Hvězda jihu
Hvězda jihu (1884, L'étoile du sud) je dobrodružný román francouzského spisovatele Julesa Verna z jeho cyklu Podivuhodné cesty (Les Voyages extraordinaires). Autorství románu je ale poněkud sporné, neboť původní text, který Jules Verne upravil a vydal pod svým jménem, napsal jiný francouzský spisovatel André Laurie.
| Hvězda jihu | |||
|---|---|---|---|
 Frontispis francouzského vydání | |||
| Autor | Jules Verne | ||
| Původní název | L'étoile du sud | ||
| Překladatel | Jaroslav Čermák | ||
| Ilustrátor | Léon Benett | ||
| Země | Francie | ||
| Jazyk | francouzština | ||
| Edice | Podivuhodné cesty | ||
| Žánr | dobrodružný román | ||
| Vydavatel | Pierre-Jules Hetzel | ||
| Datum vydání | 1884 | ||
| Česky vydáno | 1892 | ||
| Předchozí a následující dílo | |||
| |||
 multimediální obsah na Commons | |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Obsah románu
editovatKniha vypráví příběh z jihoafrických diamantových polí. V centru děje je „Hvězda jihu“, diamant dosud nevídané velikosti a krásy. Francouzský inženýr Cyprián Méré je přesvědčen, že se mu ho podařilo vyrobit umělým způsobem, který vynalezl. Naplnil totiž kovové pouzdro chemickou směsí vlastní výroby, utěsnil je a dva týdny žhavil v peci. Pak pouzdro vybuchlo a Méré nalezl diamant v roztříštěném pouzdru pod vrstvou jílu. Při slavnostní hostině se ale diamant záhadně ztratí. V podezření je Méréův černý přítel Matakit, který ještě ke všemu prchne do buše. Po dopadení však Matakit prokáže, že diamant neukradl a že prchl pouze ze strachu. „Hvězda jihu“ je nakonec nalezena v žaludku pštrosa, který ji spolkl. Navíc se ukáže, že diamant není umělý, což uklidní majitele afrických diamantových dolů, kteří Cypriána Mérého tajným soudem odsoudili k smrti. Před zavražděním jej zachránilo jen přiznání Matakita, že to byl on, kdo vložil do roztříštěného kovového pouzdra diamant, který nalezl v hlušině z dolu, protože chtěl Mérému udělat radost.
Kromě dobrodružného děje podává román obraz života a práce na diamantových polích v Jižní Africe a zachycuje i divoké, surové a necivilizované mravy, jaké vládly v afrických koloniích a jaké v Africe vládnou mnohdy dodnes.
Ilustrace
editovatKnihu Hvězda jihu ilustroval Léon Benett.
Filmové adaptace
editovatPodle knihy natočil roku 1969 britský režisér Sidney Hayers film The Southern Star (Jižní hvězda).
Česká vydání
editovat- Hvězda jihu, Josef R. Vilímek, Praha 1892, přeložil Jaroslav Čermák,
- Hvězda jihu, Bedřich Kočí, Praha 1908, přeložil G. Žďárský,
- Hvězda jihu, Josef R. Vilímek, Praha 1913, přeložil Jaroslav Čermák, znovu 1924 a 1930.
- Hvězda jihu, Josef R. Vilímek, Praha 1913, přeložil Jaroslav Čermák, znovu 1924 a 1930.
- Hvězda jihu, Josef R. Vilímek, Praha 1948, přeložil Zdeněk Hobzík,
- Hvězda jihu, Mladá fronta, Praha 1955, přeložila Eva Bezděková,
- Hvězda jihu, SNDK, Praha 1959, přeložil Stanislav Lyer, znovu 1971.
- Hvězda jihu, Návrat, Brno 1999, přeložil Jaroslav Čermák, znovu 2007.
- Hvězda jihu, Omega, Praha 2016, přeložil Jaroslav Čermák.
- Hvězda jihu, Nakladatelství Josef Vybíral, Žalkovice 2020, přeložil Jaroslav Čermák.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hvězda jihu na Wikimedia Commons - http://jv.gilead.org.il/zydorczak/etoile00.htm Archivováno 16. 12. 2006 na Wayback Machine. - francouzský text románu
- http://www.kodovky.cz/kniha/11
