Jiří Daler
Jiří Daler (* 8. března 1940 Brno) je bývalý český cyklista a reprezentant Československa.
| Jiří Daler | |
|---|---|
 Jiří Daler (25. srpna 1967) | |
| Narození | 8. března 1940 (84 let) Brno |
| Povolání | sportovní cyklista |
| Ocenění | Československý cyklista roku (1966) Československý cyklista roku (1967) Cena města Brna (2002) Cena Jihomoravského kraje (2014) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Cyklistika na LOH
| ||
| zlato | 1964 Tokio | stíhací závod jednotlivců |
| Mistrovství světa v dráhové cyklistice | ||
| bronz | 1965 San Sebastián | stíhací závod družstev |
| bronz | 1966 Frankfurt nad Mohanem | stíhací závod družstev |
Na letních olympijských hrách v roce 1964 v Tokiu získal zlatou medaili ve stíhacím závodě jednotlivců, historicky první pro československou cyklistiku.[1] Na dalších letních olympijských hrách v roce 1968 v Mexiku skončil v kvalifikaci závodu jednotlivců, byl 5. v soutěži družstev. Jako první čs. cyklista vytvořil i světové rekordy, a to v jízdě na 4 km a 5 km na předolympijských závodech v Mexiku v roce 1967.[1] Na sklonku kariéry v letech 1969–1970 jezdil dráhové šestidenní[1] a silniční závody profesionálů.
Dětství
editovatNarodil se na začátku války v Brně. Matka pracovala jako domovnice, byla sokolka. Otec byl elektronavíječ, měl rád turistiku, jezdil také "cestovně a dopravně" na kole. Koncem války se někdy při náletu na Brno, resp. brněnskou Škodovku, ukrývali ve vybudovaném lesním bunkru, podzemním krytu. Jiří již jako dítě jezdil na kole hodně a rád.[2]
Cyklistická kariéra
editovatNa kole jezdí od 16 let. Závodit začínal za TJ Slavia Žabovřesky, pak závodil za TJ Favorit Brno. Vojenskou službu absolvoval (v prodloužené délce 27 měsíců, bylo to v době budování Berlínské zdi) v Dukle Pardubice. Po olympijském vítězství ještě rok trénoval a závodil při zaměstnání v brněnské Škodovce (Fučíkových závodech), pak přešel do Dukly Brno. Zúčastnil se OH 1968 v Mexiku, které byly ovlivněny srpnovým vpádem vojsk Varšavské smlouvy s následující okupací Československa sovětskými vojsky. Po neúspěšné účasti v Mexiku, kde byl vyřazen v kvalifikaci, chtěl ukončit závodní kariéru. Dostalo se mu však možnosti závodit v zahraničí, v letech 1969 a 1970 startoval za francouzský profesionální tým Frimatic. Pak ale tato možnost a jeho kariéra aktivního cyklisty - dráhaře i silničáře skončila. Absolvoval trenérskou školu a stal se mladším trenérem v Dukle Brno.[2]
| „ | Když jsem zvítězil v olympijském finále, zahodil jsem přilbu mezi diváky. Trenér se ptal, v čem teď budu jezdit. Ale Japonci byli hodní a přilbu vrátili. Když jsem pak stál na stupni vítězů, byl to hezký pocit. Oblékali mi dres, na tu dobu to byl krásný elastický materiál. Naše dresy tak elastické nebyly.
Mám tři kola. ... Bez kola bych nemohl žít, je to pořád nejrychlejší dopravní prostředek. Založil jsem Fond jihomoravských olympioniků. ... Nebyl to můj nápad, nebyl jsem první, ale jsem rád, že se to podařilo a na nějaké staré sportovce seniory se teď peníze seženou. Nic velkého to není, ale lidé si toho váží a dokážou poděkovat. |
“ |
| — Jiří Daler, ref. 2 (Sport Magazín) | ||
Ocenění
editovatOdkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c BAKALÁŘ, Robert; CIHLÁŘ, Jaroslav; ČERNÝ, Jiří. Zlatá kniha cyklistiky. Praha: Olympia, 1984. 217 s. S. 101, 142–143.
- ↑ a b WILKOVÁ, Scarlett. Za zlato plynová lednička: Jiří Daler. Sport Magazín, příloha deníku Sport. 2023-09-29, roč. XXVII, čís. 39, s. 20-25. Rubrika Paměť národa.
- ↑ Sportovcem roku se podruhé stal judista Lukáš Krpálek. www.ksn.cz [online]. [cit. 2019-12-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-12-22.
- ↑ Zlato z juda stojí nejvýše. Krpálek se podruhé stal Sportovcem roku. iDNES.cz [online]. 2019-12-20 [cit. 2019-12-22]. Dostupné online.
Literatura
editovat- BUREŠ, Karel; ŽURMAN, Oldřich. Tokio 1964: XVIII. olympijské hry. 1. vyd. Praha: Sportovní a turistické nakladatelství, vydavatelství ÚV ČSTV, 1965. 208 12 bar. přílohy s. Kapitola Věda, technika a olympijské hry. Město jménem Hačioži, s. (nestr.).
- BAKALÁŘ, Robert; CIHLÁŘ, Jaroslav; ČERNÝ, Jiří. Zlatá kniha cyklistiky. Výsledková část Miroslav Čadský. Praha: Olympia, 1984. 217 s. Kapitola Cyklistika u nás: Rozvoj cyklistiky po sjednocení tělovýchovy a Velké postavy československé cyklistiky. Se 48 s. obr. přílohy.
- WILKOVÁ, Scarlett. Za zlato plynová lednička. Jiří Daler. Sport Magazín, příloha deníku Sport. 2023-09-29, roč. XXVII, čís. 39, s. 20-25. Rubrika Paměť národa.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jiří Daler na Wikimedia Commons - Profil na sportovci.cz
- Statistika na radsportseiten.net Archivováno 26. 12. 2015 na Wayback Machine. (německy)
- Jiří Daler v databázi Olympedia (anglicky)
- Jiří Daler na portálu Paměť národa
