Karel Salvátor Rakousko-Toskánský
Karel Salvátor italsky Karl Salvator Maria Giuseppe Giovanni Battista Filippo Jacopo Gennaro Lodovico Gonzaga Raniero von Österreich-Toskana (30. dubna 1839 Florencie – 18. ledna 1892 Vídeň) byl arcivévoda rakouský a princ toskánský z vedlejší toskánské linie habsbursko-lotrinské dynastie.
| Karel Salvátor Rakousko-Toskánský | |
|---|---|
 Karel Salvátor na fotografii kolem roku 1880 | |
| Rodné jméno | Karel Salvátor Maria Josef Jan Baptista Filip Jakub Gunnar Ludvík Gonzaga Rainer Habsbursko-Lotrinský |
| Narození | 30. dubna 1839 Florencie, Itálie |
| Úmrtí | 18. ledna 1892 (ve věku 52 let) Vídeň, Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Císařská hrobka ve Vídni |
| Povolání | voják |
| Znám jako | vynálezce vojenských zbraní |
| Choť | Marie Imakuláta Neapolsko-Sicilská |
| Děti | Marie Terezie Leopold Salvátor František Salvátor Karolina Marie Albrecht Salvátor Marie Antoinette Marie Imakuláta Rainier Salvátor Henrieta Ferdinand Salvátor |
| Rodiče | Leopold II. Toskánský Marie Antonie Neapolsko-Sicilská |
| Rod | toskánští Habsburko-Lotrinkové |
| Příbuzní | Augusta Ferdinanda Toskánská, Marie Izabela Toskánská, Karolína Toskánská, Ferdinand IV. Toskánský, Ludvík Salvátor Toskánský, Jan Salvátor Toskánský, Marie Luisa Toskánská a Maria Maxmiliána Toskánská[1] (sourozenci) Rainier z Koháry, Filip Josias Sasko-Kobursko-Gothajsko-Kohárský, August Clemens Karl Prinz von Sachsen-Coburg und Gotha[2], Princess Clementine Maria of Saxe-Coburg and Gotha[2], Maria Karoline Prinzessin von Sachsen-Coburg und Gotha[2], Tereza Kristina Sasko-Kobursko-Gothajsko-Kohárská[2], Leopoldine Blanche Prinzessin von Sachsen-Coburg und Gotha[2] a Ernst Franz Prinz von Sachsen-Coburg und Gotha[2] (vnoučata) |
| Funkce | člen Panské sněmovny (od 1861) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Původ
editovatNarodil se jako druhorozený syn toskánského velkovévody Leopolda II. a jeho ženy Marie Antonie, princezny Bourbon-Obojí Sicílie. Starší bratr Karla Salvátora Ferdinand byl posledním velkovévodou v Toskánsku, než bylo po zaniknutí roku 1860 připojeno k sardinsko-piemontskému a později k italskému království.
Vojenská kariéra
editovatJako většina arcivévodů měl i Karel Salvátor vojenské vzdělání, zaměřil se však na dělostřelectvo. Od roku 1858 byl generálním inspektorem dělostřelectva v Toskánsku. Po zrušení velkovévodství a nuceném odchodu ze země působil ve službách c. k. armády a podílel se na bojích proti Francouzům a Piemonťanům. Od roku 1860 vykonával funkci plukovníka a stal se majitelem 77. pěšího pluku a od roku 1866 byl polním podmaršálkem.
Vojenské vynálezy
editovatKarel Salvátor byl aktivní v inovacích vojenských zbraní. V této oblasti se stal autorem několika vynálezů, mezi něž patří:
- kombinovaná kulová a broková opakovačka z roku 1884
- jednoranná lovecká ručnice s hradlovým závěrem
- automatická opakovací pistole
Roku 1886 byl spolutvůrcem vynálezu pušky – 11milimetrové mitrailleusy, na které spolupracoval s baronem Georgem von Dormusem a jejíž výroba probíhala ve Škodových závodech; byla postupně vylepšována a vznikly zbraně známé jako Salvator-Dormus:
- Škoda MG model 1902
- 8milimetrová Škoda MG model 1909
- Škoda MG model 13
V současnosti jsou tyto zbraně umístěny ve vídeňském Vojenskohistorickém muzeu. Mezi další koníčky Karla Salvátora patřila hydrotechnika a architektura.
Mezi místa, kde během života často pobýval, patří Vöslau, Brandýs nad Labem, Vídeň, Traunkirchen, Gmunden a Salcburk.
Zemřel 18. ledna 1892 (ve věku 52 let) ve Vídni v Rakousku, kde je také v kapucínské kryptě pohřben.
Manželství a potomci
editovatDne 19. září 1861 se v Římě oženil se svou sestřenicí, bourbonsko-sicilskou princeznou Marií Immakulatou, dcerou Ferdinanda II., krále obojí Sicílie, a arcivévodkyně Marie Terezie Izabely. Oddávajícím páru byl papež Pius IX. Během 30letého manželství se rodina rozrostla o deset dětí, z nichž se šest dožilo dospělosti:
- Marie Terezie (18. září 1862 – 10. května 1933), ⚭ 1886 Karel Štěpán Rakousko-Těšínský (5. září 1860 – 7. dubna 1933), rakouský arcivévoda a těšínský princ
- Leopold Salvátor (15. října 1863 – 4. září 1931), ⚭ 1889 Blanka Bourbonsko-Kastilská (7. září 1868 – 25. října 1949), rakouský arcivévoda a princ toskánský
- František Salvátor (21. srpna 1866 – 20. dubna 1939), rakouský arcivévoda,
- ⚭ 1890 Marie Valerie Habsbursko-Lotrinská (22. dubna 1868 – 6. září 1924), arcivévodkyně a císařská princezna, uherská, chorvatská, česká a toskánská princezna
- ⚭ 1934 Melanie z Risenfelsu (20. září 1898 – 10. listopadu 1984)
- Karolína Marie (5. září 1869 – 12. května 1945), ⚭ 1894 August Leopold Sasko-Kobursko-Gothajský (6. prosince 1867 – 11. října 1922), princ Brazilského císařství
- Albrecht Salvátor (22. listopadu 1871 – 27. února 1896), neoženil se a neměl potomky
- Marie Antoinetta (18. dubna 1874 – 14. ledna 1891)
- Marie Imakuláta (3. září 1878 – 25. listopadu 1968), ⚭ 1900 Robert Württemberský (1873–1947)
- Rainer Salvátor (27. února 1880 – 4. května 1889)
- Henrieta (20. února 1884 – 13. srpna 1886)
- Ferdinand Salvátor (2. června 1888 – 28. července 1891)
Literární podoba
editovatJako literární postava se vyskytuje v románu „Sličná hraběnka Wedelová. Román jedné pruské lásky“ (něm. Die schöne Gräfin Wedel. Roman einer Liebe in Preussen, Mnichov 1974 ) od F. Lützkendorfa v důležité roli jako konstruktér střelných zbraní a jako milovník rozvedené hraběnky Elisabeth von Wedel.
Vývod z předků
editovatOdkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Karl Salvator von Österreich-Toskana na německé Wikipedii.
Literatura
editovat- HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-88636-19-X. S. 214–215.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Salvátor Rakousko-Toskánský na Wikimedia Commons - Genealogie-euweb
