Ignác Schiebl
Ignác Schiebl (8. května 1823 Plzeň[1] – 2. března 1901 Plzeň[2])[3], uváděný i jako Hynek Schiebl,[4] byl rakouský a český podnikatel, novinář a politik z Plzně, v 80. letech 19. století poslanec Českého zemského sněmu.
Ignác Schiebl | |
---|---|
Ignác (Hynek) Schiebl r. 1883 | |
poslanec Českého zemského sněmu | |
Ve funkci: 1883 – 1889 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | staročeská strana |
Narození | 8. května 1823 Plzeň Rakouské císařství |
Úmrtí | 2. března 1901 (ve věku 77 let) Plzeň Rakousko-Uhersko |
Děti | Jaroslav Schiebl |
Profese | spisovatel, novinář, knihtiskař, publicista, podnikatel, politik, vydavatel a knihař |
Commons | Ignác Schiebl |
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Biografie
editovatPocházel se starousedlé plzeňské rodiny.[5] Vystudoval pět tříd gymnázia v Plzni a pak se u svého strýce vyučil knihtiskařem. Působil v Praze, Vídni, v Německu a Švýcarsku a od roku 1846 trvale pobýval v Plzni, kde se živil jako knihvazač a zapojil se do veřejného života. V roce 1847 zde spolupořádal první český ples Národní besedy, v roce 1848 se podílel na založení spolku Slovanská lípa. Měl také později podíl na vzniku místního spolku Hlahol, v němž od roku 1862 zasedal jako člen výboru. Spoluzakládal Měšťanskou besedu, byl intendantem městského divadla. Angažoval se i v podnikatelských sdruženích. V roce 1883 se stal prvním etnicky českým prezidentem plzeňské obchodní a živnostenské komory. Zastával také post starosty Občanské záložny. Spoluzakládal muzeum. Byl členem městského zastupitelstva a okresního zastupitelstva.[3][5]
Výrazná byla jeho novinářská a publicistická činnost. Přispíval do Národních novin, Slovanské lípy, Večerních listů, Slovanu a Lumíru. V srpnu 1861 mu byla udělena koncese na provozování knihtiskařství. Roku 1862 pak převzal tiskárnu J. Michaela Schmida v domě čp. 160–161 v plzeňské Školní ulici a zároveň převzal i vydávání listu Pilsner Bote, který byl později přejmenován na Pilsner Reform). Roku 1866 se pokusil o vydávání českojazyčného regionálního listu Radbuza, ale periodikum zaniklo již po dvou měsících. Až v období let 1889–1893 se mu podařilo dlouhodoběji udržet list Nové plzeňské noviny.[3][5]
V 80. letech 19. století se zapojil i do zemské politiky. Ve volbách v roce 1883 byl zvolen v kurii obchodních a živnostenských komor (volební obvod Plzeň) do Českého zemského sněmu.[6]
Zemřel roku 1901 v Plzni a byl pohřben na Mikulášském hřbitově.
Jeho syn Jaroslav Schiebl působil jako spisovatel, novinář a statistik.[5]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
- ↑ a b c Schiebl, Ignác, 1823-1901 [online]. Knihovna města Plzně - katalog Tritius [cit. 2013-09-28]. Dostupné online.
- ↑ ...r. Hynek Schiebl. Světozor. Srpen 1884, roč. 18, čís. 34, s. 411. Dostupné online.
- ↑ a b c d Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 10. Wien: [s.n.], 2003–2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Schiebl, Ignác (1823–1901), Buchdrucker und Politiker, s. 111. (německy)
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1883skc/1/stenprot/004schuz/s004002.htm
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ignác Schiebl na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ignác Schiebl
- Profil na stránkách rozhlasu Plzeň