Hraběšín (zámek)
Hraběšín je zámek ve stejnojmenné vesnici jihozápadně od Čáslavi v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji. Založen byl v renesančním slohu v první polovině sedmnáctého století jako vrchnostenské sídlo malého panství. V letech 1658–1783 sloužil potřebám sedleckého kláštera a v devatenáctém století byl loveckým sídlem Schwarzenbergů. Dochovaná podoba zámeckého areálu je výsledkem barokní přestavby z osmnáctého století a pozdějších úprav. Zámek s přilehlými pozemky a hospodářským dvorem je chráněn jako kulturní památka.[1]
| Hraběšín | |
|---|---|
 Hlavní brána se schwarzenberským erbem | |
| Základní informace | |
| Sloh | barokní |
| Výstavba | 1. polovina 17. století |
| Přestavba | 40. léta 18. století |
| Stavebník | Adam Studenecký z Pašiněvsi |
| Další majitelé | sedlecký klášter Schwarzenbergové |
| Poloha | |
| Adresa | Hraběšín,  Česko |
| Souřadnice | 49°51′6,66″ s. š., 15°19′59,45″ v. d. |
  Hraběšín | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 26911/2-1000 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatAčkoliv vesnice Hraběšín existovala už ve čtrnáctém století, samostatným statkem se stala až roku 1622, kdy ji získal Adam Studenecký z Pašiněvsi, který si postavil pozdně renesanční zámek. Ten po otci zdědila dcera Salomena, provdaná za Zdeňka Felixe Lukaveckého z Lukavce. V roce 1658 manželé statek prodali sedleckému klášteru, který jej využíval jako letní sídlo členů konventu. Ve čtyřicátých letech sedmnáctého století klášter nechal hraběšínský zámek přestavět v barokním slohu.[2]
Sedlecký klášter byl zrušen v roce 1783. V následujících letech byl hraběšínský zámek ve správě náboženského fondu, od kterého jej roku 1819 koupil kníže Karel Filip ze Schwarzenbergu. Zámek od té doby sloužil jako lovecké sídlo a na konci devatenáctého století jej Schwarzenbergové upravili na myslivnu, která rodině patřila až do roku 1945. Ve druhé polovině dvacátého století v zámku bylo sídlo správy polesí a byty zaměstnanců Středočeských státních lesů.[2]
Stavební podoba
editovatRenesanční jednopatrová budova zámku měla téměř čtvercový půdorys a mansardovou střechu. Při barokních úpravách byly upraveny především fasády a postaven vstupní portál se sochou svatého Jana Nepomuckého. Při dalších úpravách prováděných za Bedřicha ze Schwarzenbergu byly opět upraveny fasády a zahrada, mansardovou střechu nahradila nízká střecha valbová a k východní straně zámku byla přistavěna kaple. Na bránu z prostoru návsi byl umístěn schwarzenberský erb.[2] Interiéry zámku byly, s výjimkou kaple svatého Floriána,[3] výrazně upraveny ve dvacátém století. Přízemní místnosti mají klenuté stropy, ale místnosti v patře jsou plochostropé.[2]
Zámek je součástí hospodářského areálu. Přístupný je hlavní branou od severu a boční bránou od jihu. K jižní straně zámku přiléhá hospodářské křídlo. K dalším památkově chráněným budovám ve dvoře patří kolna, stodola, sušárna a ohradní zeď.[3]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2022-01-31]. Identifikátor záznamu 138121 : Zámek Hraběšín. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Tomáš Šimek. Svazek VI. Východní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1989. 726 s. Kapitola Hraběšín – zámek, s. 133.
- ↑ a b Zámek Hraběšín [online]. Národní památkový ústav [cit. 2022-01-31]. Dostupné online.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Hraběšín na Wikimedia Commons