrám v Neasden (Neasdenský chrám) je největším hinduistickým chrámem mimo Indii a zároveň pozoruhodným příkladem moderní budovy postavené v tradičním stylu. Většina dokonale propracovaných a spletitých mramorových plastik použitých v chrámu byla vytesáno v Indii.

Více než dvě třetiny britských židů žije v Londýně, což řadí Londýn na 9. místo na světě v počtu židů žijících mimo Izrael.[48] Od poloviny 18. století stávala v londýnské City Velká synagoga, v roce 1941 však byla zničena při německých náletech.

Náboženské vyznání obyvatelstva v průběhu let

editovat
Náboženství 2001 2011 2021
Počet % Počet % Počet %
křesťané 4,176,175 58.23% 3,957,984 48.42% 3,577,681 40.66%
bez vyznání 1,130,616 15.76% 1,694,372 20.73% 2,380,404 27.05%
muslimové 607,083 8.46% 1,012,823 12.39% 1,318,754 14.99%
neuvedeno 621,366 8.66% 692,739 8.47% 615,662 7.00%
hinduisté 291,977 4.07% 411,291 5.03% 453,034 5.15%
Židé 149,789 2.09% 148,602 1.82% 145,466 1.65%
sikhové 104,230 1.45% 126,134 1.54% 144,543 1.64%
další 36,558 0.51% 47,970 0.59% 86,759 0.99%
buddhisté 54,297 0.76% 82,026 1.00% 77,425 0.88%
Celkem 7,172,091 100.00% 8,173,941 100.00% 8,799,728 100.00%

Vzdělání

editovat
 
University College London

Londýn je sídlem mnoha univerzit a středních škol, které navštěvuje asi 378 000 studentů. Nachází se zde také mnohé vědecké a výzkumné ústavy.

Největší vysokou školou podle počtu studentů (125 000) ve Velké Británii a v Evropě je Londýnská univerzita. Skládá se z 20 fakult a několika dalších menších ústavů s větší mírou autonomie. Některé fakulty poskytují všeobecně zaměřené studium a jiné jsou specializované ústavy například London School of Economics, SOAS, Royal Academy of Music a Institute of Education.

Imperial College London a University College London byly podle výzkumu The Times Higher Education Supplement zařazeny mezi desítku nejlepších univerzit na světě (ICL na 5. místě a UCL na 9. místě). Dalšími univerzitami ve městě jsou Brunel University, City University, London Metropolitan University, Middlesex University, University of East London, University of Westminster a London South Bank University. Londýn je také známý svými ekonomickými školami – London Business School (nejlepší ekonomická škola podle Business Week) a Cass Business School (největší ekonomická škola Evropy).

V Londýně se nachází mnoho muzeí, galerií a jiných institucí, které jsou jednak turistickými atrakcemi, ale některé z nich (Přírodopisné muzeum – biologie, geologie; Science Museum a Victoria and Albert Museum – móda a design) plní i funkci centra výzkumu v dané oblasti. Britská knihovna u St Pancras je národní knihovnou Velké Británie a obsahuje asi 150 milionů exemplářů.

Sport

editovat
 
Wembley Stadium
 
Twickenham rugby stadion

Londýn je místem konání jednoho z největších maratonů s masovou účastí, Londýnského maratonu. Konaly se zde Letní olympijské hry v roce 1908, 1948 a 2012. Londýn se tak stal prvním městem, kde se letní olympijské hry konaly třikrát.

Nejnavštěvovanějším sportem v Londýně je fotbal a v Londýně sídlí několik předních fotbalových klubů. Nejvýznamnějšími kluby jsou Arsenal (založený ve Woolwich Arsenal, ale v roce 1913 se přestěhoval do Highbury a nyní sídlí Emirates Stadium), Chelsea FC (hraje ve Fulhamu na Stamford Bridge) a Tottenham Hotspur (hraje na novém Tottenham Hotspur Stadium na místě předchozího White Hart Lane). Menšími kluby, avšak také hrávajícími 1. ligu, jsou West Ham United, Fulham, Watford, Queens Park Rangers, Crystal Palace, Charlton Athletic a zaniklý Wimbledon.

 
Pohled na areál, v němž každoročně na přelomu června a července probíhá tenisový turnaj Wimbledon

Londýn byl jedním z míst konání Mistrovství světa ve fotbale v roce 1966 a Mistrovství Evropy ve fotbale v roce 1996 a finálových utkání obou turnajů. Londýn ve starém Wembley pětkrát hostil finále PMEZ (1963, 1968, 1971, 1978, 1992) a na již zrekonstruovaném stadionu dvakrát finále Ligy mistrů (2011, 2013). New Wembley Stadium – národní fotbalový stadión, který byl svědkem mnoha významných mezistátních a klubových fotbalových a ragby utkání, prošel do roku 2008 rekonstrukcí.

Velmi populárním sportem v Londýně je také ragby, jehož příznivci pocházejí především ze střední třídy společnosti ze severu a západu města. Anglický národní ragbyový stadión se nachází v Tvickenhamu. Tři z dvanácti klubů elitní ligy – Guinness Premiership pocházejí z Londýna. Kluby London Irish, Saracens a Wasps hrají na hřišti mimo Velkého Londýna, ale v metropolitní oblasti. Harlequins, kteří sestoupili po sezoně 2004/05 do nižší soutěže National Division One, hrají v oblasti Velkého Londýna.

V Londýně existují dvě kriketová hřiště – Lord’s – domov Middlesex a Marylebone Cricket Club na předměstí St John's Wood kousek na sever od Regent's Parku a Oval – sídlo Surrey v jižním Londýně.

All England Lawn Tennis and Croquet Club je místem konání světově proslulého tenisového turnaje ve Wimbledonu na jihovýchodě Londýna.

Turistické atrakce

editovat

Londýn patří k nejvíce navštěvovaným městům na světě. Turistické atrakce se nalézají převážně v centrálním Londýně. Patří mezi ně historická City; West End a jeho proslulá kina, bary, kluby, obchody a restaurace; Westminster s Westminsterským opatstvím, Buckinghamským palácem, Clarence House atd. Dále je to Science Museum, Přírodopisné muzeum, Britské muzeum, Národní galerie, Tate Gallery, mosty London Bridge, Tower Bridge, Královská observatoř v Greenwichi, kudy prochází od roku 1884 nultý poledník, a další zajímavosti.

 
Trafalgarské náměstí
 
Londýnské oko
 
Westminsterský palác – pohled přes řeku Temži
 
Tower Bridge
 
Bližší pohled na známou londýnskou atrakci Londýnské oko
 
Pohled z katedrály svatého Pavla na město.

Pozoruhodná místa

editovat

Budovy a monumenty

editovat

Muzea a galerie

editovat

Viz Londýnská muzea a galerie

Trhy a obchodní centra

editovat

Parky a zahrady

editovat

11 % rozlohy Velkého Londýna zabírají parky. Devět královských parků, dříve honebních revírů, je nyní přístupno veřejnosti. Green Park, St. James's Park, Hyde Park a Kensingtonské zahrady formují pásmo zeleně ve West Endu. Regent's Park tvoří severní hranici centra Londýna, zatímco Greenwich Park-národní park, Bushy Park a Richmond Park jsou oázou klidu v londýnských předměstích. Mnoho menších parků bylo založeno u bohatých soukromých rezidencí pro soukromé používání, ale část je nyní přístupná pro veřejnost.

Většina parků spravovaných londýnskou samosprávou byla vytvořena mezi polovinou 19. století a druhou světovou válkou. Příkladem jsou Victoria Park, Alexandra Park a Battersea Park. Některé parky na předměstích například Hampstead Heath, Wimbledon Common a Epping Forest mají neformální přírodní charakter. Nejvýznamnější zahrada ve které se platí vstupné je Královské botanické zahrady v Kew.

Partnerská města

editovat

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ [1]
  2. ↑ Population and household estimates, England and Wales - Office for National Statistics. www.ons.gov.uk [online]. [cit. 2023-11-10]. Dostupné online. 
  3. ↑ [2]
  4. ↑ Museum of London - Roman London. web.archive.org [online]. 2008-03-22 [cit. 2023-11-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-03-22. 
  5. ↑ London Government Act: Essex, Kent, Surrey and Middlesex 50 years on. BBC News. 2013-08-01. Dostupné online [cit. 2023-11-10]. (anglicky) 
  6. ↑ MILLS, Anthony David. A Dictionary of London Place-names. [s.l.]: Oxford University Press 354 s. Dostupné online. ISBN 978-0-19-956678-5. (anglicky) Google-Books-ID: UWKcAQAAQBAJ. 
  7. ↑ The baffling map of England's counties. BBC News. 2014-04-25. Dostupné online [cit. 2023-11-10]. (anglicky) 
  8. ↑ ADEWUNMI, Bim. London: the everything capital of the world. The Guardian. 2013-03-10. Dostupné online [cit. 2023-11-10]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  9. ↑ Leading 200 science cities | Nature Index 2021 Science Cities | Supplements | Nature Index. www.nature.com [online]. [cit. 2023-11-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ No. 1: London - 2014-08-19 - The World’s Most Influential Cities 2014. Forbes [online]. [cit. 2023-11-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ GDP of European cities. Statista [online]. [cit. 2023-11-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ Number of international students in London continues to grow | Greater London Authority. web.archive.org [online]. 2010-11-24 [cit. 2023-11-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-03-14. 
  13. ↑ Imperial College London. Top Universities [online]. [cit. 2023-11-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ QS World University Rankings 2022. Top Universities [online]. [cit. 2023-11-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ HAYWARD, Justin. Why London Is The World's Busiest City For Air Travel. Simple Flying [online]. 2021-08-16 [cit. 2023-11-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ MATTERS, Transport for London | Every Journey. London Underground. Transport for London [online]. [cit. 2023-11-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ Languages spoken in the UK population, FAQ - CILT. web.archive.org [online]. 2008-09-24 [cit. 2023-11-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-09-24. 
  18. ↑ London, UK Metro Area Population 1950-2023. www.macrotrends.net [online]. [cit. 2023-11-10]. Dostupné online. 
  19. ↑ National Statistics Online. web.archive.org [online]. 2009-01-08 [cit. 2023-11-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-07-28. 
  20. ↑ Focus on London - Population and Migration | London DataStore. web.archive.org [online]. 2010-10-16 [cit. 2023-11-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-10-16. 
  21. ↑ Policy 2.2 London and the wider metropolitan area | London City Hall. web.archive.org [online]. 2016-12-22 [cit. 2023-11-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-02-02. 
  22. ↑ CENTRE, UNESCO World Heritage. United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland - UNESCO World Heritage Convention. UNESCO World Heritage Centre [online]. [cit. 2023-11-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ West End Must Innovate to Renovate, Says Report - - News - Whatsonstage.com. web.archive.org [online]. 2011-04-30 [cit. 2023-11-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-04-30. 
  24. ↑ Media. web.archive.org [online]. 2011-10-17 [cit. 2023-11-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-10-17. 
  25. ↑ a b History and general information. www.gatewaysmoving.com [online]. [cit. 2018-08-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-02-23. 
  26. ↑ Historical Overview of London Population
  27. ↑ a b London Underground: History – neplatný odkaz !
  28. ↑ PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3, str.12 - 25, 77 - 83, 140 - 148, 159 - 164
  29. ↑ Air Raid Precautions. myweb.tiscali.co.uk [online]. [cit. 2008-01-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-05-04. 
  30. ↑ Průměrné maximum, průměrné minimum, nejnižší a nejvyšší každoroční teplota.
  31. ↑ A summary of countries of birth in London. Census Update. Office for National Statistics, 11 December 2012, s. page 1. Dostupné online [cit. 12 December 2011]. 
  32. ↑ "Most London babies have foreign-born parent Archivováno 25. 6. 2018 na Wayback Machine.". Financial Times. 1. prosince 2016.
  33. ↑ Paton, Graeme. One fifth of children from ethnic minorities. The Daily Telegraph. London: 1. října 2017. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 15. července 2009. 
  34. ↑ http://data.london.gov.uk/datafiles/demographics/country-of-birth-london.xls Archivováno 15. 12. 2013 na Wayback Machine. – neplatný odkaz !
  35. ↑ National Statistics – KS01 Usual resident population: Census 2001, Key Statistics for urban areas. www.ons.gov.uk [online]. [cit. 07-11-2015]. Dostupné v archivu pořízeném dne 10-12-2013. 
  36. ↑ Demographia – Vývoj počtu obyvatel jižní Anglie od roku 1891
  37. ↑ The London Plan – Spatial Development Strategy for Greater London – neplatný odkaz !
  38. ↑ The London Plan – Positioning London – neplatný odkaz !
  39. ↑ Saskia Sassen (2001) – The Global City: New York, London, Tokyo, 2nd edition, Princeton University Press.
  40. ↑ PriceWaterhouseCoopers – UK Economic Outlook, March 2007 Archivováno 10. 6. 2007 na Wayback Machine. – neplatný odkaz !
  41. ↑ The Economic Positioning of Metropolitan Areas in North Western Europe Archivováno 24. 6. 2008 na Wayback Machine. – neplatný odkaz !
  42. ↑ . Greater London Authority Archivováno 30. 11. 2007 na Wayback Machine. – neplatný odkaz !
  43. ↑ Where next for London manufacturing? Archivováno 5. 1. 2008 na Wayback Machine. – neplatný odkaz !
  44. ↑ Big 4 Audit London All Levels[nedostupný zdroj] – neplatný odkaz !
  45. ↑ London is the HR centre of opportunity in the UK. www.personneltoday.com [online]. [cit. 06-01-2008]. Dostupné v archivu pořízeném dne 19-05-2011. 
  46. ↑ CNN – World's most expensive cities
  47. ↑ BBC – London voted best for transport
  48. ↑ . Ner LeElef, World Jewish Population

Literatura

editovat
  • Londýn – průvodce s mapou, COMPUTER PRESS, ISBN 80-251-0768-X
  • Londýn – společník cestovatele, Leapman Michael, Ikar, 2005
  • Londýn – 3. vydání, Carstensen Heidede, ISBN 80-7236-512-6
  • Londýn – Velký průvodce National Geographic, Nicholson, Louise, ISBN 80-251-1274-8, Nakladatelství Computer Press, a.s.
  • Londýn – kulturněhistorický průvodce, Kovář, Martin, ISBN 978-80-200-2008-6, Nakladatelství Academia, 2011

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Londýn&oldid=24441577“