Jindřich Jiří Smiřický ze Smiřic
Jindřich Jiří Smiřický ze Smiřic (1592 – 7. dubna 1630 Hrubá Skála)[1] byl český šlechtic z hruboskalské linie rodu Smiřických ze Smiřic a vůbec poslední mužský člen rodu (ultimus familiae). Protože byl slabomyslný (rozumu nedostatečný), Smiřičtí fakticky vymřeli po meči už smrtí jeho mladšího bratra Albrechta Jana v roce 1618.
| Jindřich Jiří Smiřický ze Smiřic | |
|---|---|
| Narození | 1592 |
| Úmrtí | 7. dubna 1630 (ve věku 37–38 let) Hrubá Skála  Habsburská monarchie |
| Místo pohřbení | Rovensko pod Troskami |
| Choť | svobodný |
| Rodiče | Zikmund II. Smiřický ze Smiřic (1557–1608) a Hedvika Zajícová z Házmburka († 1610) |
| Děti | bezdětný |
| Příbuzní | děd: Jindřich Smiřický ze Smiřic (1535–1569) bratr: Albrecht Jan Smiřický ze Smiřic (1863–1618) bratr: Jaroslav II. Smiřický ze Smiřic (1588–1611) sestra: Eliška Kateřina, provdaná z Vartmberka (1590–1620) sestra: Markéta Salomena, provdaná Slavatová z Chlumu (1597 – asi 1655) švagr: Jindřich Michal Slavata z Chlumu a Košumberka (1588–1620) švagr: Ota Jindřich z Vartmberka († 1625) |
| Náboženství | nekatolické |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Rodina a původ
editovatNarodil se jako druhorozený syn Zikmunda II. Smiřického ze Smiřic (1557–1608) a Hedviky Zajícové z Házmburka († 1610). Ze svých bratrů žil nejdéle. Jeho starší bratr Jaroslav II. (1588–1611), hejtman Kouřimského kraje a hlava rodu v letech 1608–1611, zemřel před svými 24 narozeninami. Jeho mladší bratr, Albrecht Jan (1863–1618), hlava rodu v letech 1614–1618, byl iniciátorem a čelným představitelem českého stavovského povstání proti Habsburkům a možným kandidátem na českého krále.
Rodové dědictví a smrt
editovatProtože byl Jindřich Jiří nesvéprávný, byl závětí výslovně vyloučen z dědictví. Byl však formálním držitelem fideikomisu. O poručnictví nad bratrem a o správu majetku se přely sestry Eliška Kateřina a Markéta Salomena. Starší sestra Eliška Kateřina zemřela tragicky při výbuchu zámku v Jičíně 1. února 1620. Mladší sestra Markéta Salomena odvezla bratra nejprve do Slezska, a pak do Polska. V roce 1621, kdy byl jejich bratr Albrecht Jan posmrtně odsouzen ke ztrátě cti a majetku, získal polovinu dědictví Albrecht z Valdštejna, který si ho nárokoval jako syn Markéty Smiřické ze Smiřic (1557–1593) z náchodské linie rodu. Byl také určen katolickým poručníkem Jindřicha Jiřího. Markéta se v obavě o majetek po předcích i s bratrem vrátila do Čech, avšak její nároky nebyly uznány. Albrecht se Jiřího Jindřicha zmocnil úskokem a držel ho jako svého vězně v Bělé pod Bezdězem a posléze na zámku v Hrubé Skále (Skály). Jindřich Jiří tam zemřel v roce 1630 a byl pochován v kostele sv. Václava v Týně-Rovensku pod Troskami, kde byl pochován i jeho předek Zikmund I. Smiřický ze Smiřic. Albrecht z Valdštejna mu nechal vybudovat honosný náhrobek.[2][3][4][5]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ MAREK, Miroslav. Rodokmen Smiřický ze Smiřic [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2007-06-29 [cit. 2020-04-05]. Dostupné online.
- ↑ JUŘÍK, Pavel. Dominia Smiřických a Liechtensteinů v Čechách. Praha: Libri, 2012. 215 s. ISBN 978-80-7277-490-6. S. 34–35, 41.
- ↑ ČECHURA, Jaroslav; STACHUROVÁ KUCROVÁ, Veronika; VLASÁKOVÁ, Zuzana. Smiřičtí: krátké dějiny úspěšného rodu. Praha: NLN, 2018. 476 s. ISBN 978-80-7422-646-5. S. 148, 151.
- ↑ BŮŽEK, Václav; HRDLIČKA, Josef; KRÁL, Pavel; VYBÍRAL, Zdeněk. Věk urozených. Šlechta v českých zemích na prahu novověku. Praha a Litomyšl: Paseka, 2002. 416 24 stran přílohy s. ISBN 80-7185-417-4. S. 316.
- ↑ JUŘÍK, Pavel. Encyklopedie šlechtických rodů. Praha: Euromedia Group k. s. – Knižní klub, 2014. 464 s. ISBN 978-80-242-4573-7. S. 258–259.
Literatura
editovat- ČECHURA, Jaroslav; STACHUROVÁ KUCROVÁ, Veronika; VLASÁKOVÁ, Zuzana. Smiřičtí: krátké dějiny úspěšného rodu. Praha: NLN, 2018. 476 s. ISBN 978-80-7422-646-5. S. 148–151.
- JUŘÍK, Pavel. Dominia Smiřických a Liechtensteinů v Čechách. Praha: Libri, 2012. 215 s. ISBN 978-80-7277-490-6. S. 26, 28, 34, 41.