Kaolin
Kaolin (někdy také kaolín) je hornina, která se skládá z minerálu kaolinit a drobných křemenných zrn, která ovlivňují viskozitu materiálu. Používá se zejména pro výrobu keramiky (porcelánu) a papíru.
| kaolin | |
|---|---|
 Vzorek kaolinu | |
| Zařazení | sedimentární hornina |
| Hlavní minerály | kaolinit |
| Barva | bílá |
Historie
editovatVýraz kaolin pochází z čínštiny: 高岭土 (Gāolǐng tǔ; Kao-ling tchu) znamená „hlína z Vysokého kopce“, vychází ze jména bohatého naleziště Kao-ling („Vysoký kopec“) u města Ťing-te v čínské provincii Ťiang-si.
Vznik
editovatKaolin je reziduální nepřemístěná bělavá hornina sedimentárního původu. Vzniká zvětráváním či kaolinizací živcových hornin (granodiorit, ortorula, arkóza). V tropických oblastech kaolinizaci způsobují monzunové deště v kyselém prostředí,[1] které ze živců vymývají draslík, sodík a železo. Jiná ložiska (např. v okolí Karlových Varů vznikla působením horkých pramenů).[2]
Využití
editovatKaolin se používá na výrobu porcelánu. Plavený kaolin se používá jako plnivo při výrobě papíru, jako příměs do barev a do žáruvzdorných cihel. Jejich charakteristické vlastnosti jsou žáruvzdornost, plasticita a vaznost. Kaolin rozpuštěný ve vodě je používán jako nátěrová hmota, případně jako součást jiných nátěrových hmot. Kaolin je také významným anorganickým plnivem v gumárenství.
Konkrétně kadaňský kaolin je hojně využíván v papírenském průmyslu pro jeho vysokou bělost a nízkou abrazi. Tento kaolin nachází využití také v oblastech stavebnictví, keramiky, gumárenství a nátěrových materiálů. Také se využívá pro mycí pasty na ruce.
Naleziště ve světě
editovatSvětové zásoby kaolinu se odhadují až na 14 miliard tun. Více než polovina se nachází ve Spojených státech amerických, dále v Brazílii (28 %), na Ukrajině (7 %) a v Indii (7 %).[3]
Naleziště v Česku
editovatV České republice se velmi kvalitní kaolin nachází a těží v okolí Kadaně, Podbořan, Karlových Varů, Plzně a Znojma (Únanov). Další ložiska se vyskytují v Chebské pánvi, Třeboňské pánvi a na Vidnavsku.[3]
Česká republika patří mezi největší spotřebitele kaolinu na světě. V roce 2010 se v Česku vytěžilo 2 950 000 tun kaolinu. Po Spojených státech amerických, Uzbekistánu a Německu byla Česká republika jeho čtvrtým největším producentem.[4]
Vysoce kvalitní ložiska se nacházejí na Karlovarsku, které je proslavené kvalitními kaolinity a bentonity. Povrchově je těží a zpracovává firma Sedlecký kaolin a.s. Karlovarský kaolin určuje mezinárodní normu pro kvalitu této horniny v průmyslovém využití při výrobě porcelánu.[zdroj?!] V minulosti se kaolin těžil také hlubinným způsobem například v dole Exelsior u Otovic nebo v dole Bohemia u Bohatic. Některá těžená ložiska na Karlovarsku jsou:[5]
- lom Katzenholz – Otovice
- lom Osmosa – Božíčany
- lom Podlesí I – Podlesí
- lom Podlesí II – Podlesí
- lom Mírová – Mírová
- lom Ruprechtov – Ruprechtov
- lom Hájek – Hájek
- lom Jimlíkov – Jimlíkov, Božíčany
- lom Kaznějov – Kaznějov
Dále existují dobývací prostory se souhlasným stanoviskem EIA pro ložiska u Jenišova, lom Jimlíkov – sever a Podlesí III.
V Jihočeském kraji mezi obcemi Borek, Hosín a Hrdějovice se nachází největší hlubinný kaolinový důl v Česku zvaný Orty. Důl byl ražen dobývací metodou chodbicování a dosahuje délky téměř šest kilometrů.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ PETRÁNEK, Jan. Kaolin [online]. Česká geologická služba 2007 [cit. 2014-11-06]. Dostupné online.
- ↑ CÍLEK, Václav. Kameny domova. Praha: Krásná paní, 2011. ISBN 978-80-86713-82-3. Kapitola Kaolin (Horní Bříza, Znojmo, Rudice), s. 49–50.
- ↑ a b Česká geologická služba. Surovinové zdroje České republiky – Nerostné suroviny 2009. Praha: [s.n.], 2010. 490 s. Dostupné online. Kapitola Kaolin, s. 254–255.
- ↑ World Kaolin Producing Countries [online]. Maps of World, 2011, rev. 2012-12-20 [cit. 2014-11-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ložiska kaolinu na Karlovarsku [online]. Geologický průzkum [cit. 2014-11-06]. Dostupné online.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu kaolin na Wikimedia Commons
