Julio Peralta

chilský tenista

Julio Leonardo Peralta Martínez, v profesionálním tenisu známý jen jako Julio Peralta (* 9. září 1981 Paramaribo, Surinam) je chilský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál šest deblových turnajů. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal osm titulů ve dvouhře a osmnáct ve čtyřhře.[2]

Julio Peralta
Julio Peralta na French Open 2016
Julio Peralta na French Open 2016
StátChileChile Chile
Datum narození9. září 1981 (43 let)[1]
Místo narozeníParamaribo, Surinam
BydlištěSantiago, Chile[1]
Výška188 cm[1]
Hmotnost79 kg[1]
Profesionál od2000
Držení raketypravou rukou, bekhend jednoruč
Výdělek682 146 USD
Dvouhra
Poměr zápasů0–1
Tituly0 ATP, 1 challenger, 7 Futures
Nejvyšší umístění212. místo (1. prosince 2003)
Čtyřhra
Poměr zápasů79–61
Tituly6 ATP, 10 challengerů, 8 Futures
Nejvyšší umístění29. místo (16. října 2017)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2017, 2018)
French Openčtvrtfinále (2017)
Wimbledon2. kolo (2017, 2018)
US Open2. kolo (2015, 2018)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry1. kolo (2016)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20200229a29. února 2020
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v prosinci 2003 na 212. místě a ve čtyřhře pak v říjnu 2017 na 29. místě. Trénuje ho Dan Grossman.[1]

V chilském daviscupovém týmu debutoval v roce 2016 čtvrtfinálem 1. skupiny americké zóny proti Dominikánské republice, v němž vyhrál debla s krajanem Podlipnikem-Castillem. Chilané postoupili po výhře 5:0 na zápasy. Do září 2017 v soutěži nastoupil k jedinému mezistátnímu utkáním s bilancí 0–0 ve dvouhře a 1–0 ve čtyřhře.[3]

Chile reprezentoval na Letních olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiru, kde nastoupil do mužské čtyřhryHansem Podlipnikem-Castillem na divokou kartu Mezinárodní tenisové federace. Soutěž opustili po prohře v úvodním kole od pozdějších bronzových medailistů Steva Johnsona a Jacka Socka ze Spojených států.

Tenisová kariéra

editovat

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutoval v dubnu 1998, když na turnaj v Santiagu obdržel divokou kartu. V úvodním kole podlehl Brazilci Danielu Melovi.[2] Premiérový singlový titul na challengerech si odvezl z Belo Horizonte, kde v červenci 2003 ve finále přehrál thajského hráče Danaie Udomčokeho.[1][2]

Ve dvouhře okruhu ATP World Tour debutoval na lednovém Movistar Open 2008 ve Viña del Mar. Ve druhém kole kvalifikace vypadl se Španělem Marcelem Granollersem.[1] Hlavní soutěž v této úrovni tenisu si, vyjma grandslamu, poprvé zahrál v únorové mužské čtyřhře Ecuador Open Quito 2016, kde se stabilním argentinským spoluhráčem Horaciem Zeballosem skončili ve čtvrtfinále. Premiérový kariérní titul pak získal v závěru téhož měsíce v deblu Brasil Open 2016, probíhajícího v São Paulo poté, co se Zeballosem ver finále zdolali španělskou dvojici Pablo Carreño Busta a David Marrero..[1][2]

Po dvouleté přestávce způsobené zraněním se na tenisové dvorce vrátil červnovým challengerem Sparkassen Open 2011 v Braunschweigu. Po zvládnuté tříkolové kvalifikaci vypadl ve druhém kole dvouhry s Portugalcem Fredem Gilem. Posledním turnajem před zraněním se stal kvaliční turnaj červencového Allianz Suisse Open Gstaad 2009.[2]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužské čtyřhře US Open 2015, do níž obdržel s Američanem Mattem Seebergerem divokou kartu. V úvodním kole však podlehli kolumbijsko-australskému páru Santiago Giraldo a Rameez Junaid.[1][2]

Finále na okruhu ATP Tour

editovat
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0–0)
ATP Tour 500 (1–0 Č)
ATP World Tour 250 (5–4 Č)

Čtyřhra: 10 (6–4)

editovat
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 1. 27. února 2016 São Paulo, Brazílie antuka   Horacio Zeballos   Pablo Carreño Busta
  David Marrero
4–6, 6–1, [10–5]
Vítěz 2. 24. července 2016 Gstaad, Švýcarsko antuka   Horacio Zeballos   Mate Pavić
  Michael Venus
7–6(7–2), 6–2
Vítěz 3. 25. září 2016 Mety, Francie tvrdý   Horacio Zeballos   Mate Pavić
  Michael Venus
6–3, 7–6(7–4)
Finalista 1. 11. února 2017 Quito, Ekvádor antuka   Horacio Zeballos   James Cerretani
  Philipp Oswald
3–6, 1–2skreč
Vítěz 4. 16. dubna 2017 Houston, Spojené státy antuka   Horacio Zeballos   Dustin Brown
  Frances Tiafoe
4–6, 7–5, [10–6]
Finalista 2. 25. srpna 2017 Winston-Salem, Spojené státy antuka   Horacio Zeballos   Jean-Julien Rojer
  Horia Tecău
3–6, 4–6
Finalista 3. září 2017 Petrohrad, Rusko tvrdý (h)   Horacio Zeballos   Roman Jebavý
  Matwé Middelkoop
4–6, 4–6
Finalista 4. říjen 2017 Antverpy, Belgie tvrdý (h)   Santiago González   Scott Lipsky
  Divij Šaran
4–6, 6–2, [5–10]
Vítěz 5. červenec 2018 Båstad, Švédsko antuka   Horacio Zeballos   Simone Bolelli
  Fabio Fognini
6–3, 6–4
Vítěz 6. červenec 2018 Hamburk, Německo antuka   Horacio Zeballos   Oliver Marach
  Mate Pavić
6–1, 4–6, [10–6]

Finále na challengerech ATP a okruhu Futures

editovat
Legenda
Challengery (1–0 D; 10–6 Č)
Futures (7–6 D; 8–4 Č)

Dvouhra: 14 (8–6)

editovat
Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. 28. srpna 2000 Peru F1, Peru antuka   Júlio Silva 6–7(4–7), 6–3, 3–6
Finalista 2. 4. prosince 2000 Chile F9, Chile antuka   Patricio Rudi 6–3, 6–7(2–7), 0–6
Finalista 3. 16. července 2001 Romania F3, Rumunsko antuka   Gabriel Moraru 6–7(6–8), 6–7(3–7)
Vítěz 1. 3. září 2001 Peru F2, Peru antuka   Yohny Romero 6–3, 6–3
Vítěz 2. 24. září 2001 Bolivia F2, Bolívie antuka   Phillip Harboe 6–3, 6–4
Finalista 4. 8. října 2001 Paraguay F1, Paraguay antuka   Sebastián Decoud 3–6, 1–6
Vítěz 3. 14. dubna 2003 Chile F3, Chile antuka   Phillip Harboe 4–6, 6–4, 6–2
Vítěz 4. 28. července 2003 Belo Horizonte, Brazílie tvrdý   Danai Udomčoke 7–6(8–6), 1–6, 6–1
Vítěz 5. 2. srpna 2004 Chile F1-A, Chile antuka   Damián Patriarca 6–2, 6–1
Finalista 5. 9. srpna 2004 Chile F1-B, Chile antuka   Cristian Villagrán 4–6, 4–6
Vítěz 6. 27. října 2008 Chile F4, Chile antuka   Jorge Aguilar 6–4, 6–2
Vítěz 7. 3. listopadu 2008 Chile F5, Chile antuka   Bruno Tiberti 6–0, 6–2
Vítěz 8. 4. listopadu 2014 USA F5, Spojené státy antuka   Jean-Yves Aubone 6–2, 6–1
Finalista 6. 1. prosince 2014 Chile F9, Chile antuka   Hans Podlipnik-Castillo 2–6, 3–6

Čtyřhra (18 titulů)

editovat
č. datum turnaj povrch spoluhráč poražení finalisté výsledek
1. 27. října 2008 Chile F4, Chile antuka   Mathieu Guenat   Cristóbal Saavedra-Corvalán
  Angel Torres
6–2, 6–2
2. 3. listopadu 2014 USA F30, Spojené státy antuka   Matt Seeberger   Catalin-Ionut Gard
  Alex Rybakov
6–3, 6–4
3. 8. prosince 2014 Chile F10, Chile antuka   Mathieu Guenat   Martin Cuevas
  Gustavo Guerses
6–2, 6–3
4. 15. prosince 2014 Chile F11, Chile antuka   Ricardo Urzúa-Rivera   Nicolás Arreche
  Tomás Lipovsek
7–5, 6–0
5. 22. prosince 2014 Chile F12, Chile antuka   Hans Podlipnik   Ariel Behar
  Gonzalo Lama
7–6(7–3), 6–2
6. 23. února 2015 Panama F1, Panama antuka   Darian King   Iván Endara
  Eduardo Agustín Torre
w/o
7. 2. března 2015 Nicaragua F1, Nikaragua antuka   Juan Sebastián Gómez   Keith-Patrick Crowley
  Hans Hach Verdugo
6–3, 6–3
8. 27. dubna 2015 Tallahassee, Spojené státy antuka   Dennis Novikov   Somdev Devvarman
  Sanam Singh
6–2, 6–4
9. 1. června 2015 USA F16-A, Spojené státy tvrdý   Matt Seeberger   Tennys Sandgren
  Rhyne Williams
3–6, 6–3, [10–8]
10. 12. října 2015 Corrientes, Argentina antuka   Horacio Zeballos   Guillermo Duran
  Máximo González
6–2, 6–3
11. 2. listopadu 2015 Bogotá, Kolumbie antuka   Horacio Zeballos   Nicolás Barrientos
  Eduardo Struvay
6–3, 6–4
12. 9. listopadu 2015 Buenos Aires, Argentina antuka   Horacio Zeballos   Lucas Arnold Ker
  Guido Andreozzi
6–2, 7–5
13. 25. ledna 2016 Bucaramanga, Kolumbie antuka   Horacio Zeballos   Sergio Galdós
  Luis David Martínez
6–2, 6–2
14. 7. března 2016 Santiago, Chile antuka   Hans Podlipnik   Facundo Bagnis
  Máximo González
7–6(7–4), 4–6, [10–5]
15. 25. dubna 2016 Tallahassee, Spojené státy antuka   Dennis Novikov   Peter Luczak
  Marc Polmans
3–6, 6–4, [12–10]
16. 25. července 2016 Janov, Itálie antuka   Horacio Zeballos   Aleksandr Buryj
  Andrej Vasilevskij
6–4, 6–3
17. 10. října 2016 Buenos Aires, Argentina antuka   Horacio Zeballos   Sergio Galdós
  Fernando Romboli
7–6(7–5), 7–6(7–1)
18. 17. října 2016 Santiago, Chile antuka   Horacio Zeballos   Máximo González
  Sergio Galdós
6–3, 6–4

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Julio Peralta na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i Julio Peralta na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20200229a29. února 2020
  2. a b c d e f Julio Peralta na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20200229a29. února 2020
  3. Julio Peralta na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20170712a12. července 2017

Externí odkazy

editovat