Koňákov (Polsko)

Koňákov ; Koniaków
	Pohled z Ochodzité
Poloha
Souřadnice	49°33′2″ s. š., 18°56′57″ v. d.
Nadmořská výška	760 m n. m.
Stát	Polsko
Vojvodství	Slezské
Okres	Těšín
Gmina	Jistebná
	Koňákov
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	14,69 km²
Počet obyvatel	3 643 (2012)
Hustota zalidnění	248 obyv./km²
Etnické složení	Poláci, Slezané
Náboženské složení	římští katolíci
Správa
Status	starostenství
Starosta	Jan Gazur
Telefonní předvolba	33
PSČ	43-474
Označení vozidel	SCI
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Koňákov^[1]^[2] (polsky Koniaków, nářečně Kónioków) je vesnice v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Těšín na česko-polsko-slovenském pomezí. Ves ve Slezských Beskydech a spolu s Jistebnou a Javořinkou tvoří tzv. Beskydskou trojves (totožnou s gminou Jistebná). Většina vsi patří k Těšínsku, menší část na jihovýchodě však leží na území historického Osvětimska. K prosinci 2012 zde žilo 3 643 obyvatel.

Koňákov patří k nejpozději založeným vesnicím na Těšínsku. Šest prvních pasteveckých chalup bylo postaveno v roce 1712, dalších devět pak do roku 1719. Dřívější pokusy obyvatel Jistebné o rozšíření svého osídlení do této oblasti byly zmařeny těšínskou vrchností, zdejší lesy totiž tvořily přirozenou hranici s Uhrami na jihu (dnešní Slovensko) a polsko-litevskou říší na západě (dnešní okres Żywiec).

Samostatná obec Koňákov vznikla v roce 1816, název jí prý dali osadníci z Koňákova – dnešní městské části Českého Těšína. V roce 1920 byla připojena k Polsku rozhodnutím Konference velvyslanců. Roku 1954 bylo ke Koňákovu připojeno několik osad patřících původně k sousední vsi Kamesznica, jež leží na historickém území Osvětimska.

Jedná se o nejvýše položenou vesnici ve Slezských Beskydech. Rozkládá se ve výšce 760 m nad mořem na svazích kupolovitého bezlesého vrchu Ochodzitá (895 m), který je populární vyhlídkou do Slezských, Oravských, Kysuckých a Moravskoslezských Beskyd. Na Ochodzité se nachází rozhlasový a televizní vysílač, a také lyžařský vlek.

Obcí probíhá jedno z hlavních evropských rozvodí: severovýchodní část vsi patří k úmoří Baltu (potok Raztoka je přítokem Olše, ta pak Odry; Hluboký potok je přítokem Soły, která se vlévá do Visly), zatímco jihozápadní k úmoří Černého moře (zde pramenící řeka Čadečka patří k povodí Váhu).

Koňákov je proslulý krajkářskou tradicí. Koňákovskou krajku zpopularizovala činnost Marie Gwarkové (1896–1962), zakladatelky Folklorního souboru „Koniaków“ (1932) a Krajkářského družstva (1947), jejíž výrobky se dostávaly do rukou mj. čelných polských straníků, papeže Jana XXIII. nebo belgické královny Alžběty. V osadě Šance se nachází Muzeum koňákovské krajky.

Z Koňákova pochází Krystian Legierski (* 1978) – polský aktivista za práva osob LGBT.

Odkazy

Reference

↑ Ottův slovník naučný, 14. Kartel - Kraj, s. 665
↑ DAVÍDEK, Václav. O názvech a jménech Těšínska. Opava: Slezský studijní ústav, 1949. S. 33.

Literatura

ŻERAŃSKI, Marcin. Śląsk Cieszyński. Od Bielska-Białej do Ostrawy. Těšín: Pracownia na Pastwiskach, 2009. ISBN 9788393310937. (polsky)

Externí odkazy

Webové stránky obce Beskydské Trojvsi
Obrázky, zvuky či videa k tématu Koňákov na Wikimedia Commons

[1] Ottův slovník naučný, 14. Kartel - Kraj, s. 665

[2] DAVÍDEK, Václav. O názvech a jménech Těšínska. Opava: Slezský studijní ústav, 1949. S. 33.

[1]

[2]