Lenka Filipová
Lenka Filipová (* 14. února 1954 Praha) je česká zpěvačka, šansoniérka, kytaristka, hudební skladatelka a textařka.
Lenka Filipová | |
---|---|
Lenka Filipová (2019) | |
Základní informace | |
Rodné jméno | Lenka Filipová |
Narození | 14. února 1954 (70 let) Praha Československo |
Žánry | šanson |
Povolání | zpěvačka, šansoniérka, kytaristka, hudební skladatelka, textařka |
Nástroje | kytara |
Vydavatel | Universal Music |
Děti | Lenny |
Rodiče | Adolf Filip |
Příbuzní | Tomáš Filip (bratr) |
Podpis | |
Web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
editovatPochází z uměleckého prostředí, její otec Adolf Filip absolvent DAMU, byl pražský divadelní herec a operní pěvec, matka pracovala jako učitelka hudební výchovy, při které používala kytaru. Lenka byla již od mládí předurčena stát se kytaristkou. Hru na kytaru pak také vystudovala u Štěpána Urbana a Milana Zelenky na konzervatoři v Praze. Při hře na kytaru si ráda zpívala. Od mládí byla v tomto směru úspěšná, již v šestnácti letech vyjela s Brněnským rozhlasovým souborem lidových nástrojů (BROLN) na své první zahraniční turné do USA a Kanady.[1] Během studií si přivydělávala jako moderátorka i zpěvačka. Byla dobrá šansoniérka, interpretovala poezii Vítězslava Nezvala, kterou zhudebnil její kamarád, hudební skladatel a kytarový virtuóz Štěpán Rak. Hostovala i se skupinou Spirituál kvintet. V letech 1973–1975 se objevila i na prknech Divadla Semafor ve hrách Miloslava Šimka. Na podzim 1974 hostovala v koncertním programu Karla Gotta.[1] Poté byla asi rok a půl druhou zpěvačkou Orchestru Karla Vágnera (vedle „jedničky“ Hany Zagorové). V té době jí také vyšly její první gramofonové desky. V letech 1979 až 1981 vystupovala se skupinou Flop Karla Zicha, vystupovala v pražském music-hallu Alhambra.
Dále se vzdělávala a zdokonalovala ve hře na kytaru, v roce 1976 absolvovala kurzy v Mezinárodní hudební akademii v Paříži.[1] V Paříži občas vystupovala ve studentských klubech. Stala se i hostem francouzské noční rozhlasové show na stanici France-Inter. Přátelila se s lidmi z pařížské Olympie, ve Francii natočila i dvě SP desky. Nejznámější písní z té doby je píseň Zamilovaná, která pochází z pera Francise Cabrela. Tato píseň byla posléze úspěšná natolik i v českých zemích, že dala název jejímu prvnímu gramofonovému albu, které vyšlo pod tímto názvem v roce 1981 u firmy Supraphon.[1] V roce 1984 sestavila vlastní doprovodnou skupinu Domino, v jejím repertoáru začal postupně převažovat střední proud. Publikum vždy poměrně dobře přijímalo její písně zpívané ve francouzštině, své koncerty také vždy doplňovala a ozvláštňovala sólovými kytarovými hudebními vložkami.
V roce 1988 dostala nabídku zúčastnit se soutěže Eurovize, kde měla interpretovat píseň Ne partez pas sans moi ve francouzštině od švýcarského skladatele a zastupovat Švýcarsko. V Československu ale nedostala povolení vycestovat, protože prý nemůže zastupovat cizí zemi. Náhradnicí se narychlo stala Céline Dion, která v té době byla začínající zpěvačkou a s touto písní Eurovizi vyhrála, čímž nastartovala svou kariéru.[2][3][4]
Lenka Filipová si po léta pečlivě pěstovala image sympatické, hudbymilovné a inteligentní dívky či kultivované a atraktivní mladé ženy. Nikdy také zcela neopustila svoji původní profesi klasické sólové kytaristky, což nakonec vyústilo v několik LP desek věnovaných pouze klasické kytarové hudbě.[1] Příznivý ohlas měly i její písničky věnované dětskému publiku. To vše ji vyneslo až do první desítky v popularitě českých zpěvaček v anketě Zlatý slavík. Dostalo se jí i celé řady mezinárodních uznání a ocenění. Během své kariéry vystupovala kromě Evropy také v Japonsku, USA, Kanadě nebo Austrálii.[5]
Věnuje se také hře na elektrofonickou kytaru a je stále umělecky aktivní. Na svých webových stránkách vytvořila kytarovou školu. Kvůli zdravotním problémům musela v roce 2016 přerušit téměř na rok koncertování.[5] Poté, co se seznámila s britským virtuosem ve hře na keltskou harfu Seanem Barrym, začala do svého repertoáru zařazovat vybrané keltské balady. V roce 2018 vydala ve spolupráci s Barrym album Oppidum s keltskou hudbou.[1] Na desce zpívá v pěti jazycích – v angličtině, ve staré bretonštině, v jazyce gaelic a v irském a skotském jazyce.[6]
Lenka Filipová byla vdaná za architekta Borise Drbala, který po 34 letech manželství podal žádost o rozvod.[5] Dcera Lenny, také zpěvačka, ji několik let v kapele doprovázela na klavír.[1]
Diskografie
editovatGramofonové desky
editovat- LP Zamilovaná – Supraphon 1981
- LP Quo vadis – Supraphon/Artia 1983
- LP Lenka – Supraphon 1984
- LP Řeka života – Supraphon 1986
- LP Částečné zatmění srdce – Supraphon 1988
- LP Lenka vypravuje pohádky z kytary – Supraphon 1989
- LP Concertino 1 – Supraphon 1990
- LP Pocit 258 – Supraphon 1990
- LP 1982–1992 – Supraphon 1992
CD
editovat- Concertino II. – Philips 1995
- Svět se zbláznil – PolyGram 1997
- Lidové písničky – PolyGram 1998
- Za všechno může čas – Universal 1999
- Tisíc způsobů jak zabít lásku – Universal 2003
- The best of Lenka Filipová – Universal 2005
- Lenka Filipová Live – Universal 2008
- Concertino 2010 – 2010
- Concertino Live – 2013
- Oppidum – 2018
Kompilace
editovatOdkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c d e f g LENKA FILIPOVÁ. www.lenkafilipova.cz [online]. [cit. 2024-02-27]. Dostupné online.
- ↑ Lenka Filipová dopomohla Céline Dion ke slávě [online]. 2008-06-25 [cit. 2022-07-04]. Dostupné online.
- ↑ Lenka Filipová: Za kariéru jej vďačí aj Celine Dion. Pravda.sk [online]. 2008-12-09 [cit. 2022-07-04]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Ako Lenka Filipová naštartovala kariéru slávnej Celine Dion. myzilina.sme.sk [online]. [cit. 2022-07-04]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ a b c ŠUBRTOVÁ, Diana. Zamilovanou má z Francie, komunisti jí zatrhli Eurovizi. Lenka Filipová slaví 70. iDNES.cz [online]. 2024-02-14 [cit. 2024-02-27]. Dostupné online.
- ↑ STREJCOVÁ, Veronika. Z Francie jsem se vrátila, abych neohrozila svou rodinu, říká Filipová. iDNES.cz [online]. 2019-01-26 [cit. 2024-02-27]. Dostupné online.
Literatura
editovat- Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 1, A–M. Praha: Kdo je kdo, 1991. 636 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 199–200.
- Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 142.
- Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 159.
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 314.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Lenka Filipová na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Lenka Filipová
- Oficiální stránky
- Chat s Lenkou Filipovou na www.tyden.cz