Koprofágie

Koprofágie (z řeckých slov copros „výkal“ a phagein „jíst“) je označení pro požírání exkrementů jiných živočichů. Koprofág je živočich, jehož potravou jsou exkrementy jiných živočichů.

Koprofágové patří mezi saprofágy a jim je nadřazený termín dekompozitor.

Z hlediska druhového a početního zastoupení představují nejvýznamnější skupiny koprofágů bakterie, houby a hmyz – nejpočetnější jsou brouci a dvoukřídlí.^[1]

Ke koprofágním broukům patří asi 150 koprofágních druhů čeledi chrobákovití (Geotrupidae), hnojníci (podčeleď Aphodiinae čeledi vrubounovití – Scarabaeidae, asi 1500 koprofágních druhů) a vrubouni (podčeleď Scarabaeinae, více než 5000 koprofágních druhů). Obecně se dospělci a larvy těchto tří skupin v drtivé většině živí přímo trusem. Ostatní skupiny koprofilních brouků jsou omnivorní (všežraví) suchozemští vodomilové (Hydrophilidae – dospělec je koprofágní, larva dravá) a draví drabčíci (Staphylinidae) a mršníci (Histeridae), kteří na exkrementech loví larvy jiného hmyzu.^[1]

Požírání vlastních výkalů

Požírání vlastních výkalů se nazývá cerkofagie.

V trávicí soustavě býložravců žije značné množství symbiontů napomáhajících trávení celulózy (některé druhy bakterií a kvasinek). Ze savců např. nutrie, zajíci, králíci, morčata aj. požírají vlastní kašovitý trus (tzv. cekotrofní trus), který je v tenkém střevě využíván jako zdroj důležitých nutričních látek a obsahuje i symbionty. Je to produkt slepého střeva, lesklý výkal ledvinovitého tvaru. Projde trávicí soustavou a je vyloučen ve formě tuhých bobků. Mláďata koalů požírají kašovitý trus matky, obsahující natrávené eukalyptové listy. Podobně se chovají údajně pštrosí kuřata, která zobou jako první potravu trus rodičů, který obsahuje potřebné kmeny bakterií, a někteří býložraví plazi, např. scink šalomounský.

U lidí

U lidí je běžně pojídání výkalů, není-li vynuceno okolnostmi (zasypání v lavině apod.), hodnoceno jako parafilie čili sexuální úchylka, typ koprofilie; zrakové (vizuální, optické), čichové (olfaktorické) a hmatové (taktilní) vzrušování se výkaly je koprolagnie.

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b SLÁDEČEK, František Xaver Jiří. „Jen trochu blíže, Hrdobci...“ aneb ne každý hovnivál válí. Živa. 2014, č. 5, s. 227. Dostupné také z: https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/jen-trochu-blize-hrdobci-aneb-ne-kazdy-hovnival-va.pdf

Literatura

SLÁDEČEK, František Xaver Jiří. „Jen trochu blíže, Hrdobci...“ aneb ne každý hovnivál válí. Živa. 2014, č. 5, s. 227–229. Dostupné také z: https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/jen-trochu-blize-hrdobci-aneb-ne-kazdy-hovnival-va.pdf
SLADECEK, Frantisek Xaver Jirí; SEGAR, Simon Tristram; LEE, Colin; WALL, Richard a Martin KONVICKA. Temporal segregation between dung-inhabiting beetle and fly species. PLoS ONE, 2017, 12(1). [e0170426]. DOI: 10.1371/journal.pone.0170426. [REF: Koprofágní brouci a dvoukřídlí se navzájem vyhýbají v čase. 17.04.2017. Dostupné z: https://www.prf.jcu.cz/veda/nase-objevy/koprofagni-brouci-a-dvoukridli-se-navzajem-vyhybaji-v-case.html Archivováno 4. 9. 2020 na Wayback Machine.]

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu koprofágie na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Koprofagie v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[SL227-1] SLÁDEČEK, František Xaver Jiří. „Jen trochu blíže, Hrdobci...“ aneb ne každý hovnivál válí. Živa. 2014, č. 5, s. 227. Dostupné také z: https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/jen-trochu-blize-hrdobci-aneb-ne-kazdy-hovnival-va.pdf

[1]