Království Rjúkjú

historický státní útvar

Království Rjúkjú či Rjúkjúské království (rjúkjúsky 琉球國, rúčú-kuku; japonsky 琉球王国, rjúkjú-ó-koku; čínsky 琉球國, liou čchiou kuo) byl stát existující od roku 1429 do roku 1879 na souostroví Rjúkjú. V 15. století se svěřilo pod ochranu dynastie Ming a v 17. století bylo napadeno knížectvím Sacuma (薩摩藩). V době své největší moci sahala jeho vláda od ostrova Amami po ostrov Jonaguni.

Království Rjúkjú
 琉球國 
Ruuchuu-kuku
14291879
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Hymna 石なぐの歌 (Išinagu nu uta)
Geografie
Mapa
Mapa království Rjúkjú
2 270 km²
Obyvatelstvo
Státní útvar
rjúkjúský mon, čínské mince, japonský mon
Vznik
Zánik
11. března 1879 – japonská anexe
Státní útvary a území
Předcházející
Hokuzan Hokuzan
Čúzan Čúzan
Nanzan Nanzan
Následující
Japonské císařství Japonské císařství
Knížectví Sacuma Knížectví Sacuma
Knížectví Rjúkjú Knížectví Rjúkjú

Historie

editovat

Podle tří Rjúkjúských kronik: Čúzan Seikan (中山世鑑), Čúzan seifu (中山世譜) a Kjújó (球陽), dějiny Království Rjúkjú začínají dynastií Tenšon (天孫王朝), která byla u moci 17 000 let. Mnoho vědců v současnosti věří, že je to mytologická legenda, která byla vytvořena v 16. nebo 17. století, aby ospravedlnila vládu království Rjúkjú. Po zániku dynastie Tenšon vznikla dynastie Šunten (舜天王朝) (11871259). Podle Čúzan Seikanu zakladatel dynastie Šunten byl synem Minamotono Tametomo. Byl to aristokrat a příbuzný rodu japonských císařů. Minamotono Tametomo byl vyhnán na ostrovy Izu, poté co podlehl kjótskému dvoru, utekl z Honšú a usadil se v severní oblasti ostrova Okinawa. Tam se oženil s dcerou místního vládce. Několik čínských a japonských vědců tvrdí, že tato dynastie byla také vytvořena královským rodem Šó.

Ve 14. století na ostrově Okinawa existovalo mnoho malých oblastí, které byly sjednoceny do tří knížectví: Hokuzan (北山), Čúzan (中山) a Nanzan (南山). Tato doba je známa jako doba vlády tří králů nebo Sanzandžidai (三山時代). Tato tři knížectví, nebo domorodé federace pod vedením hlavních náčelníků spolu navzájem bojovala. Na začátku 15. století byla sjednocena do jednoho království Čúzan a uznána Čínou. Vůdce Čúzanu byl tedy oficiálně uznán jako spravedlivý král, který ovládal celou Okinawu až úplně vyhraje v boji s ostatními 2 knížectvími, Čínou. V roce 1430 vládci Čúzanu odevzdal svůj trůn i král Haši, který dostal od císaře dynastie Ming příjmení Šó, potom je znám jako Šó Haši (尚巴志). Haši již v roce 1429 dobyl Hokuzan, poprvé sjednotil do jednoho státu ostrov Okinawu a stal se zakladatelem první dynastie Šó.

 
Královská koruna

Šó Haši přijal čínskou hierarchickou dvorní soustavu, nechal vystavět hrad Šuri a přístav Naha povýšil na hlavní město. Po několika generacích, v roce 1469 král Šó Toku zemřel bez dědice, potom patrový vazal vyhlásil, aby byl adoptovaný syn a už má udělení od Číny. Ten žadatel, kdo se jmenuje Šó En, založil druhou dynastii Šó. Rjúkjú prosperoval pod vedením Šó Šin, který byl v letech 1478–1526 druhý král této dynastie.

Obchodování po Asii

editovat
 
Obchodní vlajka království Rjúkjú

Rjúkjú království diplomaticky ustanovilo přispívající vztahy s Čínou v období dynastie Ming a dynastie Čching. V této době se taky vyvinuly obchodní vztahy s Japonskem, Koreou a mnoha jihovýchodoasijskými zeměmi včetně Siamu, Království Pattani, Marraky, Champy, Huế a Jávy. Mezi 15. a 16. stoletím se ve Východní Asii království Rjúkjú vynořilo jako hlavní obchodní zprostředkující. Japonské výrobky (např. stříbro, meče, vějíře, lakované zboží, Bjóbu) a čínské výrobky (léčivé byliny, ražené mince, strnulé keramiky, brokáty, textil) se vyměňovaly za jihovýchodoasijské zboží (sapanové stromy, nosorožčí rohy, cín, cukr, šedou ambru pravou, indickou slonovinu a arabská kadidla).

Seznam rjúkjúských králů

editovat
Okinawská knížata
Jméno Kandži Vládnutí Linie nebo dynastie Poznámky
Šunten 舜天 11871237 Linie Tenson
Šun Badžunki 舜馬順熈 12381248 Linie Tenson
Gihon 義本 12491259 Linie Tenson
Eiso 英祖 12601299 Linie Eiso
Taisei 大成 13001308 Linie Eiso
Eidži 英慈 13091313 Linie Eiso
Králové Čúzanu
Jméno Kandži Vládnutí Linie nebo dynastie Poznámky
Tamagusuku 玉城 13141336 Linie Eiso
Seii 西威 13371354 Linie Eiso
Satto 察度 13551395 -
Bunei 武寧 13961407 -
Šó Šišó 尚 思紹 14071421 První dynastie Šó
Šó Haši 尚 巴志 14221429 První dynastie Šó jako král Čúzanu
 
Královský znak
 
Královská pečeť Rjúkjú
 
Replika královské koruny
Králové Rjúkjú
Jméno Kandži Vládnutí Linie nebo dynastie Poznámky
Šó Haši 尚巴志 14291439 První dynastie Šó jako král Rjúkjú
Šó Čú 尚忠 14401442 První dynastie Šó
Šó Šitacu 尚思達 14431449 První dynastie Šó
Šó Kinpuku 尚金福 14501453 První dynastie Šó
Šó Taikjú 尚泰久 14541460 První dynastie Šó
Šó Toku 尚徳 14611469 První dynastie Šó
Šó En 尚円 14701476 Druhá dynastie Šó známý také jako Kanamaru Učima
Šó Sen'i 尚宣威 1477 Druhá dynastie Šó
Šó Šin 尚真 14771526 Druhá dynastie Šó
Šó Sei 尚清 15271555 Druhá dynastie Šó
Šó Gen 尚元 15561572 Druhá dynastie Šó
Šó Ei 尚永 15731586 Druhá dynastie Šó
Šó Nei 尚寧 15871620 Druhá dynastie Šó za jeho vlády se odehrál nájezd Sacumy; první král, který byl vazalem Sacumy
Šó Hó 尚豊 16211640 Druhá dynastie Šó
Šó Ken 尚賢 16411647 Druhá dynastie Šó
Šó Šicu 尚質 16481668 Druhá dynastie Šó
Šó Šóken 尚象賢 16661673 Sessei první historik Rjúkjú
Šó Tei 尚貞 16691709 Druhá dynastie Šó známý také jako Šang Ťing; žil 16451709
Šó Eki 尚益 17101712 Druhá dynastie Šó známý také jako Šang Ben; žil 16781712
Šó Kei 尚敬 17131751 Druhá dynastie Šó známý také jako Šang Ťing; žil 17001751
Sai On 蔡温 17511752 Kokuši (regent) významný rjúkjúský učenec a historik; žil 16821761
Šó Boku 尚穆 17521795 Druhá dynastie Šó známý také jako Šang Mu; žil 17391795
Šó On 尚温 17961802 Druhá dynastie Šó známý také jako Šang Wen; žil 17841802
Šó Sei 尚成 18031804 Druhá dynastie Šó známý také jako Šang Čeng; žil 17831804
Šó Kó 尚灝 18041828 Druhá dynastie Šó známý také jako Šang Chao; žil 17871839
Šó Iku 尚育 18291847 Druhá dynastie Šó známý také jako Šang Yu; žil 18131847
Šó Tai 尚泰 184811. března 1879 Druhá dynastie Šó známý také jako Šang Tai; žil 18431901; poslední rjúkjúský král

Externí odkazy

editovat