Hybernská
ulice v Praze
Hybernská ulice na Novém Městě v Praze spojuje křižovatku ulic Na příkopě, Senovážná a Náměstí Republiky s křižovatkou ulic U Bulhara, Wilsonova, Husitská a Seifertova (původně, po založení Nového Města, s Horskou branou stojící v těchto místech).
| |||
---|---|---|---|
Hybernská ulice večer | |||
Umístění | |||
Stát | Česko | ||
Město | Praha | ||
Městská část | Praha 1 | ||
Část obce | Nové Město | ||
Poloha | 50°5′14,09″ s. š., 14°25′58,85″ v. d. | ||
Začíná na | Na příkopě, Senovážná, Náměstí Republiky | ||
Končí na | Wilsonova | ||
Historie | |||
Pojmenováno po | Dům U Hybernů | ||
Další údaje | |||
PSČ | 110 00 | ||
Kód ulice | 448761 | ||
multimediální obsah na Commons | |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Na Hybernské ulici má sídlo nejstarší pražské nádraží – Masarykovo postavené v letech 1844–1845.[1]
Historie a názvy
editovatNázev je odvozen z latinského slova pro Irsko – „Hibernia“. Kostel sv. Ambrože, který v roce 1355 založil císař Karel IV., získali v roce 1629 irští františkáni – Hyberni.[2] Název ulice se měnil:
- před založením Nového Města – název „Horská“, protože spojovala Prahu s Kutnou Horou
- po založení Nového Města v roce 1348 – „Na Dlážděném" – jedna z prvních dlážděných ulic v Praze
- současně byl název ulice „Svatoambrožská“ podle zdejšího kostela
- 17. a 18. století „Dlážděná“
- od počátku 19. století – „Hybernská“.
Budovy, firmy a instituce
editovat- Swéerts-Sporckův palác – Hybernská 3 a 5, v letech 1701–1734, resp. 1738 zde provozoval své divadlo hrabě František Antonín Špork, dnes v objektu sídlí Ústav translatologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy[3]
- Kampus Hybernská – Hybernská 4[4]
- Lidový dům, původně palác Losyů z Losinthalu – Hybernská 7, sídlo politické strany Sociální demokracie
- Lannův palác – nárožní budova na adrese Hybernská 11 a Havlíčkova[5]
- Palác Věžníků – Hybernská 12, dvoupodlažní barokní budova, později hotel Kempinski a hotel Grand Mark
- Dům U Hybernů – na rohu ulic Hybernská a Na příkopě
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ http://www.starapraha.cz/historie-praha-hybernska-ulice.php
- ↑ Archivovaná kopie. www.praha1.cz [online]. [cit. 2018-02-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-02-10.
- ↑ Archivovaná kopie. utrl.ff.cuni.cz [online]. [cit. 2018-02-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ Archivovaná kopie. www.hybernska.com [online]. [cit. 2019-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-06-14.
- ↑ http://www.hrady.cz/index.php?OID=8054
Literatura
editovat- RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903-1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Hybernská, s. 341–346.
- BAŤKOVÁ, Růžena a kolektiv autorů: Umělecké památky Prahy 2, Nové Město a Vyšehrad. Academia Praha 1998, s. 540
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hybernská na Wikimedia Commons