Jičín (zámek)
Jičínský zámek také Valdštejnský zámek je raně barokní, klasicistně upravený rozlehlý areál, který zaplňuje celou polovinu jižní uliční fronty Valdštejnova náměstí v Jičíně.
| Zámek Jičín | |
|---|---|
 Pohled na zámek z Valdštejnského náměstí | |
| Účel stavby | |
šlechtické sídlo, muzeum | |
| Základní informace | |
| Architekt | Andrea Spezza |
| Výstavba | 17. stol. |
| Stavebník | Trčkové z Lípy |
| Další majitelé | Smiřičtí ze Smiřic, Albrecht z Valdštejna, Trauttmansdorffové |
| Současný majitel | Město Jičín |
| Poloha | |
| Adresa | Valdštejnovo náměstí, Jičín,  Česko |
| Ulice | Valdštejnovo náměstí |
| Souřadnice | 50°26′11,23″ s. š., 15°21′8,04″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 32129/6-1029 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovat
Trčkové z Lípy si koupili město Jičín a velíšské panství v roce 1487. Své feudální sídlo si nechali vybudovat ze tří patrových panských domů. Následně se z něho stal západní renesanční trakt zámku. Na výškových rozdílech sklepů a chodeb lze dokázat původ tři panských domů.[1]
Po nich vlastnili Jičín Smiřičtí ze Smiřic, kteří nechali vystavět reprezentační sídlo v renesančním stylu s arkádovým nádvořím. Stavba probíhala v letech 1608– asi 1616. Majitel zámku Albrecht Jan Smiřický zemřel v roce 1618.[2]
Po jeho smrti zůstal posledním mužským potomkem rodu jeho bratr Jindřich Jiří († 1630). Ten byl pro slabomyslnost vyloučen z dědictví. O správu rodinného majetku se rozhořel boj mezi jeho sestrami Eliškou Kateřinou a Markétou Salomenou. Eliška Kateřina se na zámku usídlila, přestože zámek měl připadnout její sestře Markétě Salomeně. V roce 1620 do Jičína dorazili královští komisaři, kteří měli majetek Smiřických ve jménu krále, Elišce zabavit a vrátit její sestře. Když dne 1. února 1620 sepisovala komise v jičínském zámku inventář majetku, došlo k výbuchu střelného prachu, při kterém zahynulo celkem 41 osob, mezi nimi byla nejen Eliška Kateřina ale i manžel Markéty Salomeny Jindřich Slavata z Chlumu. Zámek byl výbuchem silně poničen, příčina výbuchu nebyla objasněna. V rukou Markéty Salomeny zůstal zámek pouze jeden rok.
Protože Smiřičtí patřili k předákům odbojných stavů, musela Markéta Salomena po bitvě na Bílé hoře v roce 1621 uprchnout ze země a do smrti žít ve vyhnanství. Většinu zkonfiskovaného majetku Smiřických získal Albrecht z Valdštejna. Nová výstavba zámku probíhala mezi lety 1625–1633. Pro získání dalšího stavebního místa, bylo zbořeno šest domů až k městským hradbám. Hlavními staviteli byli Andrea Spezza a Nicolò Sebregondi za účasti Giovanni Battisty Pieroniho.[3] Na jižní straně zámku byly přistavěny konírny, jízdárna a zbrojnice. Po smrti vévody (1634) nebyl zámek ještě dostavěn. V roce 1681 požár města poškodil i zámek. Zčásti vyhořelo první a celé druhé patro. Opravy byly provedeny pouze částečně.[1]
Po rodu Teuffenbachů a Šternberků koupili v roce 1701 celé panství Trauttmansdorffové. Nedostavěná zámecká rezidence byla poškozena dalšími požáry. Po požáru v roce 1768 byla prováděna přestavba zámku na základě projektu stavitele Filipa Hegera. Byla změněna podoba průčelí zámku odstraněním středního rizalitu s arkýřem. Do roku 1775 byl zámek opravován v pozdně barokním stylu. Úpravami interiérů zámku se zásadně měnila původní dispozice především v patrech. Jízdárna, konírny a míčovna již nebyly opraveny.
Po požáru v roce 1809, při klasicistní opravě byla provedena stávající úprava průčelí. Do pozdního klasicismu lze zařadit nedokončenou výstavbu klasicistního schodiště v severo-východním křídle.
Jednání státníků v roce 1813
editovatTrauttmansdorffové na jičínském zámku trvale nebydleli. Jejich diplomatické a politické povinnosti u císařského dvora si žádaly jejich přítomnost ve Vídni. V červnu a červenci roku 1813 proběhlo v zámku jednání zástupců pruského krále, ruského cara a rakouského císaře. Kníže Ferdinand z Trauttmansdorffu pozval do jičínského zámku rakouského císaře Františka I. s jeho dvorem. V té době pobýval ruský car Alexandr I. v opočenském zámku a pruský král Fridrich Vilém III. v Ratibořicích. Proto se právě v Jičíně setkali zástupci jednotlivých mocnářů a probíhala zde jednání o společném postupu proti Napoleonovi Bonaparte. Dohodli se zde, že spojí vojenské síly a ještě téhož roku byl Napoleon v bitvě u Lipska poražen. Jako jediný původní interiér v zámku se dochoval konferenční salon, kde tato jednání probíhala.
Až v roce 1936 prodali Trauttmansdorffové zámek s dalším nemovitým majetkem městu Jičínu.[1]
Zámek v současnosti
editovat
Na náměstí v Jičíně je zámek největší a nejimpozantnější budovou. Má dvanáct arkádových pilířů, dva klasicistní trojúhelníkové frontony. Průčelí na každé straně ukončuje nárožní arkýř. K areálů zámku patří tři nádvoří. Do předních dvou zámeckých nádvoří vedou průjezdy s bosovanými portály, menší západní nádvoří obklopují arkády, větší východní nádvoří má při dvou stěnách arkády v přízemí.
V části zámku dnes sídlí Regionální muzeum a galerie se 120 000 sbírkovými předměty. Součástí muzea je tzv. Konferenční salónek protinapoleonské aliance z roku 1813. V objektu sídlí dále Městské informační centrum a umělecká škola J. B. Foerstera. Porotní sál zámku je často využíván ke koncertům i dalším kulturním akcím.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c Středověký Jičín. Památky Starého Města. ulrychova-archeolog.webnode.cz [online]. [cit. 2024-04-23]. Dostupné online.
- ↑ KOPÁNKOVÁ, Kateřina. Architektonické dílo Čeňka Musila. 2011 [cit. 2024-04-23]. Technická Univerzita v Liberci. Dostupné online.
- ↑ Zámek. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2024-04-23]. Dostupné online.
Literatura
editovat- KLIPCOVÁ, Barbora. Valdštejnský palác v Jičíně. V Jičíně: Regionální muzeum a galerie, 2011. 292 s. ISBN 978-80-87486-01-6.
- POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Ćech 1: A-J. 1. vyd. Praha: Academia, 1977. 643 s.
- ULIČNÝ, Petr. Architektura Albrechta z Valdštejna. Italská stavební kultura v Čechách v letech 1600-1635. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2017. 1358 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7422-564-2.
- KLIPCOVÁ, Barbora a ULIČNÝ, Petr. Valdštejnský palác v Jičíně. V Jičíně: Regionální muzeum a galerie, 2011. ISBN 978-80-87486-01-6.
- ŠIMON, Jan. Katastrofa jičínského zámku r. 1620. Turnov: V. Kudrnáč, 1901. 42 s. Dostupné online.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Jičín na Wikimedia Commons - Interregion Jičín
