Ibn Fadlán
Ahmad ibn Fadlān ibn al-Abbās ibn Rāšid ibn Hammād (arabsky أحمد بن فضلان بن العباس بن راشد بن حماد) (první polovina 10. století) byl arabský diplomat, který navštívil s chalífovým poselstvem Volžské Bulharsko a zanechal podrobné zprávy o jeho geografických a etnických poměrech a také o historii.
| Ibn Fadlán | |
|---|---|
| Narození | 879 Bagdád |
| Úmrtí | 960 (ve věku 80–81 let) |
| Povolání | objevitel, geograf, diplomat a cestovatel |
| Významná díla | Mission to the Volga |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Cesta arabského poselstva do Bulgaru
editovatPočátkem 10. století se Šilkiův syn, chán Almıš, vládce Volžského Bulharska, (části území Kara Prabulharu a Onogurie) které bylo tehdy kvetoucí zemí, rozhodl zbavit závislosti na chazarské říši. Požádal proto o pomoc bagdádského chalífu al-Muktadira a slíbil mu, že přijme islám. Chalífa vypravil roku 921 do hlavního bulharského města Bulgaru početné poselstvo o pěti tisících členech. V jeho čele stál jakýsi Susán ar-Rasí, jehož sekretářem se stal urozený Ibn Fadlán.
Poselstvo cestovalo jako karavana na koních a velbloudech. Z Bagdádu zamířilo do Mervu a Buchary a přes říši Chorézm do Bulharska. Ke svému cíli dorazilo v květnu 921, o zpáteční cestě není nic známo. Svého cíle dosáhlo, neboť Almıš a vládnoucí bulharská elita přijala a uzákonila za státní náboženství islám.[1]
Risale
editovatIbn Fadlánovy Risale - Zápisky, které na základě této cesty vznikly, jsou nejoriginálnějším arabským zdrojem informací o východní Evropě v 10. století a zároveň nepostrádají jisté literární kvality. Kromě popisu Volžského Bulharska a jeho obyvatel obsahují také velmi důležité zprávy o Varjazích, švédských vikinzích, kteří sem připlouvali po Volze za obchodem. Ibn Fadlán popisuje jejich život a obyčeje.
Zápisky byly hojně čteny a přepisovány. Informace o obyvatelstvu severní části východní Evropy z nich pravděpodobně čerpaly také pozdější arabští a perští autoři. Vznikla také zkrácená varianta Zápisků. Do našich dnů se dochovaly v rámci jiných prací, a to ne zcela kompletní, jejich závěrečná část byla ztracena.
Ibn Fadlán v kultuře
editovatPodle Ibn Fadlánových Zápisků napsal známý americký spisovatel Michael Crichton román Pojídači mrtvých, podle kterého byl roku 1999 natočen film Vikingové. Ibn Fadlána v něm ztvárnil Antonio Banderas. Román, který je charakterizován jako „poutavý cestovní deník, akční historický román i horor“ s prvky sci-fi, vydalo v českém jazyce již dvakrát nakladatelství Baronet (1994, 2005). Vzhledem k tomu, že se závěrečné pasáže Ibn Fadlánových Zápisků nedochovaly, a proto není známo, jak se poselstvo dostalo nazpět do Bagdádu, popustil Crichton notně stavidla své fantazie a nechal arabského diplomata projít ve společnosti Vikingů mnohými dobrodružstvími.
Původní ibn Fadlánův cestopis redigoval a vydal i s obrazovou přílohou a úvodní studií vědecký pracovník Akademie věd Ondřej Beránek, bývalý ředitel zdejšího Orientálního ústavu.[2]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ RÓNA-TAS, András. A honfoglaló magyar nép: Bevezetés a korai magyar történelem ismeretébe. Budapešť: Balassi Kiadó, 1997. 427 s. 14 červenec 2010. ISBN 9635061404. (maďarsky)
- ↑ K volžským Bulharům nikoliv přes Jurský park a ne s Antonio Banderasem : Náboženský infoservis, 4. 4. 2024
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ibn Fadlán na Wikimedia Commons - Among the Norse Tribes - Ibn Fadlán The Remarkable Account of Ibn Fadlan, Saudi Aramco World, cit. 25. 12. 2012 (anglicky)
