Kostel svatého Petra z Alkantary (Karviná)
Kostel svatého Petra z Alkantary (známý také jako Šikmý kostel) je kostel nacházející se v Karviné, a to v městské části Doly. Patří římskokatolické církvi a je zasvěcen sv. Petru z Alkantary. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]. Jde o farní kostel farnosti Karviná-Doly.
| Kostel svatého Petra z Alkantary | |
|---|---|
.JPG) Kostel sv. Petra z Alkantary v Karviné | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Lokalita | Karviná, Slezsko |
| Souřadnice | 49°50′4,19″ s. š., 18°29′21,96″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | katolická církev |
| Diecéze | Diecéze ostravsko-opavská |
| Farnost | Římskokatolická farnost Karviná-Doly |
| Užívání | užíván |
| Zasvěcení | Petr z Alkantary |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | baroko |
| Další informace | |
| Adresa | Doly, Česko |
| Oficiální web | http://www.farnostdoly.cz/ |
| Kód památky | 44814/8-764 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatPůvodní dřevěný kostel údajně stával opodál a byl zasvěcen svatému Martinovi. Byl poprvé zmíněn v pramenech už v roce 1447. V 17. století měl dřevěnou loď a zděný presbytář. Dochovala se z něj kamenná středověká křtitelnice v koutě současné stavby.[2] Nynější kostel dal postavit v letech 1756–1759 Jan František Larisch v pozdně barokním slohu. Byla v něm umístěna i rodová hrobka. Ještě během stavby byly zděné klenby sneseny a nahrazeny dřevěnými. Roku 1759 byl kostel vysvěcen biskupem Filipem Gothardem Schaffhotschem z Vratislavi. Ve 2. polovině 19. století dostala věž nižší hrázděnou nástavbu nového zvonového patra. Takto snížená věž byla v roce 1957 zasažena vichřicí.[3] Následně byla zcela snesena a nahrazena jehlancovou stříškou. Ve věži jsou umístěny věžní hodiny. Ciferník hodin je osazen LED diodami, které v noci svítí bílou barvou. V roce 2022 byly hodiny opravovány.[4]
Propad a odklon kostela
editovatPo zahájení těžby černého uhlí v Karviné bylo od roku 1854 pod kostelem vytěženo 27 slojí v celkové mocnosti přibližně 50 metrů a budova se začala naklánět. Pokles způsobil úklon stavby o 6,8° (popř. o 7°)[5] na jih od svislé osy, který je velmi zřetelný. Pokles kvůli propadu půdy činil k roku 2011 cca 37 metrů.[6] Ještě na začátku 90. let 20. století hrozilo kostelu zřícení. V letech 1994–1995 byla provedena jeho generální oprava. Je zapsán do České knihy rekordů a kuriozit jako nejšikmější kostel v Česku.[7]
Interiér
editovatJednolodní sálová stavba má jednotné vybavení oltářní architekturou z doby výstavby chrámu; na hlavním oltáři je obraz titulárního světce sv. Petra z Alkantary, přemalovaný roku 1924. Na stříšce kazatelny je rokoková socha sv. Jana Křtitele mezi dvěma andílky.
Při rekonstrukci byla objevena krypta. Při archeologickém průzkumu byly odkryty čtyři hroby a základové zdivo kaple pravděpodobně z 15. století.[8]
Zvony
editovatPravděpodobně v roce 1942 proběhla rekvizice asi tři zvonů pro válečné účely. Ve věži byl malý ocelový zvon. V roce 2012 byly pořízeny dva nové bronzové zvony, které ulil zvonař Josef Kadlec z Hrozenkova. Svěcení zvonů proběhlo 8. prosince 2012. Menší zvon je laděný v tónině fis a má hmotnost 97 kg. Je zasvěcen patronovi kostela svatému Petru z Alkantary. Větší zvon je laděný v tónině dis a má hmotnost 157 kg. Je zasvěcen svatému Jindřichovi na paměť stejnojmenného kostela na Solci, který v důsledku poddolování byl zbourán.[9][10]
-
Zvon sv. Petra z Alkantary -
Zvon sv. Jindřich
V kultuře
editovatKarin Lednická vydala v roce 2020 román Šikmý kostel, který zpracovává příběh z přelomu 19. a 20. století odehrávající se v okolí tohoto kostela. V roce 2021 se román Šikmý kostel dočkal pokračování Šikmý kostel 2 [11]
Art Klapka z.s. v roce 2017 začala natáčet dokument O zaniklé Karvinné a v roce 2018 měl premiéru v kině Centrum v Karviné. Film měl velký úspěch u diváků a dostal několik ocenění. [12]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-07-23]. Identifikátor záznamu 157212 : Kostel sv. Marka. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ SAMEK Bohumil (ed.) a kolektiv: Umělecké památky Moravy a Slezska 2 (J-N). Academia Praha 1999, s. 128-129
- ↑ WWW.KARVINA.CZ, statutární město Karviná. Šikmý kostel sv. Petra z Alkantary. Oficiální stránky statutárního města Karviná [online]. 2017-12-06 [cit. 2023-02-14]. Dostupné online.
- ↑ JANUSZEK, Tomáš. Legendární karvinský šikmý kostel už zase ukazuje čas, jako v románu, podívejte. Karvinský a havířovský deník. 2022-04-09. Dostupné online [cit. 2024-06-08].
- ↑ GABZDYL, Josef. Dvacetitisícové město zmizelo. Z poddolované Karviné zůstal jen křivý kostel. iDNES.cz [online]. 2017-08-29 [cit. 2018-01-13]. Dostupné online.
- ↑ Přijďte do nejšikmějšího kostela v republice, začaly zde prohlídky. iDNES.cz [online]. 2011-06-04 [cit. 2017-01-01]. Dostupné online.
- ↑ Šikmý kostel sv. Petra z Alkantary - rarita v celém Česku [online]. karvina.cz [cit. 2018-02-11]. Dostupné online.
- ↑ Šikmý kostel sv. Petra z Alkantary prošel rekonstrukcí. www.propamatky.info [online]. 2013-04-21 [cit. 2024-06-08]. Dostupné online.
- ↑ Do kostela svatého Petra z Alkantary v Karviné se vrátily zvony | Novinky | Nadace OKD ♥ Život má mít hloubku…. www.nadaceokd.cz [online]. Nadace OKD, 2013-03-04 [cit. 2024-06-08]. Dostupné online.
- ↑ VARGOVÁ, Andrea. Po 70 letech se bude ze šikmého kostela ozývat každodenní zvonění. Karvinský a havířovský deník. 2012-12-10. Dostupné online [cit. 2024-06-08].
- ↑ DATABAZEKNIH.CZ. Šikmý kostel 2 - kniha. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2024-11-03]. Dostupné online.
- ↑ O zaniklé Karvinné, dokument, Art Klapka z.s. 2018. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
Literatura
editovat- Karel Kuča: Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Petra z Alkantary na Wikimedia Commons - Římskokatolická farnost Karviná – Doly
- Záběry z dronu z října 2021: video (1:18)
- Heslo 'Kostel svatého Petra z Alkantry' na stránce Deníku
