Hortenziovité
Hortenziovité (Hydrangeaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu dřínotvaré (Cornales). Jsou to převážně keře s jednoduchými vstřícnými listy a čtyřčetnými nebo pětičetnými květy ve vrcholičnatých květenstvích. Čeleď zahrnuje 9 rodů a je rozšířena především v Asii a Severní Americe. Hortenzie, trojpuky a pustoryly jsou pěstovány jako okrasné keře.
 Hortenziovité | |
|---|---|
 Hortenzie Hydrangea bretschneideri | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | dřínotvaré (Cornales) |
| Čeleď | hortenziovité (Hydrangeaceae) Dumort., 1829 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Popis
editovatZástupci čeledi hortenziovité jsou keře, v menší míře i dřevnaté liány se vstřícnými jednoduchými listy bez palistů. Často jsou přítomny hvězdovité chlupy. Květenství jsou vrcholičnatá, úžlabní nebo vrcholová. Květy jsou 4 až 5četné. U některých zástupců rodu hortenzie jsou v květenství přítomny zvětšené sterilní květy. Tyčinek je 4 až 10, případně mnoho. Semeník je spodní nebo polospodní, srostlý ze 2 až 4 plodolistů, obvykle se 2 komůrkami ve spodní části, spojujícími se v horní části v jedinou. Čnělky jsou volné nebo srostlé. Vajíček je mnoho. Plodem je různými způsoby pukající tobolka s mnoha semeny.[1]
Rozšíření
editovatČeleď zahrnuje asi 190 druhů v 9 rodech. Je rozšířena především v Severní Americe a východní a jihovýchodní Asii. Dále se vyskytuje v horách Střední a Jižní Ameriky (až po Argentinu) a na Kavkaze.[2] V Evropě je domácí jediný druh, pustoryl věncový (Philadelphus coronarius).[3] Největší rody této čeledi jsou pustoryl (Philadelphus), trojpuk (Deutzia) a hortenzie (Hydrangea), přičemž všechny jsou zastoupeny množstvím druhů jak v Severní Americe tak i v Asii.[1]
Taxonomie
editovatMolekulární studie prokázaly příbuznost čeledi hortenziovité s čeledí loasovité (Loasaceae).
Čeleď je členěna na dvě podčeledi: Jamesioideae (Fendlera a Jamesia) a Hydrangeoideae (zbylé rody). Podčeleď Hydrangeoideae zahrnuje dvě větve: Philadelpheae (Deutzia, Kirengeshoma, Carpenteria, Philadelphus) a Hydrangeeae (Broussaisia, Dichroa, Decumaria, Hydrangea, Platycrater, Schizophragma).[1] Výsledky molekulárních studií ukázaly, že rod Hydrangea je silně parafyletický a ostatní rody tribu Hydrangeeae tvoří klady roztroušené mezi vývojovými větvemi tohoto rodu. Proto byly všechny zmíněné rody vřazeny do rodu Hydrangea.[4][5]
Zástupci
editovat- dekumarie (Decumaria, syn. Hydrangea)
- fendlerovka (Fendlera)
- hortenzie (Hydrangea)
- jamesovka (Jamesia)
- karpenterie (Carpenteria)
- kirengešoma (Kirengeshoma)
- klanostěnka (Schizophragma, syn. Hydrangea)
- pustoryl (Philadelphus)
- trojpuk (Deutzia)[6][7][8]
Význam
editovatMnohé druhy, zvláště rodů pustoryl, hortenzie a trojpuk jsou ceněnými okrasnými dřevinami, dostupnými v množství kultivarů.[9] Listy a kořeny některých hortenzií obsahují účinné alkaloidy a jsou využívány v medicíně.[1]
Seznam rodů
editovatCarpenteria, Deutzia, Fendlera, Fendlerella, Hydrangea (včetně rodů Broussaisia, Cardiandra, Decumaria, Deinanthe, Dichroa, Platycrater, Schizophragma), Jamesia, Kirengeshoma, Philadelphus[10]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c d SMITH, Nantan et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton: Princeton University Press, 2003. ISBN 0691116946.
- ↑ STEVENS, P.F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: Dostupné online.
- ↑ Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SAMAIN, Stéphanie; WANKE, Stefan; GOETGHEBEUR, Paul. Unraveling extensive paraphyly in the genus Hydrangea s. l. with implications for the systematics of tribe Hydrangeeae. Systematic Botany. 2010, čís. 35(3). Dostupné online.
- ↑ DE SMET, Yannick et al. Molecular phylogenetics and new (infra)generic classification to alleviate polyphyly in tribe Hydrangeeae (Cornales: Hydrangeaceae). Taxon. Aug. 2015, čís. 64(4). Dostupné online.
- ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
- ↑ KOBLÍŽEK, J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4.
- ↑ Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online.
- ↑ Dendrologie online [online]. Dostupné online.
- ↑ Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew [cit. 2021-03-29]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu hortenziovité na Wikimedia Commons 
Taxon Hydrangeaceae ve Wikidruzích- Angiosperm Phylogeny
- The Families of Flowering Plants: Hydrangeaceae Archivováno 15. 12. 2005 na Wayback Machine.
