Kozlík lékařský

druh rostliny

Kozlík lékařský (Valeriana officinalis) je léčivá rostlina z čeledi zimolezovitých. Je to vysoká vytrvalá bylina se zpeřenými listy a hustými květenstvími drobných bílých nebo narůžovělých květů. Celá rostlina charakteristicky páchne. Vyskytuje se v nižších polohách po celé České republice. Kozlík lékařský je využíván jako léčivá rostlina a je i pěstován. Kozlík lékařský má také podobné účinky na kočky jako šanta kočičí – tato rostlina je silně přitahuje svou vůní a je běžné vidět kočky, které se kolem kozlíku lékařského pohybují nebo na ní leží. [1]

Jak číst taxoboxKozlík lékařský
alternativní popis obrázku chybí
Kozlík lékařský (Valeriana officinalis)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádštětkotvaré (Dipsacales)
Čeleďzimolezovité (Caprifoliaceae)
Rodkozlík (Valeriana)
Binomické jméno
Valeriana officinalis
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Kozlík lékařský
Květenství

Kozlík lékařský je vytrvalá přímá bylina s charakteristickým pachem, dorůstající výšky asi 60 až 200 cm. Lodyha bývá přímá, v květenství větvená, rýhovaná a mimo uzliny lysá. Vyrůstá z krátkého, silného, vertikálního, podzemního oddenku. Lodyžní listy jsou lichozpeřené, dlouze řapíkaté, složené nejčastěji ze 7 až 9 párů lístků. Lístky jsou kopinaté, obvykle 7 až 12 mm široké, na okraji hustě zubaté, na bázi často sbíhají na vřeteno listu. Koncový lístek bývá stejně široký jako postranní lístky. Květenství je hustý, větvený, latovitý vidlan, složený z drobných oboupohlavných květů. Květy jsou bílé až růžové, 3 až 6 mm dlouhé, nálevkovité, vonné. Tyčinky a čnělka vyčnívají z korunní trubky, která je na bázi mírně vydutá. Kvete v létě, nejčastěji v červenci. Plody jsou kopinaté, lysé, 2 až 3,5 mm dlouhé nažky.[2]

Výskyt

editovat

Kozlík lékařský se v České republice vyskytuje roztroušeně až dosti hojně zejména v nižších polohách. Roste na trvale vlhkých půdách bohatých živinami, zejména dusíkem. Roste jak v přirozených, tak v druhotných společenstvech. Lze jej nalézt na vysokobylinných loukách, v lemových společenstvech, v údolních nivách a podél vodních toků i na synantropních stanovištích, jako jsou železniční náspy, silniční příkopy, hradní návrší a podobně. Nezřídka se také vyskytuje jako pozůstatek kultur. Vyskytuje se od nížin do kolinního a řidčeji až do submontánního stupně, kde roste v nadmořských výškách do 1000 metrů.[2][3]

Celkový areál výskytu kozlíku lékařského sahá od střední a jižní Evropy až po Ural.[2]

Podobné druhy

editovat

V České republice roste celkem 6 druhů kozlíků. Z nich jsou s kozlíkem lékařským zaměnitelné dva: kozlík ukrajinský (Valeriana stolonifera) a kozlík výběžkatý (V. excelsa). Všechny tyto 3 druhy jsou řazeny do skupiny blízce příbuzných druhů, označované jako Valeriana officinalis agg. a někdy (např. ve starší literatuře) se od kozlíku lékařského ani nerozlišují. Kozlík výběžkatý se od kozlíku lékařského odlišuje zejména tvorbou nadzemních i podzemních výběžků a menším počtem lístků skládajících lodyžní listy. Kozlík ukrajinský kvete časněji než kozlík lékařský a má krátce řapíkaté až přisedlé střední lodyžní listy složené z většího počtu lístků. Na rozdíl od obou těchto druhů osidluje kozlík lékařský často synantropní stanoviště.[2]

Využití

editovat

Kozlík je léčivá rostlina známá již od středověku a již od pradávna se nejrůznějším způsobem upravuje a užívá. Je to jedna z vůbec prvních homeopaticky upravovaných bylin.[4] Výchozím materiálem je sušený oddenek, získaný nejlépe v květnu. Oddenek se omyje studenou vodou a suší se při teplotě do 30 °C.

Kozlíková tinktura se užívá při nespavosti, neurastenii, bolestech hlavy, křečovitých bolestech spojených s mdlobami, neuralgii, slabosti nohou, nervozitě, žaludečních křečích, nadýmání a pocitech strachu.[4]

Kyselina valerová a izovalerová obsažené v kozlíku lékařském mají silný vliv na chování koček. Podobně jako vůně šanty kočičí vyvolává i vůně kozlíku u koček libý vjem. Sušený kozlík je tak možné použít při výrobě hraček pro kočky. Tinkturu lze použít ke zpříjemnění pobytu kočky v cizím prostředí atp.[5]

Reference

editovat
  1. FarmaZdravi.cz [online]. 2019-05-21 [cit. 2019-07-10]. Dostupné online. 
  2. a b c d SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 5. Praha: Academia, 1997. ISBN 80-200-0590-0. 
  3. KUBÁT, K. et al. Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0836-5. 
  4. a b JANČA, Jiří; ZENTRICH, Josef A. Herbář léčivých rostlin 2. díl. [s.l.]: [s.n.], 1995. S. 258. 
  5. Srdcem pro kočky [online]. Dostupné online. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat