Kvesal chocholatý
Kvesal chocholatý (Pharomachrus mocinno) je největší zástupce řádu trogonů.[2] Ocasní pera tohoto ptáka v minulosti sloužila jako prostředek obchodu s mayskou civilizací. Dnes jej Guatemalci považují za svého národního ptáka,[3] dokonce je vyobrazen na guatemalském státním znaku a je po něm pojmenována tamní měna – quetzal.
 Kvesal chocholatý | |
|---|---|
 Samec | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 téměř ohrožený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | trogoni (Trogoniformes) |
| Čeleď | trogonovití (Trogonidae) |
| Rod | kvesal (Pharomachrus) |
| Binomické jméno | |
| Pharomachrus mocinno De la Llave, 1832 | |
 rozšíření kvesala chocholatého | |
| Poddruhy | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Popis
editovatDorůstá 36 cm a váží asi 210 g. Samci jsou převážně leskle zelení s červeným břichem, prodlouženým peřím na křídlech a žlutým zobákem. Jejich nejvýraznějším znakem je však až 64 cm dlouhý ocas, který ve skutečnosti tvoří prodloužené svrchní krovky ocasní. Samice mají v porovnání se samci výrazně kratší ocas, tmavý zobák a zcela postrádají prodloužené opeření na křídlech.[4]
Rozšíření
editovatŽije v horských mlžných lesích na území Střední Ameriky – v rozmezí od jižního Mexika po západní Panamu. V současné době je považován za téměř ohrožený druh.[5]
Ekologie
editovatV mimohnízdním období se zdržuje samostatně. Živí se převážně ovocem, ale požírá také hmyz (vosy, mravence, larvy) a žáby. Největší zastoupení mají v jeho potravě avokáda a plody jiných rostlin čeledi vavřínovité.
Hnízdí v dutinách ztrouchnivělých stromů. V jedné snůšce jsou 2 světle modrá vejce, na jejichž 18denní inkubaci se podílí oba rodiče, samec zpravidla ve dne a samice v noci. Samec přitom musí mít svá dlouhá ocasní pera vystrčená z hnízdní dutiny ven, takže na první pohled vypadají jako kapradiny. Mláďata následně krmí ovocem, bobulemi, hmyzem, ještěrkami a malými žábami. Často se však stává, že samice svá mláďata opustí ještě před jejich vylítnutím a o mláďata následně pečuje samotný samec. Úmrtnost mláďat je navíc velmi vysoká, celých 80 % se jich nedožije dospělosti.[4]
-
Samec -
Samec (všimněte si výrazně prodloužených svrchních krovek ocasních) -
Samice -
Kvesal chocholatý (Kostarika)
Kulturní význam
editovatJako Zeleného boha větru, laskavosti a světla jej uctívali již Aztékové a Mayové.[6] Dle legendy je vtělen do opeřeného hada Quetzalcoatla.[7]
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Resplendent Quetzal na anglické Wikipedii.
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
- ↑ JOHNSGARD, Paul A. Trogons And Quetzals Of The World. [s.l.]: Smithsonian, 2001. Dostupné online. ISBN 978-1560983880.
- ↑ Patrovská-Vernerová, Veronika. Kvesal chocholatý – živoucí legenda Aztéků a Mayů. In: živa.avčr, 2/2011, 88-89 S. (ve formátu .pdf)
- ↑ a b KHOLOVÁ, Helena (autorka českého překladu). Ptáci. Praha: Euromedia Group, k. s., 2008. ISBN 9788024222356.
- ↑ Pharomachrus mocinno [online]. The IUCN Red List of Threatened Species [cit. 2010-07-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Putování Panamou za bájným kvesalem chocholatým [online]. rozhlas.cz, 2016-06-25 [cit. 2016-07-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-13.
- ↑ MARTINOVÁ, Zdena. Zelený bůh větru: Kvesal chocholatý [online]. abicko.cz, 2013-02-19 [cit. 2016-07-08]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu kvesal chocholatý na Wikimedia Commons - Galerie kvesal chocholatý na Wikimedia Commons
Taxon Pharomachrus mocinno ve Wikidruzích- PENA, Erin. Pharomachrus mocinno [online]. [cit. 2010-07-02]. Dostupné online. (anglicky)