Karel Rudolf z Lichtenštejna
Karel Rudolf kníže z Lichtenštejna (Karl Rudolf Fürst von Liechtenstein) (19. dubna 1827 Velký Varaždín – 16. ledna 1899 Vídeň[1]) byl rakouský šlechtic a důstojník z rodu Lichtenštejnů. Jako dědic vedlejší rodové linie získal v roce 1861 rakouský knížecí titul a stal se dědičným členem panské sněmovny. Vlastnil rozsáhlé statky na Moravě (Moravský Krumlov).
| Karel Rudolf kníže z Lichtenštejna | |
|---|---|
 | |
| 1. kníže z Liechtensteinu (moravskokrumlovská sekundogenitura) | |
| Ve funkci: 18. dubna 1861 – 16. ledna 1899 | |
| Předchůdce | titul udělen |
| Nástupce | Rudolf z Liechtensteinu |
| Dědičný člen rakouské Panské sněmovny | |
| Ve funkci: 1867 – 16. ledna 1899 | |
| Panovník | František Josef I. |
| C. k. komorník | |
| Ve funkci: ? – 16. ledna 1899 | |
| Panovník | František Josef I. |
| Narození | 19. dubna 1827 Velký Varaždín  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 16. ledna 1899 (ve věku 71 let) Vídeň  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Lichtenštejnská hrobka v Moravském Krumlově |
| Titul |  18. dubna 1861 rakouský knížecí titul |
| Rodiče | Karel František z Liechtensteinu (1790–1865) a Františka Bruntálská z Vrbna (1799–1863) |
| Příbuzní | bratr: Rudolf z Liechtensteinu (1838–1908) sestra: Anna z Liechtensteinu (1820–1900) švagr: Ferdinand z Trauttmansdorff-Weinsbergu (1803–1859) sestra: Alžběta z Liechtensteinu (1832–1894) švagr: Hugo Karel František ze Salm-Reifferscheidt-Raitzu (1832–1890) sestra: Františka z Liechtensteinu (1833–1894) švagr: Josef z Arenbergu (1833–1896) sestra: Marie z Liechtensteinu (1835–1905) švagr: Ferdinand Bonaventura Kinský z Vchynic a Tetova (1834–1904) |
| Profese | politik |
| Commons | Karl Rudolf von Liechtenstein |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis
editovat
Pocházel z moravskokrumlovské větve knížecího rodu Lichtenštejnů,[pozn. 1] narodil se jako starší syn generála prince Karla z Lichtenštejna (1790–1865) a Františky, rozené hraběnky Bruntálské z Vrbna (1799–1863). Od roku 1846 sloužil v armádě, během revoluce v Uhrách v roce 1849 byl zraněn. V hodnosti rytmistra zastával v roce 1851 funkci pobočníka císaře Františka Josefa, v roce 1858 v hodnosti podplukovníka odešel do výslužby. Jako předurčený dědic vedlejší linie Lichtenštejnů získal v roce 1861 rakouský knížecí titul a od roku 1867 byl dědičným členem panské sněmovny, byl též c. k. komořím. Po otci zdědil velkostatky na jižní Moravě, Moravský Krumlov, Budkov a Hostim. Ve Vídni a na Moravě byl členem řady spolků. Zemřel bez potomstva a byl pohřben v rodové hrobce v Moravském Krumlově,[2] majetek a knížecí titul přešel na mladšího bratra Rudolfa. Po Rudolfově smrti (1908) převzalo majetek potomstvo jejich sester (Kinští, Trauttmansdorffové, Salm-Reifferscheidtové).
Odkazy
editovatPoznámky
editovat- ↑ Zakladatelem moravskokrumlovské sekundogenitury, označované též jako karlovská větev, byl polní maršál Karel Boromejský z Lichtenštejna (1730–1789), mladší bratr panujícího knížete Františka Josefa I. Pro sekundogenituru byl z rodového majetku vyčleněn Moravský Krumlov, později potomci přikoupili další rozsáhlé statky na Moravě (Velké Losiny 1802, Hostim 1858).
Reference
editovat- ↑ Matrika zemřelých 1859–1945, rok 1899, Moravský Krumlov (číslo knihy 14278), pag. 215 [online]. [cit. 2022-04-02]. Dostupné online.
- ↑ KOHOUTOVÁ, Lucie: Lichtenštejnové v Moravském Krumlově (bakalářská práce); Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Brno, 2017, s. 60–62 dostupné online
