Josef Bartoš (1861–1924)
Josef Bartoš (29. října 1861, Příbram-Březové Hory[1] – 14. ledna 1924, Příbram) byl český hudební skladatel.
Josef Bartoš | |
---|---|
Josef Bartoš | |
Narození | 29. října 1861 Příbram-Březové Hory, Čechy Rakouské císařství |
Úmrtí | 14. ledna 1924 (ve věku 62 let) Příbram Československo |
Povolání | hudební skladatel |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
editovatPocházel z příbramské hornické rodiny. Vystudoval v Příbrami reálné gymnázium a učitelský ústav, na němž od roku 1880 působil jako učitel. Od roku 1888 začal také vyučovat na měšťanské škole chlapecké jako odborný učitel pro obor přírodovědecký a zpěv (právě pro výuku zpěvu na této škole vydal Bartoš dokonce svou sbírku 43 národních písní pro jeden až čtyři zpěvní hlasy nazvanou Metoda koncentrační k vícehlasému zpěvu). Roku 1919 byl jmenován na tomto ústavu ředitelem. Coby pedagog byl velmi úspěšný a oblíbený, o čemž svědčí četné vzpomínky jeho žáků i spolupracovníků, uveřejněné v knize Karla Valty Za ušlechtilým Příbramanem z roku 1947 (viz literatura). Uplatnil se i na poli literárním jako spisovatel povídek z hornického života (např. Láska, která zabíjí, Stráž u mrtvých, Ze života v pohádku ad.; některé byly psány pod pseudonymem J. Hošek) a řady kritik zejména hudebních, jimiž přispíval do místních listů (uveřejňovány např. v časopisech Dalibor, Horymír ad.). Byl též dobrým výkonným hudebníkem (ovládal celou řadu nástrojů, zejména klavír a violoncello) a plodným skladatelem. Ve svých skladbách navázal na jednodušší styl Karla Bendla a Jana Maláta, v komorních dílech lze vypozorovat vliv Dvořákův.
Hudební dílo
editovatJeho hudební dílo lze rozdělit do několika skupin. Do první skupiny spadají jeho skladby klavírní, které jsou určeny průměrným i zběhlejším hráčům a vyznačují se pečlivým zpracováním zpěvného tématu. Další skupinu tvoří hudba komorní, kterou skladatel posílal i do ciziny, zejména vydavateli Simrockovi, u kterého však nakonec z neznámých důvodů k vydání skladeb nedošlo. Skladatel byl však úspěšný u jiného vydavatele – Františka Urbánka, který vydal Bartošovy klavírní skladby Kaleidoskop a Lyrické nálady.
Písně
editovatLze dle jejich charakteru rozdělit na písně duchovní, světské, milostné, písně z havířského prostředí. Vyznačují se především lyrismem, prostým doprovodem a nesou nesporný vliv romantismu (zejména Schumannova a Čajkovského). Převážně jsou komponovány na texty Quida Maria Vyskočila, jehož texty používal pro své sbory. Mezi další skladatelovy práce patří melodramy, kantáty, orchestrální drobnosti a příležitostné školní skladby.
Přehled skladeb (výběr)
editovatKlavírní skladby
editovat- Scherza
- Idyly
- Eklogy
- Kaleidoskop
- Lyrické nálady
- Valse intime
- Pět nálad
- Impromptu
- Sonáta Es
- tance
- pochody
Komorní hudba
editovat- houslová sonáta
- violové sonáty (3)
- klavírní tria (3)
- smyčcové kvartety (3)
- klavírní kvintety (2)
- smyčcový oktet
Písně
editovat- Večery pohádek
- Pampelišky
- Tři písně
- Hornické písně
- Slovenské spevy
Melodramy
editovat- Balada o mrtvém mnichu
- Honza a smrt
Sbory
editovat- Na březích Baltu
- Ó Moravo
- Ó matko vlasti svatá
- Slavičí pěšinky
- Svatební zpěv
- Po sňatku
Kantáty
editovat- Smrt (chorální rapsodie)
- Tři husaři (vesnický výjev)
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Příbram
Literatura
editovat- B. Štědroň, Bartoš Josef, v: Československý hudební slovník osob a institucí, díl 1., Praha 1965, s. 56 – 57
- G. Černušák, Josef Bartoš, v: Pazdírkův hudební slovník naučný, díl 1., Brno 1937, s. 42
- J. Němeček, Rodáci Příbramska jako hudební skladatelé, v: Hudební Příbramsko, Příbram 1940, s. 48 – 50
- K. Valta, Za ušlechtilým Příbramanem (Soubor vzpomínek k 85. výročí narození vzácného učitele - vychovatele, výkonného hudebníka a hudebního skladatele Josefa Bartoše), Příbram 1947
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Bartoš na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Bartoš (1861–1924)