Jan Koula
Jan Koula (9. února 1855, Český Brod[1] – 18. května 1919, Bubeneč, dnes Praha[2]) byl český architekt, muzejník, designér, výtvarník-kreslíř, organizátor výstav a etnograf.
| Jan Koula | |
|---|---|
 Jan Koula v roce 1895 | |
| Narození | 7. února 1855 Český Brod  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 18. května 1919 (ve věku 64 let) Bubeneč  Československo |
| Místo pohřbení | Městský hřbitov Český Brod |
| Vzdělání | Polytechnický ústav Praha Akademie výtvarných umění Vídeň |
| Povolání | architekt vysokoškolský pedagog etnograf |
| Děti | Jan E. Koula |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatNarodil se v Českém Brodě jako syn řezníka Františka Kouly a Karolíny, rozené Bednaříkové, matka pocházela z rodiny tamního koželuha. Absolvoval vyšší reálku, pražskou Polytechniku (obor pozemní stavitelství a architektura) a studia ukončil na vídeňské Akademii. Jako absolventskou práci vytvořil projekt lázeňské budovy, který nebyl realizován. Na pražské Polytechnice se později stal profesorem stavitelského umění ("Baukunst"), architektonického a ornamentálního kreslení, a v letech 1902—1903 jejím rektorem.
Obesílal architektonické soutěže (mj. na dostavbu Staroměstské radnice, Letenský průkop, nebo na Čechův most).
Systematicky v několika dílnách realizoval své návrhy na výrobky uměleckého řemesla v tradici lidového umění (majolika, nábytek, textil, šperk, aj.).
V letech 1892–1917 byl kurátorem sbírek národopisu a historické archeologie a po předčasném penzionování prof. Bohumila Matějky také přednostou téhož oddělení Národního muzea v Praze. Jako první systemizoval tamní sbírky uměleckého řemesla, a zasloužil se o jejich četné akvizice. Zveřejnil řadu článků o umělecko-řemeslných památkách (zejména v časopisu Památky archeologické a místopisné), pravidelně recenzoval výstavy současného umění v Rudolfinu, v Umělecké besedě a v Topičově salónu. Podílel se na organizování dvou nejvýznamnějších pražských výstav uměleckých památek, a to Všeobecné zemské jubilejní výstavy v roce 1891 a Národopisné výstavy českoslovanské v roce 1895. Roku 1906 byl hlavním organizátorem české sekce reprezentační výstavy o hospodářství a kultuře Rakousko-Uherska, konané v Londýně[3].
Jako uznávaný znalec v oboru památek, architektury a lidového umění byl zván do dozorčích rad a výborů mnoha akcí, k nejvýznamnějším patřily výbor pražského magistrátu pro asanaci staré Prahy, Jednota pro dostavbu pražské katedrály nebo komise pro dostavbu a vybavení hradu Karlštejna. Dále se věnoval spolkovému životu, byl spoluzakladatelem a 1904–1908 předsedou Klubu Za starou Prahu. Působil též v Komisi pro soupis památek Prahy,[4] kde zajišťoval zpracování grafických příloh soupisných listů.
Rodinný život
editovatS manželkou Annou, rozenou Macasyovou (1861—1937) měl dceru Viktorii (1883—1943) a syna Jana (1896—1975), pozdějšího architekta a publicistu.[5][6]
Dílo
editovatKoula byl bytostným architektem, designérem a zejména schopným podnikatelem ve stavebnictví i v užitém umění. V architektuře se zprvu přikláněl k historismu, později spojoval prvky dekorativní výzdoby historické architektury s folklórem a secesí. V novorenesanční architektuře byl souputníkem i spolupracovníkem Antonína Wiehla, se kterým spolupracoval na výzdobě fasády Staroměstské vodárny na Novotného lávce u Karlova mostu (1883). Koula na této budově Městské vodárny staroměstské v Praze (od 12. 5. 1936 Muzeum Bedřicha Smetany) navrhoval sgrafita spolu s Mikolášem Alšem a Františkem Ženíškem.[7][8] V rámci asanace prosazoval pokračování Čechova mostu na letenské straně otevřeným průkopem. Za jeho postoje v době asanace jej například kritizoval Vilém Mrštík v eseji Bestia triumphans.[9]
Vytvořil četné kresby předmětů uměleckého řemesla pro edici Soupisů památek uměleckých a historických v Království českém. Samostatně vydal monografii Památky uměleckého průmyslu v Čechách (I. díl 1882, II. díl 1888).
Významné realizace
editovat
- úprava interiérů paláce rodiny Lannů v Hybernské ul. čp. 1030/II, v Praze - Nové Město (1880)
- novorenesanční sokolovna v Českém Brodě (1884)
- Česká chalupa na Všeobecné zemské jubilejní výstavě v Praze (spolupráce s Antonínem Wiehlem, 1891)
- Rychta na Národopisné výstavě českoslovanské v Praze (1895)
- novorenesanční Suchardova vila v Slavíčkově ul. čp. 151 v Praze-Bubenči (1895–1896)
- vlastní rodinná vila v lidovém slohu v Slavíčkově ul. čp. 153 v Praze-Bubenči (1896)
- novorenesanční dům Adolfa Heyduka v Písku (1899)
- vlastní činžovní novobarokní dům čp. 1073/I v Pařížské třídě 1 v Praze na Starém Městě (1902)
- dům na Staroměstském nám. čp. 608/I v Praze na Starém Městě (1904–1905)
- úpravy Staroměstské radnice čp. 1/I a sousedního domu U Minuty čp. 3/I v Praze
- projekt na Čechův most v Praze (1906–1908)
- úpravy Strakovy akademie v Praze na Malé Straně
- Pavilón pro Maroldovo panorama Bitvy u Lipan v Královské oboře v Praze (1908, zřítil se 1929)
- rekonstrukce historické renesanční radnice v Plzni (1907–1912), návrh a vlastnoruční realizace její sgrafitové výzdoby[10]
Pozůstalost
editovat- Písemnosti, plány a fotografie profesního zaměření jsou uloženy v archivu Národního technického muzea v Praze.
Výstavy
editovat- Jan Koula - vlastimil a novorenesančník - Západočeské muzeum v Plzni, 2019, autoři Jan Mergl a Lenka Merglová Pánková[10]
Galerie
editovat-
Jan Koula - Soutěžní návrh na průkop letenského svahu (1906-9) -
Jan Koula - Návrh na průkop letenského svahu
.jpg)
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti Český Brod
- ↑ Matrika zemřelých, Bubeneč 1915-1921, snímek 112
- ↑ https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/1c/Bohemian_section_at_the_Austrian_exhibition,_1906.pdf
- ↑ WUNSCH, Hugo; TEIGE, Josef. Zpráva o činnosti Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek král. hl. města Prahy. In: Almanach královského hlavního města Prahy na rok 1899. Ročník 2. Redakce Lešer Václav. první. vyd. Praha: Důchody obce královského hlavního města Prahy, 1899. 469 s. Dostupné online. Kapitola Zpráva o činnosti Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek král. hl. města Prahy., s. 249–265.
- ↑ Soupis pražských obyvatel, Koula Jan, 1855
- ↑ Policejní přihlášky, Praha, rodina Jana Kouly
- ↑ WIRTH, Zdeněk. Antonín Wiehl a česká renesance. první. vyd. Praha: Jan Štenc, 1921 (1921 tisk). 27 s. S. 23. Zvláštní otisk ze sborníku Umění.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky. Číslo rejstříku 38320/1-105 [online]. Praha: Národní památkový ústav v Praze [cit. 2015-09-22]. Dostupné online.
- ↑ MRŠTÍK, Vilém. Bestia triumphans. první. vyd. Praha: Nákladem Rozhledů (Josefa Pelcla), 1897 (1897 tisk). 27 s. Dostupné online. S. 3–4.
- ↑ a b Tisková zpráva Západočeského muzea k výstavě Jan Koula - vlastimil a novorenesančník. www.zcm.cz [online]. [cit. 2019-05-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-09.
Literatura
editovat- Čechův most. In: Ústřední seznam nemovitých kulturních památek ČR [online]. Praha: Národní památkový ústav v Praze [cit. 2016-02-13]. Dostupné online.
- VEJRYCH, Jan. Soutěžné návrhy na přestavbu a dostavbu radnice kr. hl. města Prahy. Praha: Spolek architektů a inženýrů v království Českém, 1903. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Koula na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Koula
- Architekti v českých zemích – Jan Koula Archivováno 13. 9. 2019 na Wayback Machine.
