Horská Kvilda

Horská Kvilda
	Sejpy na Hamerském potoce
	znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Kašperské Hory
Obec s rozšířenou působností	Sušice; (správní obvod)
Okres	Klatovy
Kraj	Plzeňský
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°3′28″ s. š., 13°33′29″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	67 (2024)
Rozloha	29,86 km²
Katastrální území	Horská Kvilda
Nadmořská výška	1 070 m n. m.
PSČ	341 92, 385 01
Počet domů	38 (2021)
Počet částí obce	2
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	2
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Horská Kvilda 40; 385 01 Vimperk ; [email protected]
Starosta	Jaromír Chval
	Oficiální web: www.horskakvilda.eu
	Horská Kvilda
Další údaje
Kód obce	542091
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Horská Kvilda (německy Innergefild) je obec na území Národního parku Šumava, v okrese Klatovy, 25 km jižně od Sušice. Žije zde 67^[1] obyvatel.

Přívlastek Horská se nevztahuje k poloze vsi v šumavských horách, ale k její někdejší příslušnosti k nedalekému hornickému městečku Kašperské Hory. Zhruba 5 km jihovýchodním směrem od Horské Kvildy, avšak již v okrese Prachatice, leží Kvilda, druhá nejvýše položená obec v ČR.

Části obce

Horská Kvilda
Korýtko

Od 1. ledna 1955 do 30. června 1960 k obci patřila i Filipova Huť.^[4]

Historie

První písemná zmínka o osídlení této lokality (Horská Kvilda) se datuje k roku 1577. Osidlování souviselo nejspíše s pohybem osob na obchodní stezce. Ta tudy procházela a její dvě větve (ve směru z Čech) se zde spojovaly. Je ale možné, že sem lidé sezónně přicházeli (za drahými kovy) již dříve. Od počátku měla zdejší zástavba charakter rozptýlených usedlostí. Jen na několika místech podél hlavní komunikace byly stavby více koncentrovány. Osídlení zde nemělo výhradně zemědělský charakter (převažoval chov dobytka), což bylo dáno extrémním charakterem zdejšího horského klimatu. Lidé se tu živili dřevařstvím, sklářstvím a také tím, že poskytovali zázemí tudy procházejícím obchodním karavanám. Byl to zejména rozvoj sklářství, který způsobil kulminaci počtu místního obyvatelstva.^[5]

V roce 1930 žilo v celé obci Horská Kvilda 624 obyvatel. V letech 1938 až 1945 byla obec (v důsledku uzavření Mnichovské dohody) přičleněna k nacistickému Německu.^[6]

Územní příslušnost

k 1. lednu 1948 patřila obec Horská Kvilda do správního okresu Sušice, soudní okres Kašperské Hory, poštovní úřad Kvilda, stanice sboru národní bezpečnosti Prášily, železniční stanice a nákladiště Vimperk^[7]
k 1. lednu 1948 patřila osada Zhůří do obce Horská Kvilda, správní okres Sušice, soudní okres Kašperské Hory, poštovní úřad a stanice sboru národní bezpečnosti Rejštejn^[7]
k 1. únoru 1949 patřila obec Horská Kvilda do okresu Vimperk, kraj Českobudějovický^[8]^[9]^[10]

k 1. únoru 1949 patřila osada Zhůří (okres Vimperk) do obce Horská Kvilda^[10]
k 1. lednu 1950 patřila obec Horská Kvilda do okresu Vimperk, kraj Českobudějovický^[11]

k 1. červenci 1952 se obec Horská Kvilda (okres Vimperk, kraj Českobudějovický) dělí na části: 1. Horská Kvilda, 2. Zhůří^[12]
k 1. lednu 1955 má obec Horská Kvilda (okres Vimperk, kraj Českobudějovický) tyto části: 1. Filipova Huť, 2. Horská Kvilda, 3. Zhůří^[13]
k 1. červenci 1960 byla osada Horská Kvilda (okres Klatovy, kraj Západočeský) částí obce Modrava ^[14]

k 1. červenci 1960 byla osada Zhůří (okres Klatovy, kraj Západočeský) částí obce Rejštejn^[14]

Matriční příslušnost

od 1. ledna 1950 patřila obec Horská Kvilda pod matriční úřad Místního národního výboru Kvilda^[11]
od 1. ledna 1955 patřila obec Horská Kvilda pod matriční úřad Místního národního výboru Vimperk^[13]

Vývoj osídlování

Osídlení se nejspíše dlouhou dobu udržovalo na počtu jen několika málo usedlostí. V roce 1654 zde byly celkem čtyři, v roce 1713 jich bylo sedm a v roce 1785 již sedmnáct. Významnější přírůstek počtu obyvatel nastal až v 18. a 19. století v souvislosti s rozvojem sklářství a dřevařství v okolních lesích. V té době vznikaly roztroušené samoty či vísky dislokované v izolovaných enklávách v okolních lesích. Pokles počtu obyvatel nastal v první polovině 20. století ale zásadní se odehrál až s odsunem německého obyvatelstva po konci druhé světové války.^[5] Státní statistický úřad v Praze uvádí, že v obci Horská Kvilda o rozloze 3301 ha bylo k 22. květnu 1947 sečteno 279 přítomných obyvatel.^[10] Úbytek počtu obyvatel pak pokračoval až do konce 80. let dvacátého století. K 1. lednu 1998 zde žilo 32 obyvatel, k 1. lednu 2011 už bylo evidováno 98 obyvatel. Současný (2011) rozsah osídlení samotné Horské Kvildy je prakticky identický s jeho kulminačním rozsahem v 19. a v první polovině 20. století. ^{[p 1]}

Zajímavosti

Pod Horskou Kvildu spadal statek Danielhof, kde po několik generací žili Klostermannové, předci a příbuzní spisovatele Karla Klostermanna. Danielhof Klostermannové vlastnili od r. 1670 nejméně až do poloviny 19. století.^[15]
V lesích nad Horskou Kvildou lze nalézt pozůstatky Zlaté stezky, dálkové obchodní cesty, kudy se z Pasova vozila do Čech sůl. Stezka byla významnou dopravní stavbou raného středověku a zanikla v chaosu třicetileté války. Její zbytky lze vidět zvláště v místech prudkých svahů, kde byla cesta hluboce zaříznuta.
Horská Kvilda je známá také tím, že tu na podzim a v zimě jsou extrémní mrazy. Například když v lednu 2010 bylo v Sušici −17 °C, bylo zde −32,6 °C. Není ani žádnou zvláštností, když zdejší meteorologická stanice naměří teploty pod bodem mrazu i uprostřed léta – je to způsobeno tzv. mrazovou kotlinou.
V katastru obce se nalézá památný strom buk lesní na Výhledech a části přírodních památek Povydří a Tetřevská slať.
Obyvatelstvo bylo až do poloviny 20. století téměř výhradně německé.

Galerie

Horská Kvilda v roce 1988
Horská Kvilda
Jedna z chalup (replika původního horského stylu) na Horské Kvildě
Hamerský potok pod Horskou Kvildou
Dobová fotografie Hamerských Domků na Horské Kvildě
Hamerské Domky
Cesta k Horské Kvildě (v pozadí Antýgl, v popředí boží muka nedaleko od Hamerského potoka)
Pollaufův hostinec, od roku 2004 hotel Rankl
Informační středisko
Kaplička a studánka U Honesů
Most přes Hamerský potok, hranice Horské Kvildy a Kvildy

Odkazy

Poznámky

↑ Tento údaj se netýká osídlení části zvané Vydří Most, která správně spadá nikoliv pod Horskou Kvildu, ale pod Kvildu.^[5]

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
↑ Administrativní lexikon obcí republiky Československé k 1. lednu 1955. Praha: Státní statistický úřad a Ministerstvo vnitra S. 79.
↑ ^a ^b ^c JABLONSKÁ, Laura; LÖW, Jiří; NOVÁK, Jaroslav; DOHNAL, Tomáš; ZIMOVÁ, Eliška. Krajina Národního parku Šumava – vsi, jejich struktura a vývoj. Příprava vydání (oponentní posudek) Ing. Ludmila Bínová, CSc.; ilustrace (fotografie) Čížková Pavla, Löw Jiří a spol.. Vimperk: Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava, 2011. 270 s. Dostupné online. ISBN 978-80-87257-33-3. Kapitola Horská Kvilda, s. 71. Vydáno za finanční podpory Státního fondu pro životní prostředí České republiky; tiskárna FOP Černá v Pošumaví; publikace obsahuje ilustrace, mapy, plány, faksimile; největší rozměr: 30 cm; ISBN (v knize neuvedeno; brožováno): 978-80-87257-33-3.
↑ Seznam obcí a okresů republiky Česko-Slovenské, které byly připojeny k Německu, Maďarsku a Polsku (Stav ke dni 28. listopadu 1938). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. S. 13.
↑ ^a ^b Seznam obcí v zemi České k 1. lednu 1948. Praha: Státní statistický úřad S. 130, položka 7 (Zhůří str. 242).
↑ Vládní nařízení číslo 3 / 1949 Sb. ze dne 18. ledna 1949 o územní organizaci okresů v Českých zemí s účinností k 1. únoru 1949. Praha: [s.n.] S. částka 2., dne 26. ledna 1949.
↑ Zákon číslo 280 / 1948 Sb. o krajském zřízení. [s.l.]: [s.n.] S. příloha k par. 2, odst. 2 zákona, položka 2., 3.
↑ ^a ^b ^c Seznam obcí zemích Českých k 1. únoru 1949. Praha: Státní statistický úřad S. 30.
↑ ^a ^b Seznam matričních obvodů v Českých krajích k 1. lednu 1950. Praha: Ministerstvo vnitra S. 18, položka 5.
↑ Seznam obcí v zemích Českých k 1. červenci 1952. Praha: Ministerstvo vnitra S. 29.
↑ ^a ^b Administrativní lexikon obcí republiky Československé k 1. lednu 1955. Praha: Státní statistický úřad a Ministerstvo vnitra S. 79.
↑ ^a ^b Seznam obcí ČSSR k 1. červenci 1960. Praha: Ministerstvo vnitra S. 79.
↑ SKLENÁŘ, Václav. Klostermannové. In: Moderní trendy v přípravě učitelů fyziky 2. [s.l.]: [s.n.], 2005. Dostupné online. ISBN 80-7043-418-X. S. 71–82.

Literastura

KUNCL, Petr. Tam na Šumavě: kronika šumavské obce Horská Kvilda. [Břasy]: Petr Kuncl, 2014. 284 s. ISBN 978-80-260-6178-6.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Horská Kvilda na Wikimedia Commons
Horská Kvilda v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[Vydri.Most-15] Tento údaj se netýká osídlení části zvané Vydří Most, která správně spadá nikoliv pod Horskou Kvildu, ale pod Kvildu.^[5]

[f4ed3b5e0821fe76903699b9c02c99007ec9c957-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].

[b955ea152acd8f8ad51223c53cc91014189c3282-2] Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-3] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].

[4] Administrativní lexikon obcí republiky Československé k 1. lednu 1955. Praha: Státní statistický úřad a Ministerstvo vnitra S. 79.

[KrajinaNPsumava71-5] JABLONSKÁ, Laura; LÖW, Jiří; NOVÁK, Jaroslav; DOHNAL, Tomáš; ZIMOVÁ, Eliška. Krajina Národního parku Šumava – vsi, jejich struktura a vývoj. Příprava vydání (oponentní posudek) Ing. Ludmila Bínová, CSc.; ilustrace (fotografie) Čížková Pavla, Löw Jiří a spol.. Vimperk: Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava, 2011. 270 s. Dostupné online. ISBN 978-80-87257-33-3. Kapitola Horská Kvilda, s. 71. Vydáno za finanční podpory Státního fondu pro životní prostředí České republiky; tiskárna FOP Černá v Pošumaví; publikace obsahuje ilustrace, mapy, plány, faksimile; největší rozměr: 30 cm; ISBN (v knize neuvedeno; brožováno): 978-80-87257-33-3.

[6] Seznam obcí a okresů republiky Česko-Slovenské, které byly připojeny k Německu, Maďarsku a Polsku (Stav ke dni 28. listopadu 1938). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. S. 13.

[:3-7] Seznam obcí v zemi České k 1. lednu 1948. Praha: Státní statistický úřad S. 130, položka 7 (Zhůří str. 242).

[8] Vládní nařízení číslo 3 / 1949 Sb. ze dne 18. ledna 1949 o územní organizaci okresů v Českých zemí s účinností k 1. únoru 1949. Praha: [s.n.] S. částka 2., dne 26. ledna 1949.

[9] Zákon číslo 280 / 1948 Sb. o krajském zřízení. [s.l.]: [s.n.] S. příloha k par. 2, odst. 2 zákona, položka 2., 3.

[:0-10] Seznam obcí zemích Českých k 1. únoru 1949. Praha: Státní statistický úřad S. 30.

[:4-11] Seznam matričních obvodů v Českých krajích k 1. lednu 1950. Praha: Ministerstvo vnitra S. 18, položka 5.

[12] Seznam obcí v zemích Českých k 1. červenci 1952. Praha: Ministerstvo vnitra S. 29.

[:1-13] Administrativní lexikon obcí republiky Československé k 1. lednu 1955. Praha: Státní statistický úřad a Ministerstvo vnitra S. 79.

[:2-14] Seznam obcí ČSSR k 1. červenci 1960. Praha: Ministerstvo vnitra S. 79.

[16] SKLENÁŘ, Václav. Klostermannové. In: Moderní trendy v přípravě učitelů fyziky 2. [s.l.]: [s.n.], 2005. Dostupné online. ISBN 80-7043-418-X. S. 71–82.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

[14]

[p 1]

[15]