Jean Dubuffet

Jean Dubuffet
Rodné jméno	Jean Philippe Arthur Dubuffet
Narození	31. července 1901; Le Havre
Úmrtí	12. května 1985 (ve věku 83 let); 6. pařížský obvod
Místo pohřbení	Tubersent
Národnost	Francouzi
Alma mater	Julianova akademie; École supérieure d'art et design Le Havre-Rouen
Povolání	malíř, sochař, výtvarník, spisovatel, designér, grafik, teoretik umění, tiskař, umělec z plastu, projektant, kreslíř, filozof a umělec
Manžel(ka)	Paulette Bret (1927–1935); Émilie Carlu (od 1937)
Významná díla	Le Bel costumé; Tour aux figures; Monument à la bête debout; Jardin d'émail
Ovlivněný	Artistry of the Mentally Ill
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jean Philippe Arthur Dubuffet (31. července 1901, Le Havre – 12. května 1985, Paříž) byl francouzský malíř, sochař, grafik, průkopník nových uměleckých směrů.

Dílo

Jeho dílo je řazeno k informelu, tašismu či patafyzice. Kolem roku 1948 měl blízko k francouzským surrealistům, ale hnutí opustil.^[1] Zaujala ho kniha psychiatra Hanse Prinzhorna o uměleckých pracích duševně nemocných, kteří nejsou v projevu ovlivněni žádnými pravidly estetiky, konvencemi ani školením. Definoval tzv. art brut, k němuž se svou tvorbou přihlásil. Obrazy profesionálních malířů tohoto směru také sbíral (zejm. Aloïse Corbaze a Adolfa Wölfliho).

Materiály a techniky

Projevoval vynalézavost při užívání a kombinaci nových materiálů. Mnohé obrazy jsou namalovány pastózními olejovými barvami, zahuštěnými pískem, asfaltem, dehtem nebo slámou, což dodávalo neobvykle vrstevnatý a texturovaný povrch. Dehtový tmel nazýval bitumen; v informelu se pro něj vžil francouzský termín „haute pâte“ (vysoká pasta), nebo anglické Matter painting či matterismus. Iluzi perspektivy dosud tvořenou barevnými valéry Dubuffet nahradil hrubým překrýváním objektů. Od roku 1962 vytvořil sérii prací s barevností omezenou na červenou, bílou, černou a modrou.
Ke konci 60. let se stále více přikláněl k sochařství. Skulptury vytvářel z polystyrénu, betonu, lávy, textilu, kůže, uschlých větví a dalších přírodnin, jednou dokonce z motýlích křídel. Maloval je syntetickými polyakrylátovými barvami, tehdy nazývanými vinylové (ve zdokonaleném složení a rozšířené barevné škále se dosud nazývají akrylové).
Do rejstříku grafického umění přispěl štětcem malovanou kaligrafií.

Psal též teoretické práce o umění, zvláště eseje, komponoval hudbu pro audiovizuální produkci svých výtvarných děl.

Odkazy

Reference

↑ České galerie - Jean Dubuffet – nepřizpůsobivý individualista v protikulturním boji. www.ceskegalerie.cz [online]. [cit. 2022-01-08]. Dostupné online.

Literatura

Michel Ragon, Dubuffet, New York: Grove Press, 1959.
Peter Selz, The Work of Jean Dubuffet, New York: The Museum of Modern Art, 1962.
Max Loreau, Jean Dubuffet, délits déportements lieux de haut jeu, Paris: Weber, 1971.
Andreas Franzke, Jean Dubuffet, Basel: Beyeler, 1976.
Andreas Franzke, Jean Dubuffet, New York: Harry N. Abrams, Inc. 1981.
Michel Thévoz, Jean Dubuffet, Geneva: Albert Skira, 1986.
Mildred Glimcher, Jean Dubuffet: Towards an Alternative Reality. New York: Pace Gallery 1987.
Mechthild Haas, Jean Dubuffet, Berlin: Reimer, 1997.
Laurent Danchin, Jean Dubuffet, New York: Vilo International, 2001.
Michael Krajewski, Jean Dubuffet. Studien zu seinem Fruehwerk und zur Vorgeschichte des Art brut, Osnabrueck: Der andere Verlag, 2004.
Eleanor Nairne: Jean Dubuffet: Brutal Beauty. Prestel Verlag GmbH & Company KG., 2021; 240 stran; ISBN 9783791359793

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Jean Dubuffet na Wikimedia Commons
Portrét na Artmuseum.cz Archivováno 22. 2. 2014 na Wayback Machine.
Portrét na stránkách Pace Gallery
Portrét na stránkách Tate Gallery

[1] České galerie - Jean Dubuffet – nepřizpůsobivý individualista v protikulturním boji. www.ceskegalerie.cz [online]. [cit. 2022-01-08]. Dostupné online.

[1]