Jaroslav Maria

Jaroslav Maria, vlastním jménem Jaroslav Mayer (24. února 1870 Rakovník – 3.  listopadu 1942 Auschwitz-Birkenau), byl český právník-advokát, spisovatel, dramatik a esejista.

JUDr. Jaroslav Maria
JUDr. Jaroslav Maria, asi 1930 (fotografie: ateliér Šechtl a Voseček)
Rodné jméno	Jaroslav Mayer
Narození	24. února 1870 Rakovník Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	3. listopadu 1942 (ve věku 72 let) nebo 15. listopadu 1942 (ve věku 72 let) Auschwitz-Birkenau, Německo
Příčina úmrtí	infekční onemocnění
Povolání	právník, spisovatel, dramatik
Alma mater	Právnická fakulta Univerzity Karlovy
Literární hnutí	naturalismus
multimediální obsah na Commons
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Mládí a studia

Jaroslav Maria se narodil v rodině rakovnického advokáta JUDr. Karla Mayera, jehož rodina pocházela ze Švýcarska, a matky Františky, rozené Grimové. Jaroslav studoval postupně na gymnáziu v Benešově, v Hradci Králové a v Praze, maturoval v Praze roku 1888 a zde dál studoval práva, doktorát (JUDr.) složil v roce 1893.

Praxe

První zkušenosti získal jako advokátní koncipient v Rakovníku u otce v kanceláři, v Hradci Králové a od 1898 byl soudním adjunktem v Litoměřicích; samostatnou praxi si později otevřel v Křivoklátě, následně (1903–1908) v Berouně a v roce 1909 v Táboře, kde žil až do roku 1942. JUDr. Maria psal odborné články do časopisu „Právník“ (1895, 1897) a „Čas“ (1897).

Druhá světová válka

V červnu 1942 – ve dnech stanného práva za heydrichiády – byl Jaroslav Maria v Táboře gestapem zatčen a uvězněn. Důvodem mělo být písemné udání týkající se schvalování atentátu. Po dnech v kobce suterénu služebny gestapa byl 6. července 1942 (tři dny po zrušení osmatřicetidenního stanného práva a zastavení poprav u zdi kasáren v Táboře) jako jeden z jedenácti osob nacisty již připravených k dalším popravám převezen ze služebny gestapa do táborské věznice, 8. července do Prahy, do pankrácké věznice, pak do Terezína odtud v září do koncentračního tábora Osvětim. Zde 3. listopadu 1942 ve věku 72 let zemřel na skvrnitý tyfus.

Rodinný život

Dne 27. dubna 1896 se v Praze v kostele sv. Jindřicha oženil se Zdenkou Fikarovou (1875–1943), dcerou advokáta z Křivoklátu. Byl strýc autora justičních románů Jiřího Mayera.

Spisovatel a dramatik

Jaroslav Maria je autorem více než čtyřiceti románů, novel, sbírek povídek a esejů, divadelních her a dalších literárních prací; vyšel z okruhu časopisu Moderní revue; literárně debutoval v roce 1898 divadelní trilogií V předvečer věku; po roce 1918 se věnoval hlavně románu, především z prostředí justice (Spravedlnost, Panstvo v taláru, Váhy a meč, Peklo). Jeho dílo-román Werther (z roku 1907) byl zfilmován (1926), divadelní hry Johanna Radimská, Torquato Tasso a Má jest pomsta uvedlo Národní divadlo v Praze. Je autorem libreta k opeře Otakara Jeremiáše Bratři Karamazovi. O jeho tvorbu se zajímal také Karel Čapek (navštívil jej v Táboře 20. června 1928, druhý den Čapek odjel za básníkem Antonínem Sovou do Pacova).

Základní námět rozsáhlého díla byl značně ovlivněn naturalismem a dekadencí z přelomu 19. a 20. století; podstatu života viděl v zápas a zničení protivníka, ve střetu postav opačného charakteru nebo pohlaví. Zajímal se o rozvrat a úpadek způsobovaný diktátem sexu nebo rodovou degenerací, nedostatečností kulturních institucí. V poválečném období přešel od dramatu k romanopisectví. Kladl důraz na boj s mocnými tohoto (republikánského) světa, demaskování poměrů ve společnosti a zobrazování (bez falešných ohledů) různých profesních vrstev. Pronášel i příkrá obvinění proti celé soudní praxi a neúmorně pranýřoval příslušníky justice; pro svoji provokativní volbu témat a také vyrovnávání osobních účtů a pro sebevědomé obhajování vlastních názorů se ocitl v mnoha veřejných konfliktech a připravená sazba jeho autobiografie Já byla po autorově uvěznění zničena, vydána až roku 2020.

Dílo

Jaroslav Maria: Torquato Tasso, Národní divadlo Praha, 1918

Dramata

• V podvečer věku /cyklus tří dramat: I. Prokurátor Rein, II. Děti pana prokurátora, III. Soumrak – (1898)
• Dobráci (1899)
• Dramatická sonata: Johanna Radimská (1904), Irlacherové (1907), V exilu (1907)
• Tristan (1908)
• Má jest pomsta (1908)
• Hellenská kněžna (zpěv o Tristaně ve třech dějstvích; Praha, Kamilla Neumannová, 1911)
• Trilogie: Parisina (1917) – tragédie o třech dějstvích, Michelangelo Buonarotti (1912), Torquato Tasso (1918) – tragédie o 4 dějstvích. Dostupné online.
• Dolfa (truchlohra o nevěstce ve třech dějstvích; Praha, Otakar Štorch-Marien, 1919)
• Lucretia Borgia (1920)
• Lichoběžník (1922)
• My a vy (scénický pamflet – 1920)
• Kyvadla věčnosti (1920)
• Bratři Karamazovi (text k opeře o třech dějstvích podle románu F. M. Dostojevského, hudba Otakar Jeremiáš; Praha; Bedřich Bělohlávek, 1928 a Státní hudební vydavatelství 1962)

Próza

Jaroslav Maria: Kyvadla věčnosti, obálka 1920

• Werther (1907 a Vyškov, Obzina 1925)
• Spravedlnost (román; Praha, Vilímek, 1917)
• Menší prósy (Plzeň, Beníško, 1919)
• Památník Jaroslavu Jeremiášovi (Praha, Aventinum, 1919)
• justiční trilogie: Spravedlnost (1917), Panstvo v taláru (1924, Sfinx 1932, L. Mazáč 1937), Váhy a meč (1928, Sfinx 1934, L. Mazáč 1937), doplněné románem z věznice Peklo (1931)
• Tajnosnubní (román; Praha, Obelisk, 1922 a Sfinx 1930)
• Italie (cestovní příručka; Vyškov na Moravě, F. Obzina, 1925)
• Sladký upír (básník a jeho musa – pražský literární román; Ve Vyškově na Moravě, Obzina, 1925)
• Italie a my – cestopis (1925 a Sfinx 1932)
• Emausy (dřevoryty František Kobliha; V Plzni, V. Žikeš, 1926)
• Dekameron melancholický (italské novely; Praha, B. Janda, 1927)
• Olginka (Novela; Praha, Legio-nakladatelství, 1927)
• Světice, dámy a děvky (román; Vyškov, F. Obzina, 1927)
• Ďábelská nokturna, Díl 1 a 2 (Praha, Sfinx-Janda, 1928)
• Dvě slzy –: San Martino al Cimino, Trani (Kladno, Svatopluk Klír a F.J. Klír, 1928)
• V objetí železné panny (Praha, Sfinx, B. Janda, 1928)
• Viktorka (choulostivá historie, román; Praha, Melantrich, 1928)
• Raketa a míč (sportovní novela; Tábor, J. Matoušek, 1929 a Sfinx 1931)
• Grabbe – rysy generální (Tábor, nákl. vlast., 1930)
• Parnas (Praha, Sfinx, Janda, 1930)
• Tři krůpěje (leptem a kresbami vyzdobila Zdenka Braunerová; Praha, Trianon Dr. Prokop Toman ml., 1930)
• Vojáci a diplomati (román; Praha, Kvasnička a Hampl, 1930) Svazek I., Svazek II., Svazek III.
• Peklo (román; V Praze, Sfinx (Bohumil Janda), 1931)
• Jedy (román velkých srdcí; Praha, Sfinx (B. Janda), 1932)
• Korále (Praha, Sfinx (Bohumil Janda), 1932)
• Kantoři a inspektoři (román; Praha, L. Mazáč, 1933, v tir. 1934 a 1937)
• Tajemství sexu (1934) – román o láskách ošemetných
• Bankéři a proletáři (román; V Praze, L. Mazáč, 1934 a 1935)
• Hilar (V Praze, A. Neubert, 1935)
• Chudina (román malých lidí; V Praze, L. Mazáč, 1935)
• Sodoma 1.-3. (fantastický román; V Praze, L. Mazáč, 1935) Svazek I. Svazek II. Svazek III.
• Advokáti (román; Praha, L. Mazáč, 1937)
• Král (román; Praha, L. Mazáč, 1937)
• Kyvadla věčnosti 1.-2. (románová truchlohra; Praha, L. Mazáč, 1937)
• Zdenka Braunerová (knihu vyzdobil Jan Konůpek; Praha, Emporium, Alois Dyk, 1937)
• Žena a soud (román; Praha, L. Mazáč, 1938)
• Jaroslav Maria a Kristian Grabbe, rysy generální (úvod napsal Vladimír Havel; kresba akademického malíře Josefa Stainochra; Táboře Petr Frank, 1940)

Autobiografie

• Já. Vlastní životopis (Edice Paměť, sv. 112, Academia, 2020)

Filmografie

• Podle románu Jaroslava Marii Werther natočil v roce 1920 režisér Miloš Hajský stejnojmenný film a sám se obsadil do titulní role.

Zajímavost

Jaroslav Maria byl dlouholetým přítelem a právním zástupce Zdenky Braunerové.

Galerie

• 
  Jaroslav Maria, 1918
• 
  Jaroslav Maria, 1920
• 
  Scéna z filmu Werther, 1926

Odkazy

Literatura

• heslo Mayer Jaroslav, český spisovatel. In: kolektiv autorů. Ottův slovník naučný. Praha: Jan Otto, 1930–1934. ISBN 80-7185-057-8. Svazek XVI.. S. 1030.
• JEŽKOVÁ, Petra. Jaroslav Maria. In: Česká divadelní encyklopedie. Praha: Kabinet pro studium českého divadla, 1993. Dostupné online. ISBN 80-200-0468-8. Svazek 2/I. H–J. S. 25–27.
• Jůna Jindřich: Monografie Hořovicka a Berounska. Praha: Česká grafická unie, 1930. 431 s.
• Lexikon české literatury 3/1. M-Ř. 1. vydání. Praha: Academia, 2000. 728 s. ISBN 80-200-0708-3
• Státník Dalibor: Jaroslav Maria a Zdenka Braunerová; Středočs.vlastivědný sborník, nakl. Středočs. muzeum Roztoky u Prahy 2001, str. 36–66.
• FROLÍK, František. Osobnosti Berounska a Hořovicka : sbírka autogramů. 1. vyd. Sokolov: Fornica Graphics, 2014. 285 s. ISBN 978-80-87194-46-1. Kapitola Jaroslav Maria, s. 28–29. 
• FROLÍK, František. Osobnosti Rakovnicka a Novostrašecka s ukázkami jejich rukopisů. 1. vyd. Nové Strašecí: Jiří Červenka - Gelton, 2016. 315 s. ISBN 978-80-88125-04-4. Kapitola Jaroslav Maria, s. 269–270. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaroslav Maria na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaroslav Maria
• Digitalizovaná díla Jaroslava Marii v České digitální knihovně
• Jaroslav Maria v databázi Archivu Národního divadla
• Werther ve Filmové databázi
• Jaroslav Maria v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
• Jaroslav Maria v České divadelní encyklopedii
• Maria a Itálie
• Texty o Itálii Jaroslava Marii

Autoritní data	AbARTP: 80175, 51997 Biblio: e26dc0d8-dad1-431d-8dec-c22000f5a063 NKC: jk01080237 GND: 1021155152 ISNI: 0000 0000 5543 5635, 0000 0003 6837 8838 LCCN: no97043734 NLI: 987007415349505171 NTA: 272893323 PLWABN: 9810593748705606 VIAF: 24206542 WorldCat Entities: E39PBJycTHFKPWvTtBHdFx9xDq

Portály: Česko | Lidé | Literatura | Právo