Jolanda Jeruzalémská
Jolanda Jeruzalémská či Isabela II. Jeruzalémská (1212 – 25. dubna 1228, Andria), také známá jako Jolanda z Brienne, byla princezna francouzského původu, dcera Marie, vládnoucí jeruzalémské královny, a jejího manžela Jana z Brienne. Od roku 1212 až do své smrti v roce 1228 byla vládnoucí jeruzalémskou královnou. Po sňatku s Fridrichem II., císařem Svaté říše římské, se Jolanda stala také císařovnou Svaté říše římské a jeruzalémskou a sicilskou královnou.
Jolanda Jeruzalémská | |
---|---|
Narození | duben 1212 Akko |
Úmrtí | 5. května 1228 (ve věku 16 let) Andria |
Příčina úmrtí | horečka omladnic |
Místo pohřbení | katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Andrii |
Povolání | politička |
Choť | Fridrich II. Štaufský (1225–1228)[1][2] |
Děti | Konrád IV. Štaufský[1] |
Rodiče | Jan z Brienne[1] a Marie z Montferratu[1] |
Rod | House of Brienne |
Příbuzní | Jan z Brienne, Ludvík z Brienne, Alfons z Brienne a Marie z Brienne (sourozenci) Konradin[1] (vnuk) |
Funkce | jeruzalémský král |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
editovatJolanda byla jediným dítětem urozeného, leč chudého Jana z Brienne a Marie z Montferratu, dědičky Jeruzalémského království. Jan z Brienne a Marie z Montferratu uzavřeli sňatek roku 1210. Ženichovi bylo téměř šedesát a nevěstě necelých dvacet let.[3] Marie z Montferratu zemřela krátce po porodu, Jolanda byla prohlášena královnou a Jan z Brienne se stal regentem Jeruzalémského království. Záhy se znovu oženil s dcerou arménského krále Lva II. v Kilikii, Štěpánkou.
Roku 1223 se setkal ve Ferentinu papež Honorius III., Jan z Brienne a římský císař Fridrich II. Štaufský. Čerstvě ovdovělý Fridrich mnoho let sliboval, že se vydá na křížovou výpravu a nyní si jako podmínku kladl sňatek s dědičkou Jeruzaléma. V srpnu roku 1225 se třináctiletá Jolanda za třicetiletého Fridricha v zastoupení provdala. Poté byla korunována jeruzalémskou královnou a odvezena do Itálie. 9. listopadu se v katedrále v Brindisi odehrál slavnostní svatební ceremoniál. Jolanda se vdávala nerada a novomanžel údajně již během líbánek svedl jednu z jejích sestřenic.[4] Jana z Brienne císař okamžitě zbavil pozice regenta[3] a manželku držel ve svém harému.
Roku 1226 mladá královna porodila dcerku, která brzy zemřela. O rok později se v Andrii narodil syn Konrád a Jolanda jeho narození zaplatila životem. Byla pohřbena v katedrále Santa Maria Assunta v Andrii.[5] Počátkem 21. století se stala jednou z postav historického románu spisovatelky Ludmily Vaňkové Dítě z Apulie.
Dědicem jeruzalémského trůnu se stal malý Konrád a Fridrich II. Štaufský byl regentem. Po příchodu do Svaté země se Fridrichovi podařilo uzavřít desetiletý mír se sultánem al-Kámilem, vlastnoručně se korunoval králem jeruzalémským. Při odjezdu 1. května 1229 na něj nespokojené obyvatelstvo házelo hnůj a odpadky.[4]
Vývod z předků
editovatOdkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Yolande of Jerusalem na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e Kindred Britain.
- ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
- ↑ a b HROCHOVI, Věra a Miroslav. Křižáci ve Svaté zemi. Praha: Mladá fronta, 1996.
- ↑ a b BRIDGE, Antony. Křížové výpravy. Praha: Academia, 2000. ISBN 80-200-0819-5.
- ↑ KOVÁČ, Peter. Úsvit renesance. Dvorské umění císaře Fridricha II. Bamberský a Magdeburský jezdec.. Praha: Petr Kováč - Ars Auro Prior, 2010. ISBN 978-80-904298-2-6. S. 135.
Literatura
editovat- Uwe A. Oster: Die Frauen Kaiser Friedrichs II. Piper , München 2008, ISBN 978-3-492-04899-6
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jolanda Jeruzalémská na Wikimedia Commons
- (německy) genealogie-mittelalter.de
- (italsky) Archeologický výzkum v Andrii
Německá královna | ||
---|---|---|
Předchůdce: Konstancie Aragonská |
1225–1228 Jolanda Jeruzalémská |
Nástupce: Blanka Lancia |
Sicilská královna | ||
---|---|---|
Předchůdce: Konstancie Aragonská |
1225–1228 Jolanda Jeruzalémská |
Nástupce: Blanka Lancia |