Lokomotiva 743
Lokomotiva řady 743 (původním označením T 466.3) je dieselelektrická lokomotiva vycházející z řady 742 s využitím mnoha nových konstrukčních prvků a úprav, zejména dosazenou elektrodynamickou brzdou. Výroba jednorázové desetikusové série proběhla roku 1987 a stroje byly určeny pro dopravu nákladních i osobních vlaků na Tanvaldské ozubnicové dráze a dalších sklonově náročných tratích v okolí Liberce. V osobní dopravě nahradily motorové vozy řady 820 a další starší vozidla. Díky poklesu výkonů po roce 2000 lokomotivy zasáhly do provozu i jinde – nasazovány byly v Děčíně, Mostě a nejnověji od roku 2013 v Českých Budějovicích. Na Liberecku zůstávají čtyři stroje pro dopravu manipulačních vlaků v okolí.
| Motorová lokomotiva řady 743 (dříve T 466.3) | |
|---|---|
 Lokomotiva 743.010 | |
| Tovární označení | T 466.3 |
| Řada dle Kryšpína (ČSD) | T 466.3 |
| Řada dle UIC (ČR) | 743 |
| Přezdívka | Elektronik |
| Základní údaje | |
| Výrobce | ČKD Praha |
| Výroba v letech | 1987 |
| Počet vyrobených kusů | 10 |
| Provozovatel | (ČSD, ČD), ČD Cargo |
| Období provozu | 1987–dosud |
| Hmotnost a rozměry | |
| Hmotnost ve službě | 66 000 kg |
| Délka přes nárazníky | 13 600 mm |
| Minimální poloměr projížděných oblouků | 80 m |
| Rozchod | 1 435 mm |
| Parametry pohonu | |
| Uspořádání pojezdu | Bo´ Bo´ |
| Trvalý výkon | 800 kW |
| Maximální tažná síla | 205 kN |
| Trvalá tažná síla | 123 kN |
| Maximální povolená rychlost | 90 km/h |
| Typ spalovacího motoru | K 6 S 230 DR |
| Přenos výkonu | elektrický stejnosměrný |
| Odkazy | |
 multimediální obsah na Commons | |
 Vysvětlivky pojmů v infoboxu.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vznik
editovat
V osmdesátých letech byly v pražské lokomotivce ČKD hromadně vyráběny lokomotivy řady T 466.2 (později 742) pro tehdejší Československé státní dráhy (ČSD). I přes počáteční problémy a některé ne zcela ideální parametry (např. dosti omezený výhled) se staly spolehlivými a v provozu poměrně oblíbenými vozidly.[1] Na Tanvaldské ozubnicové dráze tou dobou stále sloužily již 20 let staré lokomotivy řady T 426.0 (715), původem z Rakouska.[2] Šlo o „pravé“ ozubnicové lokomotivy, které se však stávaly čím dál méně spolehlivými, nehospodárnými a zastaralými.
Po roce 1984 proto vznikla myšlenka úpravy stávající řady 742 na speciální verzi, schopnou (mimo jiné i díky dosazení elektrodynamické brzdy) provozu na této sklonově velmi náročné dráze.[1] První lokomotivou řady 742 s elektrodynamickou brzdou se stala 742.369 z depa Benešov, na které byla zástavba nových komponentů ověřována.[2] Mezi lety 1984 a 1985 prošla tato lokomotiva testováním na tanvaldské dráze a jako adhezní lokomotiva obstála s velmi dobrými výsledky, které řadu 715 předčily.[1][2] Na základě poznatků ze zkoušek této lokomotivy bylo poté s mírnými úpravami vyrobeno v jednorázové sérii 10 lokomotiv řady 743.[3] Stroje byly dodávány ještě v době platnosti řadového označení T 466.3, ale jako první vozidla dodaná z výroby nesly na tabulkách již nové označení 743.001 až 743.010. Staré označení bylo provedeno pouze barvou.
Popis
editovatStejně jako řada 742, ze které jsou lokomotivy odvozeny, jde o dieselelektrickou lokomotivu kapotového provedení. V předním, větším představku je nastojato umístěn čtyřdobý vodou chlazený vznětový šestiválec ČKD K 6 S 230 DR. Motor je spojen s trakčním generátorem TD 805, jenž převádí energii na elektrickou. Ta je pak využita k pohonu čtyř trakčních motorů typu TE 015, umístěných v podvozcích (pro každé dvojkolí jeden).
Proti původní řadě jsou však provedeny některé změny, z nichž jmenujme alespoň ty hlavní:
- nová elektrodynamická brzda (EDB) o výkonu 1000 kW
- tím vyžádaný elektrický pohon ventilátorů trakčních motorů
- umístění odporníku EDB si vyžádalo nové uspořádání zadního představku
- výkon spalovacího motoru je seřízen na 800 kW a motor má elektronický regulátor
- kapoty, i když vyhlížejí stejně, jsou nově konstruovány s dvojitými stěnami.
Provoz
editovat
Celá řada byla po vyrobení a zkouškách dodána do lokomotivního depa Liberec, část lokomotiv byla přidělena do strojové stanice Tanvald s určením právě pro ozubnicovou dráhu. Od nového jízdního řádu v květnu 1988 plně nahradily stroje T 426.0, které tak byly odstaveny do zálohy nebo zrušeny.[2] Nové lokomotivy převzaly veškerou osobní i nákladní dopravu na „Zubačce“ a zajížděly i na přilehlé tratě do Železného Brodu či přes Smržovku do Liberce.[2] Liberecké stroje obsadily dopravu místních nákladních vlaků na ramenech do Turnova, Jablonného v Podještědí a Varnsdorfu.[2] V počátcích také zajišťovaly dopravu osobních vlaků přes Českou Lípu až do Lovosic.[3] Již v srpnu 1990 provoz poznamenala tragická nehoda u Spálova, při které byla těžce poškozena poslední vyrobená lokomotiva 743.010.[4][5] Po náročné opravě, provedené přímo v depu v Kořenově, se však počátkem roku 1992 vrátila do provozu.[2][5]
Během provozu v Tanvaldu lokomotivy prošly drobnými úpravami s cílem zjednodušit a zkvalitnit jejich obsluhu. Roku 1994 získala lokomotiva 743.010 zařízení PAKS, které znemožňuje překročit předem navolenou rychlost. Později bylo dosazeno i na stroje čísel 001 a 003.[2] Po dodávkách nových motorových vozů řady 843 do libereckého depa v polovině 90. let byly stroje řady 743 v osobní dopravě nasazovány čím dál méně a jejich hlavní doménou se stala nákladní doprava. Od roku 1998 se jejich akční rádius rozšířil i na Frýdlantský výběžek.[2]
Díky poklesu výkonů na Liberecku odešly tři lokomotivy v prosinci 2003 do České Lípy, aby nahradily místní stroje řady 742.[6] Zde sloužily zejména na trati do Bělé pod Bezdězem a Jablonného v Podještědí.[6] Po této nedlouhé epizodě putovaly v lednu 2005 do Děčína.[6] Dlouhodobě klesající objem přeprav podnítil možnost nasazení lokomotiv i jinde – koncem roku 2006 přešla první lokomotiva 743.007 do Mostu.[6] Od následujícího roku zde byly čtyři stroje nasazeny na posunu na místním seřaďovacím nádraží (kde byla využitelná elektrodynamická brzda) a v dopravě lehkých nákladních vlaků po okolí.[3] Koncem roku 2007 vznikla dceřiná společnost ČD Cargo a všechny lokomotivy této řady připadly právě jí, se zařazením do SOKV Ústí nad Labem, pracoviště Liberec a Most. V létě 2013 byly tyto čtyři mostecké spolu se dvěma libereckými předány do depa České Budějovice.[7] Jejich hlavním posláním na jihu Čech je náhrada nehospodárných a příliš výkonných strojů řad 749 a 751 na manipulačních vlacích do Českého Krumlova, Volar, Prachatic či v okolí Písku. Provozovány jsou i ve dvojicích s využitím dvojčlenného řízení.[8] Zbylá čtveřice stále zůstává v Liberci, kde dopravuje místní nákladní vlaky, nebo posunuje na tamním seřadišti. Přestože tak jde o lokomotivy původně vyrobené pro tanvaldskou ozubnicovou trať, jejich využití zde je již minimální a většina strojů pracuje zcela jinde.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c KOLEKTIV, autorů. ŽM - atlas vozidel. Motorové lokomotivy v ČR a na Slovensku. 1. vyd. Praha: M-Presse, 2009. 254 s. ISBN 978-80-260-0536-0. S. 126. [Dále jen ŽM].
- ↑ a b c d e f g h i PROKEŠ, Petr. Lokomotivy řady 743 [online]. Stránky přátel železnic, 2000 [cit. 2017-03-18]. Dostupné online.
- ↑ a b c VYSKOČIL, Václav. Lokomotivy řady 743 [online]. Vlaky.net, 2008-05-26 [cit. 2017-03-18]. Dostupné online.
- ↑ VRABEC, Jan. Blíží se devatenácté výročí neštěstí u Spálova [online]. Jablonecký deník, 2009-08-22 [cit. 2017-03-18]. Dostupné online.
- ↑ a b ŽM, s. 127
- ↑ a b c d ŽM, s. 128
- ↑ http://www.k-report.net/discus/archiv2013/28/1292-archiv-15.html
- ↑ http://www.k-report.net/discus/archiv2013/28/1292-archiv-17.html
Literatura
editovat- KOLEKTIV, autorů. ŽM - atlas vozidel. Motorové lokomotivy v ČR a na Slovensku. Praha: M-Presse, 2009. 254 s. ISBN 978-80-260-0536-0.
- BITTNER, Jaromír; KŘENEK, Jaroslav; SKÁLA, Bohumil; ŠRÁMEK, Milan. Malý atlas lokomotiv 2011. Praha: Gradis Bohemia, 2011. 392 s. ISBN 978-80-86925-08-0.
- SKÁLA, Bohumil. Pod značkou ČKD (90 let výroby lokomotiv). Praha: NADAS, 1990. 301 s. ISBN 80-7030-058-2.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lokomotiva 743 na Wikimedia Commons - Lokomotiva 743 – atlaslokomotiv.net