Křemže

Křemže
	Hřbitovní kaple sv. Voršily
	znakvlajka
Lokalita
Status	městys
Pověřená obec	Český Krumlov
Obec s rozšířenou působností	Český Krumlov; (správní obvod)
Okres	Český Krumlov
Kraj	Jihočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	48°54′18″ s. š., 14°18′20″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	3 009 (2024)
Rozloha	38,12 km²
Nadmořská výška	521 m n. m.
PSČ	382 03
Počet domů	1 100 (2021)
Počet částí obce	10
Počet k. ú.	2
Počet ZSJ	10
Kontakt
Adresa úřadu městyse	Náměstí 35; 382 03 Křemže ; [email protected]
Starosta	Ing. Josef Troup
	Oficiální web: www.kremze.cz
	Křemže
Další údaje
Kód obce	545571
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Městys Křemže (německy Krems) se nachází v okrese Český Krumlov, kraj Jihočeský. Leží na úpatí hory Kleť uprostřed Chráněné krajinné oblasti Blanský les. Žije zde přibližně 3 000^[1] obyvatel.

Název

Podle Profouse je Křemže pojmenována podle Křemžského potoka, který pojmenovali Keltové podle divokého druhu česneku rostoucího hojně podél něj. Slovo pochází od *kerem, mající význam i pro cibuli^[4] (řecky „κρεμμύδι“) z protoindoevropského *ker. Nověji se spíše uvažuje slovanský původ pojmenování od slova „křemen“, který se v potoce vyskytuje,^[5] či od slovanského slova kremža (říčka tekoucí s velkým hlukem).^[6]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1351, kdy byl ve vztahu ke Křemži uváděn plebán Dětřich. Na zdejší tvrzi sídlili vladykové z Křemže, jedna větev vladyků z Chlumu. Jan Smil z Křemže byl přívrženec husitů. Následně vladykové z Křemže zchudli a jejich rod zanikl. V roce 1447 nechal tvrz zbořit Oldřich II. z Rožmberka. Později Křemže patřila majitelům Chlumu. V roce 1668 koupil Chlum s Křemží Jan Kristián I. z Eggenbergu; po vymření všech mužských potomků rodu Eggenbergů přešlo celé panství pod rod Schwarzenbergů.^[7] V letech 1850–1887 byla součástí obce i osada Slavče.^[8] V 1. světové válce padlo 17 místních občanů.^[9]

V květnu 1945 vstoupily do Křemže jednotky armády Spojených států amerických. Po obsazení Křemže pokračovaly americké jednotky v dalším postupu dále na severovýchod směrem k Vrábči a Boršovu. V návaznosti na upřesnění průběhu demarkační čáry mezi americkými a sovětskými jednotkami v Československu probíhala demarkační čára mezi Křemží a Vrábčem; v roce 1992 zde byl odhalen pomník.

S účinností od 1. prosince 2006 byl dne 10. listopadu 2006 obci vrácen status městyse.^[10]

Přírodní poměry

Přírodní památka Vltava u Blanského lesa v katastrálním území Křemže
Přírodní památka Mokřad u Borského rybníka v katastrálním území Křemže
Přírodní rezervace Dívčí kámen v katastrálním území Křemže
Přírovní rezervace Holubovské hadce v katastrálním území Křemže
Přírodní rezervace Bořinka v katastrálním území Chlum u Křemže
Přírodní rezervace Kleť v katastrálním území Chlum u Křemže

Místní části

Doprava

Městysem vede silnice II/143. Železniční stanice Křemže na trati České Budějovice – Černý Kříž se nachází ve Mříči.

Pamětihodnosti

Kostel sv. Michaela archanděla
Výklenková kaplička u kostela
Výklenková kaplička u silnice do Mříče
Boží muka u hřbitova
Fara
Hrad Dívčí kámen, zřícenina na ostrohu při soutoku Křemžského potoka a Vltavy. Hrad byl založen rodem Rožmberků roku 1349 a týmž rodem opuštěn roku 1506. Po 500 letech od opuštění rodem svých zakladatelů přešel do vlastnictví obce Křemže.
Husův sbor z roku 1930
Hřbitovní kaple sv. Voršily
Pomník padlých v první světové válce; autorem pomníku je sochař Jan Vítězslav Dušek.^[9]^[11]
Pomník Jana Smila ze Křemže na náměstí
Rozhledna a chata na Kleti^[12]

Zajímavosti

Z Křemže pochází členové skupiny Gutalax, která aktivně koncertuje po celém světě.

Galerie

Morušovník
Lhotka a křížek
Chlumeček – památný strom
Dívčí kámen
Samota Podhradský
Pomník u demarkační linie

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
↑ http://www.utexas.edu/cola/centers/lrc/ielex/X/P0938.html Archivováno 9. 3. 2013 na Wayback Machine. - Indo-European Lexicon
↑ SCHUSSER, František. Druhé putování za růží a lilií. České Budějovice: Veduta, 2009. ISBN 978-80-86829-49-4.
↑ http://www.ckrumlov.info/docs/cz/region_histor_hrakre.xml Archivováno 27. 4. 2017 na Wayback Machine. - Hrádek Křemže
↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Karel Tříska. Svazek V. Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. S. 83, 115.
↑ KOVÁŘ, Daniel. Českobudějovicko - I. levý břeh Vltavy. 1. vyd. České Budějovice: Veduta, 2008. 239 s. ISBN 978-80-86829-40-1.
↑ ^a ^b JEDLIČKA, František. Pomník Obětem 1. světové války [online]. [cit. 2021-05-12]. Dostupné online.
↑ Rozhodnutí č. 13 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. listopadu 2006
↑ Pomníky Velké války na jihu Čech [online]. Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích [cit. 2021-05-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-01-18.
↑ rozhledna a chata na Kleti - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-03-21]. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Křemže na Wikimedia Commons
Oficiální stránky
Křemže v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Křemežsko a Blanský les
VAČKÁŘ, Matěj. Příběh Křemže ve 20. století. České Budějovice, 2021. 144 s. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Marek Šmíd. Dostupné online.
NOVÁK, Jaroslav. Farnost a obec Křemže v letech 1885–1920. 2009. 90 s. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Teologická fakulta. Vedoucí práce Rudolf Svoboda. Dostupné online.

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[f4ed3b5e0821fe76903699b9c02c99007ec9c957-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].

[b955ea152acd8f8ad51223c53cc91014189c3282-2] Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-3] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].

[4] ttp://www.utexas.edu/cola/centers/lrc/ielex/X/P0938.html Archivováno 9. 3. 2013 na Wayback Machine. - Indo-European Lexicon

[5] SCHUSSER, František. Druhé putování za růží a lilií. České Budějovice: Veduta, 2009. ISBN 978-80-86829-49-4.

[6] ttp://www.ckrumlov.info/docs/cz/region_histor_hrakre.xml Archivováno 27. 4. 2017 na Wayback Machine. - Hrádek Křemže

[triska-7] Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Karel Tříska. Svazek V. Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. S. 83, 115.

[kovář-8] KOVÁŘ, Daniel. Českobudějovicko - I. levý břeh Vltavy. 1. vyd. České Budějovice: Veduta, 2008. 239 s. ISBN 978-80-86829-40-1.

[:0-9] JEDLIČKA, František. Pomník Obětem 1. světové války [online]. [cit. 2021-05-12]. Dostupné online.

[status-10] Rozhodnutí č. 13 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. listopadu 2006

[11] Pomníky Velké války na jihu Čech [online]. Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích [cit. 2021-05-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-01-18.

[12] rozhledna a chata na Kleti - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-03-21]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]