Wikipedie

Jan III. Turzo

patricij, obchodník a podnikatel
(přesměrováno z Ján III. Turzo)

Ján (III.) Turzo (starší Thurzo; Thurzo de Bethlenfalvy; uváděn jako I. a podobně) (30. dubna 1437, Levoča – 10. října 1508, Baia Mare; pohřben v Levoči) byl kremnický komorní hrabě, obchodník, podnikatel evropského významu, znalec moderní dobývací techniky, levočský, krakovský a banskobystrický měšťan, zvolenský župan, jeden z hlavních věřitelů uherského panovnického dvora. Založil Turzovsko-fuggerovskou společnost. Působil na Slovensku, v Polsku, Čechách a Sedmihradsku.

Jan III. Turzo
Narození30. dubna 1437 nebo 1437
Levoča
Úmrtí10. října 1508
Baia Mare
Povoláníbáňský inženýr a obchodník
DětiAlexej I. Turzo
Kateřina Thurzóová z Bethlenfalvy
Jiří III. Turzo[1]
RodičeJiří Thurzó z Bethlenfalvy[1] a Kateřina Thurzóová z Bethlenfalvy[1]
RodTurzovci
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

editovat

Narodil se jako syn levočského měšťana a kupce Juraje Turza, nebyl tedy šlechtického původu navzdory přívlastku "de Bethlenfalvy", baronem se stal až v roce 1505. Původně se měl stát knězem.

Podnikal v hornictví a hutnictví. V Krakově založil roku 1465 filiálku Turzovského podniku. V Mogile u Krakova postavil huť, v níž už kolem roku 1469 z mědi dovážené ze Slovenska odlučoval pomocí polského olova stříbro. Koncem století soustředil výrobu mědi a stříbra do středoslovenské oblasti do podniku, který se stal později základem tzv. Turzovsko-fuggerovské společnosti.

V roce 1494 založil Turzovsko-fuggerovskou společnost (první nebo jednu z prvních kapitalistických společností v Evropě), a tím i bohatství a slávu svého rodu Turzů.

V roce 1498 se stal Komorním hrabětem Kremnice (díky úvěrům, které poskytl uherskému králi), v roce 1502 se stal Zvolenským županem.

Vztah k Banské Bystrici

editovat

V roce 1494–1496 začal podnikatelsky pronikat do banskobystrického měděného revíru, postupně se zmocnil všech dolů. Roku 1495 založil šlajsovací měděnou huť a měděný hamr v Banské Bystrici; zkoncentroval produkci mědi a stříbra z této oblasti; hamr byl hlavním zdrojem zisků Turzovsko-fuggerovské společnosti (90. léta 15. stol.).

Od roku 1496 se stal banskobystrickým měšťanem, majitelem komorského domu spolu s Fuggery, vlastnil doly, hutě, lesy a nemovitosti v Banské Bystrici, kde podpořil i vznik Bratrské hornické pokladny jako její mecenáš.

Mecenášství

editovat

Jako člen městské rady Krakova byl roku 1477 jedním z těch, kteří rozhodovali o realizaci Stossova monumentálního mariánského oltáře pro kostel Panny Marie v Krakově, objednaný tamní komunitou německých obchodníků. Později byl hlavním mecenášem Veita Stosse během jeho pobytu v Krakově.[2]

Rodina

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ján III. Turzo na slovenské Wikipedii.

  1. ↑ a b c Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
  2. ↑ Milan Dospěl, Olomoucká dílna Mistra Ukřižování z Kunčic kolem roku 1500. K výtvarné kultuře střední Moravy a východních Čech, Umění LX, 2012, s. 26 - 38

Literatura

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jan_III._Turzo&oldid=21940100“