Košická citadela
Košická citadela byla barokní citadela, která se nacházela v Košicích v letech 1671 až 1713.[1] Citadela byla jednou z postupně budovaných částí košického městského opevnění. Byla postavena jižně od městských hradeb a její část byla odkryta během archeologického výzkumu, který předcházel výstavbě obchodního centra Aupark na Náměstí osvoboditelů. Zbytky citadely se nacházejí před hlavním vchodem do Auparku a také v jeho podzemním parkovišti.[2][3][4]
| Košická citadela | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Adresa | Košice,  Slovensko |
| Souřadnice | 48°43′4″ s. š., 21°15′47″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vznik a zánik
editovatV souvislosti s opakujícími se protihabsburskými stavovskými povstáními bylo rozhodnuto vybudovat na jižním předbraní předsunutou vojenskou pevnost – pětibokou Košickou citadelu. Citadela měla chránit město v případě nepřátelského přepadení a zároveň soustředit vojenskou posádku a dělostřelectvo mimo město.[5] Její stavba podle plánu Jakuba von Holsta začala v létě 1671 po zboření domů na jižním předměstí.[6][3] Již v roce 1676 byla sice nedokončená, ale obranyschopná. Citadela byla samostatnou pevností s hvězdicovitým půdorysem. Spolu s vnějším opevněním zabírala plochu přibližně 25 hektarů.[7] Během Tökölyho povstání (1682–1685) byla její kurtina obrácená k městu zbořena, čímž se citadela stala nefunkční. Příkop, který měl citadelu obklopovat, zůstal nedokončen. V roce 1713 byla citadela na příkaz císaře Karla VI. zbourána.[3][7][8]
Nález pozůstatků
editovatArcheologický výzkum byl oficiálně zahájen 8. února 2008, v roce 2010 archeologové ohlásili nález samotného bastionu citadely v místě výstavby košického Auparku na náměstí Osvoboditelů a vzhledem k výjimečnosti stavby se Památkový úřad Slovenské republiky rozhodl zachovat její podstatu a umístění.[1][6] Výzkumy prováděné na místě zachytily líce a část boku bastionu, který se kdysi jmenoval Leopold, zřejmě po císaři Leopoldovi.[9] Její zbývající čtyři bastiony byly pojmenovány Claudia, Montecuccoli, Hřbitovní a Mlýnský.[1][6] Severozápadní líc bastionu je dlouhý zhruba 90 metrů. Badatelé se shodují, že tento nález je v celostátním kontextu unikátní.[7][8]
V únoru 2021[4] se obchodní centrum a Východoslovenské muzeum dohodly na přemístění části pozůstatků do areálu muzea.
Popis citadely
editovatZákladní půdorys citadely byl pětiúhelníkový a každá strana byla dlouhá 203 m. Z pětiúhelníku vyrůstal z každého rohu bastion s lícem dlouhým 90,5 m a stranou odsazenou od vnějšího obvodu hradby o 24,5 metru. Tloušťka hliněno-zděného valu obvodové hradby byla 24,5 m.[9]
Galerie
editovat-
Pozůstatky bastionu vedle bočního vchodu do Auparku -
Boční pohled -
Zeď před hlavním vchodem -
Detail zdi -
Pohled z opačné strany náměstí
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Košická citadela na slovenské Wikipedii.
- ↑ a b c OROSOVÁ, Martina. Košická citadela. [s.l.]: A21 pre Aupark Košice, 2011. ISBN 978-80-970831-4-4. S. 192. (slovensky)
- ↑ KUŠNÍROVÁ, Dana. Košická citadela mala v dávnych časoch ochrániť mesto [online]. kosiceonline.sk. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ a b c kosicednes.sk. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ a b HANIKOVÁ, Lenka. O citadele stále nevieme všetko, artefakty sa budú sťahovať. SME. Dostupné online. ISSN 1335-4418. (slovensky)
- ↑ DUCHOŇ, Josef. Pohnuté dejiny mocnej pevnosti [online]. Cassovia.sk. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ a b c Aupark Košice [online]. [cit. 2024-01-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-12-18. (slovensky)
- ↑ a b c Bastión citadely investor Auparku musí zachovať [online]. WebNoviny.sk. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ a b MACKO, Boris. Košickú citadelu pre záchranu dvakrát presťahujú. Pravda. Dostupné online. ISSN 1336-197X. (slovensky)
- ↑ a b výskum košickej citadely [online]. archeo.sk. Dostupné online. (slovensky)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Košická citadela na Wikimedia Commons