Isaak Noah Mannheimer
Isaak Noah Mannheimer (17. října 1793 Kodaň – 18. března 1865 Vídeň[2]) byl dánský a rakouský židovský reformátor, rabín a politik, během revolučního roku 1848 poslanec Říšského sněmu.
| Isaak Noah Mannheimer | |
|---|---|
 Isaak Noah Mannheimer, r. 1858 | |
| Poslanec Říšského sněmu | |
| Ve funkci: 1848 – 1849 | |
| Narození | 17. října 1793 Kodaň  Dánsko |
| Úmrtí | 18. března 1865 (ve věku 71 let) Vídeň  Rakouské císařství |
| Místo pohřbení | Jewish cemetery in Währing (1865–1941) Starý židovský hřbitov ve Vídni (od 1941) |
| Příbuzní | Hartwig Fischel (vnuk)[1] |
| Alma mater | Kodaňská univerzita |
| Profese | rabín a politik |
| Náboženství | judaismus |
| Commons | Isaac Noah Mannheimer |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie
editovatZískal hluboké všeobecné i náboženské vzdělání v talmudu. Studoval pak filozofii, fyziku a matematiku na Kodaňské univerzitě. V roce 1816 byl jmenován dánským královským katechetou. Vedl reformní snahy, zaváděl kázání v synagogách v dánštině. Kvůli odporu ortodoxních židů a antisemitských konzervativců bylo jeho úsilí zastaveno. V roce 1821 krátce působil ve Vídni, pak se vrátil do Kodaně, ale od roku 1824 působil trvale ve Vídni jako učitel náboženství a kazatel. I zde zahájil reformní kroky (vídeňský neboli Mannheimerův ritus). Zjednodušil bohoslužby, přeložil modlitby do němčiny, ale zachoval roli hebrejštiny. I ve Vídni narážel na kritiku ortodoxních židů. Podporoval židovské charitativní aktivity, zakládal organizace pro péči o chudé, děti a nemocné. Roku 1844 spolu s 24 dalšími rabíny požadoval zrušení antisemitské židovské přísahy, k níž byli židé nuceni před soudy (Iuramentum Iudaeorum). V roce 1846 byla přísaha v Rakousku zrušena.[2]
Během revolučního roku 1848 se zapojil do politického dění a ve volbách do Říšského sněmu roku 1848 se stal poslancem za haličský obvod Brody-město.[3] Uvádí se jako židovský kazatel ve Vídni.[4] Na sněmu patřil do bloku levice.[5]
Po obnovení ústavního způsobu vlády odmítl v roce 1860 kandidaturu do Říšské rady (celostátní parlament) ze zdravotních důvodů. Město Vídeň mu udělilo čestné občanství.[2]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Georg Gaugusch: Wer einmal war. Das jüdische Großbürgertum Wiens 1800-1938 L–R. Vídeň: Amalthea Signum Verlag. 2016. ISBN 978-3-85002-773-1.
- ↑ a b c Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 6. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Mannheimer, Isak Noa (1793-1865), Rabbiner, s. 56. (německy)
- ↑ Brody. S. 1191. Der Ungar. Zeitschriftliches Organ [online]. 1848-06-27 [cit. 2016-06-08]. S. 1191. Dostupné online.
- ↑ Abgeordnete zum ersten Österreichischen Reichstag [online]. familia-austria.at [cit. 2014-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-03. (německy)
- ↑ Poslancové na sněmu říšském [online]. 19stoleti.cz [cit. 2014-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-10.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Isaak Noah Mannheimer na Wikimedia Commons
