Livonská gubernie
Livonská gubernie či Livlandská gubernie (rusky: Лифляндская губерния) byla gubernií Ruské říše, která vznikla roku 1796 a zanikla po podepsání brestlitevské mírové smlouvy roku 1918. Hlavním městem byla Riga. Roku 1897 měla gubernie 1 299 365 obyvatel. Na jejím území po roce 1918 vznikly nezávislé státy Lotyšsko a Estonsko. Území, původně Švédské Livonsko, se dostalo pod kontrolu Ruska po severní válce roku 1713. Švédsko formálně postoupilo Švédské Livonsko Rusku v roce 1721 Nystadskou smlouvou. Nejprve zde vznikla Rižská gubernie. Roku 1783 ji nahradilo Rižské místodržitelství. Po třetím dělení Polska (1795) došlo ke správní reformě a vznikla Livonská gubernie.
| Livonská gubernie | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Geografie | |
| Hlavní město | Riga |
| Status | zaniklá gubernie |
| Souřadnice | 56°56′51″ s. š., 24°6′25″ v. d. |
| Rozloha | 47 030,9 km² |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 1 310 670 (1895) |
| Hustota zalidnění | 27,9 obyv./km² |
| Správa regionu | |
| Stát |  Ruské impérium |
| Vznik | 1796 |
| Zánik | únor 1918 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
.svg)
Až do konce 19. století se gubernie neřídila ruskými zákony, ale byla spravována autonomně místní německou pobaltskou šlechtou prostřednictvím feudálního zemského sněmu (Liefländischer Landtag). Němečtí šlechtici trvali na zachování svých výsad a používání německého jazyka. V roce 1816 byli nevolníci z Livonska osvobozeni carem Alexandrem I., jako první v Ruské říši. Byla to předzvěst Alexandrových reformních plánů pro zbytek Ruska. Po ruské únorové revoluci v roce 1917 byla severní část gubernie spojena s Estonskou gubernií a vytvořila novou Autonomní gubernii Estonsko (Autonoomne Eestimaa kubermang).
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Governorate of Livonia na anglické Wikipedii.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Livonská gubernie na Wikimedia Commons
