Konstantinovská dynastie
Konstantinská dynastie je neformální název vládnoucí dynastie Římské říše ve 4. století. Za počátek dynastie je považováno období vlády Constantia I. Chlora, který zemřel v roce 306 a za konec dynastie je považována smrt císaře Juliana v roce 363.[1] Pojmenování nese po svém nejslavnějším členu, Konstantinovi I. Velikém, který se v roce 324 stal jediným vládcem celé říše.[2] Dynastie se také nazývá novoflavovská, protože každý konstantinovský císař nesl jméno Flavius, podobně jako panovníci první flaviovské dynastie v 1. století.[3]
| Konstantinovská dynastie | |
|---|---|
 | |
| Země | Římská říše Byzantská říše |
| Tituly | Augustus |
| Zakladatel | Constantius I. Chlorus |
| Rok založení | počátek 4. století |
| Konec vlády | kolem roku 363 |
| Poslední vládce | Julianus |
| Současná hlava | není (rod vymřel) |
| Jiné jméno dynastie | Flaviovská dynastie |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rodokmen
editovatKurzívou jsou označeni císaři a císařovny s titulem Augustus.
- Constantius I. Chlorus
- Ze vztahu mezi Constantiem I. Chlorem a Helenou
- Konstantin I. Veliký
- Z manželství mezi Konstantinem I. a Minervinou
- Z manželství mezi Konstantinem I. a Faustou
- Constantina, manželka Hannibaliana a Constantia Galla
- Konstantin II.
- Constantius II.
- Žádný potomek z manželství mezi Constantiem II. a jeho první manželkou, dcerou Julia Constantia
- Žádný potomek z manželství mezi Constantiem II. a Eusebií
- Z manželství mezi Constantiem II. a Faustinou
- Constantia, manželka Gratiana
- Constans
- Helena, manžel Julian Apostata
- Konstantin I. Veliký
- Z manželství mezi Constantiem I. Chlorem a Theodorou
- Flavius Dalmatius
- Z manželství mezi Flaviem Dalmatiem a neznámou ženou
- Dalmatius
- Hannibalianus, manželka Constantina
- Z manželství mezi Flaviem Dalmatiem a neznámou ženou
- Julius Constantius
- Z manželství mezi Julianem Constantiem a Gallou
- syn, zemřel při čistkách v roce 337[4]
- dcera, první manželka Constantia II.
- Constantius Gallus
- žádný potomek z manželství Constantia Galla a Constantiny
- Z manželství mezi Juliem Constantiem a Basilinou
- Julianus Apostata
- Žádný potomek z manželství mezi Julianem Apostatou a Helenou, dcerou Konstantina I. Velikého
- Julianus Apostata
- Z manželství mezi Julianem Constantiem a Gallou
- Flavius Hannibalianus (musel zemřít před císařskými čistkami, ke kterým došlo v roce 337, protože není uveden mezi jejich oběťmi)
- Anastasie
- Flavia Julia Constantia, manželka Lucinia
- Eutropia
- Flavius Dalmatius
- Ze vztahu mezi Constantiem I. Chlorem a Helenou
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Constantinian dynasty na anglické Wikipedii.
- ↑ LEHMANN, Gustav Adolf. Dějiny světa 2: Starověké světy a nové říše 1200 př. Kr. až 600 po Kr.. [s.l.]: Albatros Media a.s. Dostupné online. ISBN 978-80-7601-416-9. S. 247.
- ↑ MUČKA, Aleš. Římské tetrarchie a Konstantinovská dynastie. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ WIENAND, Johannes. Contested Monarchy: Integrating the Roman Empire in the Fourth Century AD. [s.l.]: Oxford University Press Dostupné online. ISBN 978-0-19-976899-8. (anglicky)
- ↑ Julianus Apostata, Epistula ad SPQ Atheniarum 270 D, Roman-emperors.org
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Konstantinovská dynastie na Wikimedia Commons
