Ladislav Velen ze Žerotína

Ladislav Velen ze Žerotína
Ladislav Velen ze Žerotína
	Ladislav Velen ze Žerotína
Moravský zemský hejtman
	Ve funkci:; 1619 – 1621
Panovník	Fridrich Falcký, Ferdinand II.
Předchůdce	Ladislav IV. Popel z Lobkowicz
Nástupce	Ladislav IV. Popel z Lobkowicz
Přísedící moravského zemského soudu
	Ve funkci:; 1612 – 1619
Panovník	Matyáš
Olomoucký krajský hejtman
	Ve funkci:; 1609 – 1612
Panovník	Matyáš
Narození	7. prosince 1579; Břeclav ; Habsburská monarchie
Úmrtí	3. dubna 1638 (ve věku 58 let); Poznaň ; Polsko
Náboženství	bratrské
Commons	Ladislav Velen ze Žerotína
	Seznam děl: SKČR \| Knihovny.cz
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ladislav Velen ze Žerotína, někdy psán také jako Ladislav Velen ze Žerotína na Břeclavi (také německy jako Ladislav Velen von Zerotein, 7. prosince 1579, Břeclav – 3. dubna 1638, Poznaň, Polsko) byl moravský šlechtic z břeclavské větve pánů ze Žerotína, moravský zemský hejtman během povstání proti Ferdinandovi II., vůdce bělohorského odboje na Moravě. Byl komorníkem a radou českého krále Fridricha Falckého a pobělohorský emigrant. Později se stal radou a vojenským komisařem dánského krále a vojenským velitelem Opavy.

Život

Ladislav Velen byl syn Jana ze Žerotína na Břeclavi († 1592) a jeho ženy Kunhuty, řečené Kunka, Černohorská z Boskovic (1538 – 23. září 1590), dcery Ladislava Velena Černohorského z Boskovic († 1551) a Bohunky z Lipé. Kunka měla dvě sestry - Marii Annu a Johanku, dva bratry - Jana a Václava.

Manželství

Ladislav Velen byl třikrát ženat:

Jeho první manželkou byla Bohunka (Kunka) z Kunovic (1582–1614), se kterou měl syna Bartoloměje († 1644).

Druhá manželka byla Eliška Alžběta z Thurnu († 1622, Ruda nad Moravou), dcera Martina z Thurnu († 1611) a jeho manželky Anny. Měla tři sourozence - Magdalenu († 3. duben 1617), Jana Viléma († 1620), Jindřicha Václava († 1642). Také to byla neteř Jindřicha Matyáše Thurna (1567–1640)

Jeho třetí manželkou byla Anna Maximiliana z Oppersdorffu (1587, Kosel, Svatá říše římská – 1657, Elblag, Varmijsko-mazurské vojvodství, Polsko). Dcera Viléma z Oppersdorffu (1554, Brzeg, Polsko – 4. květen 1598, Praha) a Zuzany z Hardeka. Měla sestru Voršilu Žofii (1589, Kosel, Svatá říše římská – 4. prosinec 1649, Frankenštejn, Polsko). Jejím prvním manželem byl Petr II. ze Švamberka (1581 – 24. září 1620, Praha). Z prvního manželství měla dceru - Marii Kateřinu (* 23. únor 1621 – 1664), Jana Viléma pohrobka (* únor 1630, Elblag, Varmijsko-mazurské vojvodství, Polsko). V druhém manželství se ji narodili tito potomci: Jiří Vilém (* 26. březen 1638, Lipsko), Anna Dorota (* Elblag, Varmijsko-mazurské vojvodství, Polsko), Zuzana Alžběta (* Elblag, Varmijsko-mazurské vojvodství, Polsko), Jiří Bedřich (* Elblag, Varmijsko-mazurské vojvodství, Polsko), Jan Erazim (* Elblag, Varmijsko-mazurské vojvodství, Polsko), Anna Žofie (* Elblag, Varmijsko-mazurské vojvodství, Polsko).

Vzdělávání

Po brzké smrti rodičů zdědil rozsáhlý, avšak hodně zadlužený majetek – panství Břeclav, Rudu nad Moravou, Zábřeh, Moravskou Třebovou, zámek Tatenice, tvrz v Nemili u Zábřeha. Poručníky, mezi nimiž byl i Opavan Amand Polan z Polansdorfu, byl veden k reformovanému humanismu, čemuž odpovídaly i jeho studijní cesty po Evropě. Během kavalírské cesty studoval na univerzitách v Basileji, Ženevě, Heidelbergu, Padově a Štrasburku.

Po ukončení studií se přiblížil Jednotě bratrské, ale není doloženo, že by se stal jejím členem. Ujal se také správy vlastního majetku, brzy se zbavil dluhů a svá panství dále zvětšoval. Patřil mezi nejbohatší šlechtice předbělohorské Moravy.

Majetek

Ladislav Velen ze Žerotína byl významným stavebníkem a objednavatelem literárních a výtvarných uměleckých děl. Jeho nejvýznamnějšími stavebními počiny je manýristická architekturazámku v Moravské Třebové (asi 1611–1615) a loveckého zámečku v Tatenici (1606). Financoval také sakrální stavby, např. špitální kostelík (1598) a kostel na Křížovém Vrchu v Moravské Třebové. V jeho službách působil lékař a autor alchymistického spisu o přípravě tekutého zlata Marcus Eugenius Bonacina a podpořil též vydání dalších děl s alchymistickou tematikou. Projekt Žerotínovy rezidence v Moravské Třebové zhotovil císařský dvorní architekt a stavitel Giovanni Maria Filippi. Výzdoba zahrnovala bohatou sochařskou dekoraci nádvoří vytvořenou rukama dvou anonymních sochařů, působili zde brněnský kameník Abbondio Olivier Salis, Lorenz Paris a sochař Hans Gatscha z Ivančic. Kromě nich ve městě žili i další, většinou vlašští řemeslníci.Stavbu moravskotřebovského zámku například vedl Giovanni Motalla.

Politika

Mezi lety 1609 a 1612 byl olomouckým krajským hejtmanem, od 1612 byl přísedícím moravského zemského soudu a tento úřad vykonával až do roku 1619.

V moravském sněmu patřil k radikálnímu křídlu nekatolíků. V roce 1616 uzavřel sňatek s neteří Jindřicha Matyáše Thurna, radikálního vůdce opozice v Čechách.

Po vypuknutí stavovského povstání v Čechách prosazoval připojení Moravy ke konfederaci. V květnu 1619 velel jezdectvu, které táhlo na Vídeň. Dne 5. srpna porazil početně silnější rakouské vojsko v bitvě u Dolních Věstonic. Dne 7. srpna 1619 byl zvolen moravským zemským hejtmanem.

V únoru 1620 zavítal do Brna nový český král Fridrich Falcký, který potvrdil Žerotína v jeho úřadě a později ho jmenoval svým poradcem, komořím a dokonce se stal kmotrem jeho syna.

Období exilu

Po bitvě na Bílé hoře Žerotín prosil o milost, ale marně. V nepřítomnosti byl odsouzen k trestu smrti a zabavení veškerého majetku. V emigraci se připojil k odpůrcům Habsburků. Roku 1621 se pokusil spolu s vojskem Jana Jiřího Krnovského dobýt zpět Opavu, která byla v držení Karla z Lichtenštejna. Po dalších prohrách se odebral do Uher a později ke dvoru Fridricha Falckého do Haagu.

Roku 1626, v době třicetileté války, bojoval ve jménu dánského krále Kristiána IV. Dánského po boku velitele koaličních armád Petra Arnošta Mansfelda a podílel se na okupaci Slezska, včetně Opavska. Roku 1634 byl jmenován vrchním velitelem švédského okupačního vojska ve Slezsku. Po porážce Švédů ustoupil do Poznaně, kde pak také zemřel.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ladislav Velen von Zerotein na německé Wikipedii.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Ladislav Velen ze Žerotína na Wikimedia Commons

Literatura

BALCÁREK, Pavel. Ve víru třicetileté války : politikové, kondotiéři, rebelové a mučedníci v Zemích české koruny. České Budějovice: Veduta, 2011. 524 s. ISBN 978-80-86829-61-6.
HRUBÝ, František. Ladislav Velen ze Žerotína. Praha: [s.n.], 1930. Historický klub
HRUBÝ, František. Ladislav Velen ze Žerotína. Praha: [s.n.], 1929. in Český časopis historický XXXV.
PEKAŘ, Augustin. Žerotínský lev. Brno: [s.n.], 1934.
ŘÍHOVÁ, Vladislava. Dílo sochařů, kameníků a štukatérů počátku 17. století. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2011. 173 s. ISBN 978-80-7395-453-6.

Předchůdce:
Ladislav IV. z Lobkovic

Moravský zemský hejtman
1619–1621

Nástupce:
Ladislav IV. z Lobkovic

Ladislav Velen ze Žerotína
Ladislav Velen ze Žerotína

Moravský zemský hejtman
Ve funkci: 1619 – 1621
Panovník	Fridrich Falcký, Ferdinand II.
Předchůdce	Ladislav IV. Popel z Lobkowicz
Nástupce	Ladislav IV. Popel z Lobkowicz


Přísedící moravského zemského soudu
Ve funkci: 1612 – 1619
Panovník	Matyáš


Olomoucký krajský hejtman
Ve funkci: 1609 – 1612
Panovník	Matyáš


Narození	7. prosince 1579 Břeclav Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí	3. dubna 1638 (ve věku 58 let) Poznaň Polsko Polsko
Náboženství	bratrské
Commons	Ladislav Velen ze Žerotína
Seznam děl: SKČR \| Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.