Lešetínský kovář

Lešetínský kovář je veršovaná povídka od Svatopluka Čecha. Vyšla v roce 1883, ale záhy byla konfiskována a znovu otištěna až v roce 1892 v USA a v roce 1899 (mírně autorem upravena) v autorových Sebraných spisech. Je rozdělena na šestnáct částí. Má silně národní charakter a je alegorickou výzvou Čechům k boji proti německé ekonomické a kulturní expanzi. Její takřka revoluční a vyhroceně národní poselství a idylický závěr může na dnešního čtenáře působit překonaně či zastarale.^[zdroj?]

Lešetínský kovář
Autor	Svatopluk Čech
Původní název	Lešetínský kovář
Jazyk	čeština
Vydavatel	Nakladatelství F. Topič
Datum vydání	1883
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Děj

Na začátku je popisována venkovská idyla vesničky Lešetín. Jednoho dne ale přijdou cizí lidé a začnou skupovat pozemky a na nich stavět továrnu. Lidé, kteří za lákavé ceny prodali své dědictví, začali pracovat v továrně nebo odešli do ciziny. Noví majitelé velmi usilují o každý pozemek, a nakonec se jim podvolí všichni kromě kováře, který ví, že prodejem kovárny si zničí domov. Jeho služby ale už nejsou zapotřebí, a on musí propustit svého učedníka Václava, který miluje jeho dceru Lidušku. Václav odejde do světa a slibuje, že se vrátí, až si vydělá dost peněz na založení vlastního živobytí.

Není práce a kovárna pustne, ale kovář se nepodvolí. Postupně se vracejí bývalí obyvatelé Lešetína, kterým se v cizině nedařilo. Jsou chudí a s kovářem v čele plánují odpor. Ukují si zbraně, a když přijdou ozbrojenci s vykonstruovaným obviněním, zaútočí. Kovář je ale zděšen, když povstalci zapálí továrnu a majitele zabijí, on nechtěl nikoho zabít. Na odplatu je zabit právě kovář jako iniciátor útoku. Když umírá, vrátí se Václav a sděluje, že byl ve světě úspěšný. Také se dozvěděl, že syn majitele továrny, který ji zdědil, hodlá vše prodat původním obyvatelům a z Lešetína odejít. Kovář umírá šťastně tam, kde se narodil. Ví, že nebojoval marně.

Vydání za života autora

1. vyd.: Lešetínský kovář. Praha: Eduard Valečka, prosinec 1883. Poetické besedy č. 11, redaktor Jan Neruda. Konfiskováno (na základě následné cenzury) v únoru 1884. Kniha ovšem byla do té doby distribuována. Cenzurní zákaz prodeje (zcela kontraproduktivně) ještě zvýšil její zcela mimořádnou oblibu. Od té doby kolovala v nesčetných opisech.
2. vyd.: Lešetínský kovář. Báseň od Svatopluka Čecha. Dle původního v Rakousku zkonfiskovaného vydání. Chicago (Illinois, USA): August Geringer, b.d., asi 1892. Udána cena 15 c.
3. vyd.: Lešetínský kovář. Báseň od Svatopluka Čecha. Dle původního v Rakousku zkonfiskovaného vydání. Omaha (Nebraska, USA): Pokrok Západu, 1892. Udána cena 25 c. Téhož roku vyšlo u stejného nakladatele i vydání v angličtině.
4. vyd.: Lešetínský kovář. Báseň od Svatopluka Čecha. Druhé vydání. Dle původního v Rakousku zkonfiskovaného vydání. Omaha (Nebraska, USA): Družstvo Pokroku Západu, 1893.
5. vyd.: Lešetínský kovář a menší básně. Praha: František Topič, 1899, 2. díl Sebraných spisů Svatopluka Čecha, s. 1-81. S menšími autorskými a (auto)cenzurními opravami a úpravami.
6. vyd.: Lešetínský kovář a menší básně. Praha: František Topič, 1903, 2. díl Sebraných spisů Svatopluka Čecha, s. 1-81. Identické s 5. vyd.
7. vyd.: Lešetínský kovář a menší básně. Praha: František Topič, 1907, 2. díl Sebraných spisů Svatopluka Čecha, s. 1-81. Identické s 5. a 6. vyd.

8. a 9. vydání, identické s 5.-7., vyšlo u Topiče v letech 1908 a 1912 již po autorově smrti. Následující vydání (od roku 1918) pokládají za výchozí necenzurovaný text 1. vydání z roku 1883 jen výjimečně, většinou (překvapivě) upřednostňují vydání poslední ruky z let 1899-1908. I když provedené změny jsou (snad kromě škrtů) autorské a jsou autorem v patitulu zmiňovaných edic výslovně uvedeny, nelze je chápat jinak než jako dobovou cenzurou vynucené.

Opery

Podle Čechovy básně vznikly stejnojmenné opery Aloise Jiránka (1901, neuvedena), Stanislava Sudy (Lešetínský kovář, premiéra 1905) a Karla Weise (Lešetínský kovář, premiéra 1920).

Odkazy

Externí odkazy

• Dílo Lešetínský kovář ve Wikizdrojích
• Digitalizovaná vydání díla Lešetínský kovář v České digitální knihovně
• EDUARD KUBŮ – JIŘÍ ŠOUŠA: Svatopluk Čech a jeho Lešetínský kovář ve stínu dvouhlavého orla, monografická studie
• MICHAL CHARYPAR: Revolta gestem a myšlenkou. Srovnání konfiskací básnických knih Svatopluka Čecha a S. K. Neumanna, komparatistická studie