Jan Sobota
Jan Sobota (9. února 1882 Dobšice[1] – 18. února 1957 Poděbrady[2]) byl český římskokatolický kněz, československý politik a meziválečný senátor Národního shromáždění ČSR za Československou stranu lidovou.
| Msgre. prof. PhDr. ThDr. Jan Sobota | |
|---|---|
| Senátor Národního shromáždění ČSR | |
| Ve funkci: 1935 – 1939 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | ČSL SNJ |
| Narození | 9. února 1882 nebo 1882 Dobšice  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 18. února 1957 Poděbrady  Československo |
| Profese | pedagog, katolický kněz a politik |
| Náboženství | katolická církev |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Biografie
editovatKněžské svěcení přijal v roce 1907 v Římě. Své vzdělání si rozšířil a roku 1910 získal doktorát filozofie na papežském ústavu sv. Tomáše v Římě a roku 1911 doktorát církevního práva na papežské univerzitě sv. Apolináře v Římě. V letech 1911–1912 byl kaplanem a administrátorem farnosti Kladruby nad Labem. V letech 1912–1913 působil jako profesor náboženství reálky v Nové Pace. V letech 1913–1922 zastával post profesora náboženství na gymnáziu v Novém Bydžově.[2] Vyučoval náboženství na gymnáziu v Hradci Králové a později se tam stal profesorem teologie. Patřil mezi nejvýznamnější kněží královéhradecké diecéze, pracoval v Cyrilské jednotě a stal se také předsedou diecézního svazu katolické charity.
Od roku 1919 byl členem ČSL. Založil mnoho místních organizací ČSL (například v Novém Bydžově a Chlumci nad Cidlinou). Působil i jako župní vzdělavatel Orla a založil řadu orelských jednot. Byl typickým představitelem církevního proudu v prvorepublikové politice.[2]
V parlamentních volbách v roce 1935 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění. V senátu setrval do jeho zrušení v roce 1939, přičemž krátce předtím ještě v prosinci 1938 přestoupil do nově vzniklé Strany národní jednoty.[3] Povoláním byl profesorem teologie v Hradci Králové.[4]
Roku 1940 byl jmenován infulovaným proboštem v Poděbradech, kde působil až do své smrti.[2] Od 1. ledna 1952 byl zároveň vikářem poděbradského vikariátu. Během života obdržel řadu církevních vyznamenání: biskupský notář (1921), skutečný konzisterní rada a asesor (1921), tajný papežský komoří (1932), papežský prelát (1938). Byl pohřben v Chlumci nad Cidlinou.[2]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Matrika narozených Dobšice, 1882-1899, snímek 194 [online]. SOA Praha [cit. 2022-02-19]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e PEHR, Michal, Cestami křesťanské politiky, Akropolis 2007, str. 238
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-13]. Dostupné online.
- ↑ 8. schůze, přípis volebního soudu, ověření mandátů [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-13]. Dostupné online.
