Jan Václav Vratislav z Mitrovic
Jan Václav Vratislav z Mitrovic (25. listopadu 1670 Praha[1] – 5. prosince 1712 Vídeň[2][chybí lepší zdroj]) byl český politik a diplomat.
| Jan Václav Vratislav z Mitrovic | |
|---|---|
 | |
| Nejvyšší kancléř Českého království | |
| Ve funkci: 18. prosinec 1711 – 5. prosinec 1712 | |
| Panovník | Karel VI. |
| Předchůdce | Václav Norbert Oktavián Kinský |
| Nástupce | Leopold Josef Šlik |
| 45. český velkopřevor řádu maltézských rytířů | |
| Ve funkci: 1711 – 5. prosinec 1712 | |
| Panovník | Karel VI. |
| Předchůdce | jen do roku 1709 Wolfgang Šebestián Poetting |
| Nástupce | až od roku 1714 Ferdinand Leopold Dubský z Třebomyslic |
| Český kancléř | |
| Ve funkci: 6. červen 1705 – 18. prosinec 1711 | |
| Panovník | Josef I. |
| Předchůdce | Václav Norbert Oktavián Kinský |
| Nejvyšší zemský sudí Českého království | |
| Ve funkci: 30. květen 1704 – 18. prosinec 1711 | |
| Panovník | Leopold I., Josef I., Karel VI. |
| Předchůdce | Václav Vojtěch ze Šternberka |
| Nástupce | František Karel Přehořovský z Kvasejovic |
| Císařský tajný rada | |
| Ve funkci: asi 1704 – 1712 | |
| Panovník | Leopold I., Josef I., Karel VI. |
| Diplomat v Haagu | |
| Panovník | Leopold I. |
| Diplomat v Londýně | |
| Ve funkci: (jmenován 1700) 18. leden 1701 – ? | |
| Panovník | Leopold I. |
| Nástupce | Jan Václav z Gallasu |
| Císařský komorník | |
| Ve funkci: 1697 – ? | |
| Panovník | Leopold I. |
| Asesor (přísedící) při české dvorské kanceláři ve Vídni | |
| Ve funkci: 1695 – ? | |
| Panovník | Leopold I. |
| Rada nad apelacemi | |
| Ve funkci: 1693 – ? | |
| Panovník | Leopold I. |
| Narození | 25. listopadu 1670 Praha |
| Úmrtí | 21. prosince 1712 (ve věku 42 let) nebo 5. prosince 1712 (ve věku 42 let) Vídeň  Habsburská monarchie |
| Příčina úmrtí | edém |
| Místo pohřbení | Praha |
| Národnost | Čech |
| Titul |  12. květen 1701 říšský hrabě, 7. leden 1706 český hraběcí stav |
| Rodiče | Kryštof František Vratislav z Mitrovic († 1689) Marie Alžběta z Valdštejna († 1687) |
| Příbuzní | děd: Václav Vratislav z Mitrovic († 1660) babička: Ludmila Františka Malovcová z Chýnova děd: Maxmilián z Valdštejna (před 1600–1655) babička: Polyxena Marie z Talmberka (1599–1651) sestra: Marie Josefa, provdaná Šliková (asi 1676–1737) sestra: Marie Eliška, provdaná Althannová (1677–1732) bratr: František Karel Vratislav z Mitrovic (1688–1716) švagr: Leopold Šlik z Holíče a Pasounu (1663–1723) švagr: Gundaker Althann (1665–1747) |
| Alma mater | Karlo-Ferdinandova univerzita v Praze (doktorát práv) |
| Zaměstnání | úředník, diplomat, politik |
| Profese | šlechtic |
| Náboženství | římskokatolické |
| Commons | Johann Wenzel Wratislaw von Mitrowitz |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovat
Hrabě Jan Václav Vratislav z Mitrovic pocházel z českého šlechtického rodu Vratislavů z Mitrovic. Byl nejstarším synem hraběte Kryštofa Františka Vratislava z Mitrovic († 1689) z protivínské linie, místodržícího, tajného rady a prezidenta české komory, zakladatele Vratislavského paláce a Vratislavské zahrady, a jeho manželky Marie Alžběty Valdštejnové (po 1644–1687). S podporou svého strýce hraběte Kinského se stal v roce 1695 členem rakouské dvorní kanceláře. Na začátku 18. století vykonával funkci diplomata v Londýně a Haagu, kde se spolupodílel na vytvoření protifrancouzské aliance. 7. září 1701 podepsal Haagskou smlouvu, poté, co si ještě před vyjednáváním realisticky uvědomil, že Rakousko by mohlo jen stěží získat celé španělské dědictví. Byl rádcem, přítelem a častým politickým spojencem rakouského vojevůdce Evžena Savojského, jenž s ním mnohokrát konzultoval své záměry. Před bitvou u Höchstädtu se mu podařilo přimět anglického vojevůdce vévodu z Marlborough k vojenské pomoci maršálovi Evženu Savojskému, sám přitom aktivně napomáhal při koordinaci činnosti obou armád. Po dobytí Bavorska jej Evžen Savojský navrhoval na funkci nejvyššího místodržitele, nakonec však tento post obsadil oblíbenec císařského dvora, hrabě Löwenstein.
Po smrti císaře Leopolda v roce 1705 jej jeho nástupce Josef I. jmenoval českým kancléřem a císařským poradcem pro otázky zahraniční politiky. O císařovu přízeň přitom soupeřil s Josefovým vychovatelem, knížetem Karlem Theodorem ze Salmu. Po smrti císaře Josefa se stal ministrem v radě regentky Eleanory Magdalény. Josefova bratra Karla poté přemluvil k návratu z Katalánska, kde se Karel pokoušel bojovat o španělský trůn v rámci války o dědictví španělské. Ten, jako císař Karel VI., posléze Vratislava potvrdil v jeho úřadech.
Smrt a náhrobek
editovat
Jan Václav Vratislav zemřel bezdětný 5. prosince 1712 na vodnatelnost a byl pochován v Praze v kostele sv. Jakuba Většího na Starém Městě pražském.
Vrcholně barokní náhrobek z let 1714–1716, je přistaven ke stěně v levé lodi kostela. Autorem architektonické kulisy pomníku o výšce více než 8 metrů, byl Johann Bernard Fischer z Erlachu (1656–1723), ideový koncept figur vytvořil C.G. Heraeus.[3] Jméno sochaře je vytesáno na draperii boha Saturna (Chróna): HAE STATUAE FACTAE A BROKOFF. 1716. Sochy jsou vytesané z pískovce a štafírované vrstvou jemného štuku (boloňská křída) a laku v barvě bílého mramoru. Vytvořil je Ferdinand Maxmilián Brokof (1688–1731). Jádro náhrobku je z červeného mramoru. Dolní a střední část náhrobku tvoří podstavec a sarkofág, který je pouhým kenotafem, protože skutečný hrob je v podlaze před ním. Poprseň sarkofágu zdobí plastický erb Vratislavů z Mitrovic. Horní část tvoří plochý trojúhelný obelisk. Na památníku je osazeno pět soch. Postava zesnulého kancléře v plátové zbroji leží na sarkofágu, pravicí se dotýká knihy, levice svírá křížek. Jeho hlavu podpírá ženská alegorie Slávy, v levé zdvižené ruce svírá hvězdnatý věnec. Na soklu vlevo sedí plačící alegorie Vědy (nebo Kontemplace), vpravo je socha boha času Saturna (Chróna) s plnovousem, v pravici pozdvihuje přesýpací hodiny a kdysi měl i kosu. Nahoře nalevo přilétá okřídlený anděl-Fáma s tubou a vrývá do obelisku jméno a tituly zemřelého.[4]
Majetky
editovatV okolí Prahy vlastnil panství Malešice a Jince, které získal jako dědictví po otci, a v Praze dům na Starém Městě a palác na Malé Straně. Na konci života měl také příjmy z uherského hlohoveckého panství a z velkopřevorství řádu maltézských rytířů v Čechách.[5]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Archiv hlavního města Prahy, Sbírka matrik 1584-1937 (1949), sign. MIK N4O3, N 1667-1688, fol. 65/69v, dostupné z: http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=37FF3EF25D844D6DB2DC53D3E16A92F6&scan=134#scan134
- ↑ Náhrobek Václava Vratislava z Mitrovic [online]. PROSTOR [cit. 2013-06-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-02-26.
- ↑ BLAŽÍČEK, O.J.: Ferdinand Brokof. Odeon Praha 1976, s. 108, č. kat. 18.
- ↑ VLČEK, Pavel, a kolektiv. Umělecké památky Prahy: Staré Město, Josefov. Praha: Academia, 1996. ISBN 80-200-0563-3. S. 82.
- ↑ Vokáčová, s. 82–83
Literatura
editovat- PAVLÍČEK, Martin. "Ležet v knihách". K ikonografii náhrobku Jana Václava hraběte Vratislava z Mitrovic v kostele sv. Jakuba Většího v Praze. In: ROHÁČEK, Jiří. Epigraphica & Sepulcralia IV. Fórum epigrafických a sepulkrálních studií. Praha: [s.n.], 2013. S. 331–344.
- VLNAS, Vít. Princ Evžen Savojský. Život a sláva barokního válečníka. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Národní galerie, 2001. 849 s. ISBN 80-7185-380-1.
- VOKÁČOVÁ, Petra. Příběhy o hrdé pokoře: aristokracie českých zemí v době baroka. Praha: Academia, 2014. 964 s. ISBN 978-80-200-2364-3.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Václav Vratislav z Mitrovic na Wikimedia Commons - Historický magazín 30. 9. 2006: Evžen Savojský.
- Leccos.com: Vratislav z Mitrovic Jan Václav Archivováno 17. 6. 2020 na Wayback Machine..
- Rodokmeny: Wratislav. genealogy.euweb.cz, autor: Miroslav Marek, 2.5.2013.
- Genealogie české šlechty: Wratislav z Mitrovicz. patricus.info/Panstvo.htm, autor: Vlastimil Jirout, 7.9.2013.
| Předchůdce: Václav Norbert Oktavián Kinský |
|
nejvyšší kancléř Českého království 1711–1712 |
|
Nástupce: Leopold Josef Šlik |
