HrihorSaamunherihor velekněz Amona generál v době vlády Ramesse XI., v letech 1080–1074 př. n. l.[1] byl vládcem v Thébách, asi v desátém roce vlády Ramesse XI. ovládl Théby a přisvojil si královské atributy. Za manželku měl Nedjemet I. pravděpodobnou sestru Ramesse XI.[3] Záznamy o jeho vládě v Thébách jsou v chrámu zasvěceném bohu Chnumovi.
Bůh Chnum v chrámuRelief Hrihor s ženou Nedjemet, poničená stéla Leiden V65; Rijksmuseum van OudhedenRelief Hrihor v chrámu Chnuma
V počátku období, které se označuje jako Třetí přechodná doba, sehrály Théby se svými chrámovými komplexy, strukturou kněží, služebníků Amonava kultu a dlouhodobě nashromážděnému bohatstvím, a to nejen pozemkového vlastnictví a výnosů z nich, ale také další jako je zlato, stříbro, kadidlo, které jako dary Amonovi dával chrámu faraon. Podrobná inventarizace majetku chrámů je shrnuta v Harrisově papyru [4][5], sestaveného k datu úmrtí Ramesse III. pro jeho nástupce Ramesse IV. Je z něj patrné, že chrám Amona v Thébách vlastnili ~80% veškerého majetku oproti ostatním chrámům. Za dalších faraonů 19. dynastie se majetek chrámu Amona v Thébách dále rozhojňoval a s tím i mocenské ambice vládnoucí vrstvy veleknězů, kteří za vlády Ramesse XI. zastávali i významné funkce v rámci celé říše. Docházelo k násilným vzpourám a rabování. [p 1] O stoupající moci kněží v Thébách vypovídají i zápisy v zádušním chrámu Karnaku Ramesse III. a VI.[4] Jedním, který se na uchopení moci v Thébách ještě za vlády Ramesse XI. snažil, byl velekněz Amenhotep, otec příštího krále v Thébách Hrihora.[6]
Postava Hrihora se objevuje v 5. roce vlády Ramesse XI., kdy Hrihor jako vezír vysílá kněze Wenamona do Libanonu pro cedrové kmeny na výstavbu sluneční bárky pro boha Amona. Cestopisnou zprávu Wenamona opět přijal Hrihor.[4] Podle Černého[7] je jeho jméno „Horus je vládce“ v historii poměrně řídce se vyskytující a relativně skromného původu. V onom období je Hrihor titulován jako vojenský velitel – generál. V paláci Chnuma v Karnaku [p 2] dokončil stavbu sloupového sálu, zahájenou Ramesse XI., sál a pylon již dokončil sám. Na stěně je o tom zápis:
„
Velekněz Amona-Re, krále bohů, vrchní velitel armád jihu a severu, Hrihor vítězný vůdce zbudoval monument pro „Dům boha Khonsu v Thebách, ‚krásný odpočinek'“ … On oproti dřívějšku zdvojnásobil denní obětiny, ostatní bohové Théb se radují z tohoto svátku…
V 10. roce vlády Ramesse XI. Hrihor ovládl Théby a prohlásil se králem. Epigrafie scén na stěnách chrámu Chnuma dokumentuje jeho vzestup vyznačenými královskými ikonografickými atributy, kartuší s jeho jménem, přehozem z leopardí kůže a zároveň jeho pozicí velekněze Amona. Na scéně jeho korunovace je zobrazen s korunou Horního i Dolního Egypta.[8][9] Nicméně se uvádí, že Hrihor zemřel ~ 16.–17. roce vlády Ramesse XI. Zároveň se v té době o moc ucházel Hrihorův švagr nebo variantně zeť Paiankhi (Payankhi)[3], který je uváděn také jako generál a vícekrát Nubie. Navíc, jak prokázala epigrafie scén v chrámu Chnuma[8], zobrazení Hrihora jsou přetesáním poničena. Je otázkou, která se egyptology stále diskutuje, kdo byl původcem odstranění obrazů a jména Hrihora. Převažuje názor, že to byl právě zakladatel 21. dynastie Paiankhi nebo jeho syn Pinudjem I. (1070–1032 př. n. l.).[10] Podobné změny byly identifikovány také v Luxorském chámu.[11]
↑ abCLAYTON, Peter. Chronicle of the Pharaohs: The Reign-by-Reign Record of the Rulers and Dynasties of Ancient Egypt [online]. Thames & Hudson, 2006. S. 171–173. Dostupné online. (anglicky)
↑THIJS, Ad. Nodjmet A, Daughter of Amenhotep, Wife of Piankh and Mother of Herihor [online]. Nijmegen: Radboudn University, 2013. S. 54–69. Dostupné online. (anglicky)
↑ abBUNSON, Margaret. Encyclpedie of Ancient Egypt [online]. New York: Facts On File, Inc., 1991. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-08-30. (anglicky)
↑ abcdBREASTED, James Henry. Ancient Records of Egypt, Vol.IV §557 [online]. London: Univerzity Chicago, 1906. S. 295–298. Dostupné online. (anglicky)
↑MORALES, Antonio. The surpression of the High priest Amenhotep: A suggestion to the role of Panehesi [online]. Göttinger Miszellen, 2001. S. 59–76. Dostupné online. (německy)
↑ČERNÝ, Jaroslav. Egypt from the death of Ramesse III. to the end of Twenty-first dynasty [online]. Oxford: Cambridge University, 1965. S. 34–37. Dostupné online. (anglicky)
↑ abScenes of King Herohor in the Court; The tample of Khonsu-vol.1 [online]. Chicago: The Oriental Institut, 1979. Dostupné online. (anglicky)
↑THIJS, Ad. n Search of King Herihor and the Penultimate Ruler of 20th Dynasty. Zeitschrift für Ägyptische Sprache und Altertumskunde. 2005, roč. 132, s. 73–91. Dostupné online.
_(3995900917).jpg)
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hrihor na Wikimedia Commons 