Kostel svatého Havla (Chlumec)
Římskokatolický farní kostel svatého Havla se nachází v centru města a je výraznou dominantou Chlumce. Byl postaven v letech 1847–1852 na místě původního gotického chrámu zasvěceného sv. Gothardu.[1]
| Kostel svatého Havla v Chlumci v okrese Ústí nad Labem | |
|---|---|
,_kostel_svat%C3%A9ho_Havla_(06).jpg) Kostel svatého Havla | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký |
| Okres | Ústí nad Labem |
| Obec | Chlumec |
| Souřadnice | 50°41′57,77″ s. š., 13°56′24,22″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | ústecký |
| Farnost | Chlumec |
| Status | farní kostel |
| Užívání | bližší informace o bohoslužbách |
| Zasvěcení | svatý Havel |
| Datum posvěcení | 1849 |
| Architektonický popis | |
| Architekt | J. Katz a A. Schmöch |
| Stavební sloh | novorománský |
| Výstavba | 1847–1852 |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | kámen a zdivo |
| Další informace | |
| Adresa | Krušnohorská ul., Chlumec |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovat
První písemné zmínky o chlumeckém kostelu pocházejí z roku 1359, kdy místní farář Niklas z Barau platil 18 kop grošů papežského desátku. Stejně platili například i z Krupky a v Ústí nad Labem, což svědčí o značné výnosnosti chlumecké farnosti a tedy i samotné obce. Roku 1590 nechal majitel panství Petr Kölbl z Geisingu přestavět kostel v barokním slohu a vybudovat mohutnou hranolovou věž v jeho jižním průčelí. Během napoleonských válek byl kostel silně poškozen a postupně chátral. V letech 1847–1852 proběhla jeho přestavba v novorománském slohu podle návrhu architektů J. Katze a A. Smöcha. Slavnostní vysvěcení proběhlo 18. listopadu 1849. Roku 1852 byly instalovány varhany z dílny bratrů Fellerových z nedalekého Libouchce. Jejich generální opravu provedl v letech 1991–1993 MUDr. Tomáš Horák. V 80. letech byly do areálu kostela přemístěny plastiky a obrazy z nedalekých Vyklic zaniklých v souvislosti s těžbou hnědého uhlí. Počátkem 90. let byl chátrající kostel nově vymalován a zastřešen a v roce 1998 provedl zdarma opravu poškozených věžních hodin starosta sousední Telnice pan Jaroslav Doubrava. Až do konce 60. let 20. století náležela ke kostelu i stará gotická fara, která byla zbořena v souvislosti s výstavbou panelového domu v sousední Metodějově ulici čp. 182 až 185. Po její demolici se fara přemístila do domu čp. 26.[1]
- Duchovní správci kostela jsou uvedeni na stránce: Římskokatolická farnost Chlumec.
Architektura
editovatTrojlodí chrámu je obdélníkového tvaru, zakončené půlkruhovým presbytářem a hranolovou, v posledním patře, polygonální věží v jeho jižním průčelí. Síňové trojlodí je sklenuto plackami (klenba nad čtvercem) na čtyřboké pilíře s poloválcovými příporami. V přízemí věže se nachází novogotický vstupní portál nad nímž se tyčí velké kruhové okno, přinášející světlo k varhanům a vnitřním dispozicím lodě. V severní části chrámu je umístěn presbytář s novogotickým dřevěným oltářem a kazatelna. Jižní stranu lodě zaujímá balkon s varhany.[1]
Při hlavním vstupu v prostorách věže se nachází pamětní desky se jmény místních vojáků padlých v první světové válce. Severní vnější zeď kostela je osazena jedenácti renesančními náhrobními kameny rodiny Kölblů – majitelů panství v 16. a 17. století, které sem byly z části přeneseny ze zaniklého hřbitova, dílem ze zbořeného kostela sv. Vavřince u Českého Újezdu. Dva nejzachovalejší náhrobní kameny někdejších pánů se poté nachází zazděné uvnitř kostela po obou stranách kněžiště.[1]
Památky v okolí kostela
editovat- Od kostela vede na Horku ke kapli Nejsvětější Trojice chlumecká křížová cesta, která je od 3. května 1958 chráněna jako kulturní památka České republiky.[2]
- U východního vstupu a na severní straně se nachází 3 smírčí kříže.
- Pod vstupním schodištěm je umístěna socha zraněného vojáka na paměť obětem první světové války. Postaven byl díky sbírce matek a vdov vojáků v roce 1935 pod patronací komandanta Franze Kölera a slavnostně odhalen roku 1936. Socha vojáka je ze sochařské dílny F. Watzka v Teplicích.
- Kamenný krucifix – u východního vstupu do kostela.
- Kříž z Tuchomyšle – nachází se po levé straně vedle sochy vojáka. Na pískovcovém hranolovém soklu s vročením 1696 je tepaný kříž. Zrušen byl spolu s obcí v roce 1976, znovu nalezen v roce 1997 a potom byl přemístěn do Chlumce.
- Socha Ecce Homo – vlevo od hlavního vstupu stojí na hranolovém soklu polychromovaný kamenný Kristus v životní velikosti, s trnovou korunou, spoutanýma rukama a s volně splývajícím pláštěm. Plastika původně stála v jižní části zlikvidované obce Vyklice u silnice u domu čp. 16. Přesunuta byla na současné místo v r. 1988 vzhledem k likvidaci obce těžbou. Barokní socha z roku 1738, jejímž autorem je Daniel Urbanský, je hodnotným dokladem barokní plastiky na Ústecku. Od 3. května 1958 se jedná o chráněnou kulturní památku České republiky.[3]
- Sloup s pietou – přibližně 100 m na návsi pod kostelem stojí na hranolovém soklu vysoký sloup s jednoduchou hlavicí. Na rozšířené krycí desce je umístěna volná kamenná plastika Piety – sedící Panna Marie s postavou umučeného Krista na klíně. Celková výška plastiky je asi 6 m. Od 3. května 1958 je to chráněná kulturní památka České republiky.[4]
Duchovní správa
editovatZ chlumeckých farářů je dodnes vzpomínán Franz Zechel, který se jako 77letý stařec připojil ke svým farníkům prchajícím v srpnu 1813 před bitvou s Francouzi do hor nad Chlumcem, kde po několik dní pečoval o skupinu místních dětí. Po bitvě se večer vrátil vyhladovělý a vyčerpaný do své fary, kde byl druhý den ráno nalezen mrtvý.[1] V současné době farnost Chlumec z důvodu efektivnosti spadá do farního obvodu v Ústí nad Labem, která je spravovaná excurrendo. Od 1. července 2002 v kostele slouží coby duchovní správce ústecký arciděkan Miroslav Šimáček.[5]
Bohoslužby
editovatMše se zde konají každou 2. a 4. neděli v měsíci od 16 hodin.[6]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c d e PETRŽILKA, Stanislav. Kronika obce vydávaná v Chlumeckém zpravodaji. Chlumecký zpravodaj [online]. [cit. 2016-04-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-06-18.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-04-26]. Identifikátor záznamu 155588 : Kaple Nejsvětější Trojice, Chlumec. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-04-26]. Identifikátor záznamu 155152 : Socha Ecce Homo, Chlumec. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2].
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-04-26]. Identifikátor záznamu 155366 : Sloup se sousoším Piety, Chlumec. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [3].
- ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 74.
- ↑ Katalog biskupství litoměřického, Kostel sv. Havla, Chlumec u Chabařovic [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2016-04-27]. Dostupné online.
Literatura
editovat- Kolektiv autorů: Telnice
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Havla na Wikimedia Commons - Pořad bohoslužeb ve farním kostele sv. Havla, Chlumec (katalog biskupství litoměřického)
- Kostel sv. Havla v Chlumci na webu Hrady.cz
- Vyhledávání kulturních památek na webu Monumnet
- Oficiální stránky ústeckého vikariátu Archivováno 13. 11. 2018 na Wayback Machine.