Wikipedie

Jan Zikmund Braniborský

braniborský kurfiřt a pruský vévoda

Jan Zikmund Braniborský (8. listopadu 1572, Halle – 23. prosinec 1619, Cölln an der Spree) byl braniborský markrabě a kurfiřt v letech 1608–1619 a pruský vévoda v letech 1618–1619. Pocházel z rodu Hohenzollernů. Jan Zikmund se narodil jako následovník braniborskému kurfiřtovi Jáchymu III. Fridrichovi a jeho první manželce Kateřine Braniborsko-Küstrinské. V mládí byl ovlivněn výchovou svého dědečka Jana Jiřího Hohenzollernského (Krnovského).

Jan Zikmund Braniborský
Narození8. listopadu 1572
Halle
Úmrtí23. prosince 1619 (ve věku 47 let)
Berlín
PohřbenEvangelická katedrála v Berlíně
PotomciJiří Vilém Braniborský, Marie Eleonora Braniborská, Kateřina Braniborská, Anna Žofie Braniborská a Jan Zikmund Braniborský
OtecJáchym Fridrich Braniborský
MatkaKateřina Braniborsko-Küstrinská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vnitřní politika

editovat

Jan Zikmund vládl v období před třicetiletou válkou, které se vyznačovalo množstvím náboženských sporů a růstem napětí, jež nakonec vyvrcholilo rozsáhlým konfliktem. Sám panovník se v náboženské otázce angažoval, patrně roku 1606 se seznámil v Heidelbergu s kalvínskou vírou a roku 1613 se rozhodl pro konverzi. To však paradoxně vyvolalo pnutí mezi panovníkem a jeho vlastní zemí, v níž převládal protestantismus, natož pak s vlastní manželkou Annou Pruskou. Jan Zikmund se pokusil prosadit víru prostřednictvím augšpurského náboženského míru z roku 1555 v rámci zásady cuius regio, eius religio (koho území, toho náboženství). Pokus se však nezdařil a Braniborsko se stalo zemí dvou konfesí.

Zahraniční politika

editovat

Také za hranicemi se Jan Zikmund prosadil v náboženských sporech. V letech 1609–1614 probíhal spor o julišsko-klevské dědictví. Spor byl však tehdy namísto válečného střetu vyřešen diplomaticky. 1614 byla uzavřena dohoda v Xantenu, která vedla k rozdělení zemí. Jan Zikmund, čerstvě konvertovaný kalvinista, zdědil Klevsko, Mark a Ravensberg (Jülišsko a Berg připadly vladaři z Falce-Neuburgu, který naopak konvertoval ke katolicismu).

Směrem na východ pak byla definitivně završena braniborská politika vůči Pruskému vévodství, které bylo součástí polského království. Jelikož byl pruský vévoda Albert Fridrich od roku 1577 duševně nemocný, vykonávali za něj braniborští kurfiřti regentskou vládu. Roku 1611 se vypravil Jan Zikmund do Varšavy, kde složil lenní hold polskému králi Zikmundovi II. Augustovi. Roku 1618 zemřel Albert Fridrich bez dědice a Jan Zikmund tak zdědil Pruské vévodství – vzniklo tak soustátí Braniborsko-Prusko (Prusko nadále zůstávalo polským lénem).

Vývod z předků

editovat
 
 
 
 
 
 Jáchym I. Nestor Braniborský
 
 
 Jáchym II. Hektor Braniborský
 
 
 
 
 
 
 Alžběta Dánská
 
 
 Jan Jiří Braniborský
 
 
 
 
 
 
 Jiří Saský
 
 
 Magdalena Saská
 
 
 
 
 
 
 Barbora Jagellonská
 
 
 Jáchym Fridrich Braniborský
 
 
 
 
 
 
 Fridrich I. Lehnický
 
 
 Fridrich II. Lehnický
 
 
 
 
 
 
 Ludmila z Poděbrad
 
 
 Žofie Lehnická
 
 
 
 
 
 
 Fridrich I. Braniborsko-Ansbašský
 
 
 Žofie Braniborsko-Ansbašská
 
 
 
 
 
 
 Žofie Jagellonská
 
'Jan Zikmund Braniborský'
 
 
 
 
 
 Jan Cicero Braniborský
 
 
 Jáchym I. Braniborský
 
 
 
 
 
 
 Markéta Saská
 
 
 Jan Braniborsko-Küstrinský
 
 
 
 
 
 
 Jan I. Dánský
 
 
 Alžběta Dánská
 
 
 
 
 
 
 Kristina Saská
 
 
 Kateřina Braniborsko-Küstrinská
 
 
 
 
 
 
 Jindřich IV. Brušvicko-Lüneburský
 
 
 Jindřich V. Brušvicko-Lüneburský
 
 
 
 
 
 
 Kateřina Pomořanská
 
 
 Kateřina Brušvicko-Wolfenbüttelská
 
 
 
 
 
 
 Jindřich Württemberský
 
 
 Marie Württemberská
 
 
 
 
 
 
 Eva ze Salmu
 

Odkazy

editovat

Literatura

editovat
  • MÜLLER, Helmut; KRIEGER, Karl Friedrich; VOLLRATH, Hanna, a kol. Dějiny Německa. 2. dopl. vyd. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 609 s. ISBN 80-7106-712-1.
  • SCHOEPS, Hans-Joachim. Dějiny Pruska. Praha : Garamond, 2004. 410 s. ISBN 80-86379-59-0.

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jan_Zikmund_Braniborský&oldid=22978520“