Horní Moštěnice

obec v okrese Přerov v Olomouckém kraji

Horní Moštěnice (jméno je v jednotném čísle, německy Ober Moschtienitz) je obec ležící v okrese Přerov. Nachází se cca 3,5 km jižně od Přerova u hlavní silnice spojující Přerov s Hulínem a u trati Přerov–Břeclav (součást II. železničního koridoru). Obcí protéká řeka Moštěnka. Žije zde přibližně 1 700[1] obyvatel.

Horní Moštěnice
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Znak obce Horní MoštěniceVlajka obce Horní Moštěnice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecPřerov
Obec s rozšířenou působnostíPřerov
(správní obvod)
OkresPřerov
KrajOlomoucký
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 688 (2024)[1]
Rozloha9,82 km²[2]
Katastrální územíHorní Moštěnice
Nadmořská výška216 m n. m.
PSČ751 17
Počet domů581 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduDr. A. Stojana 120/41
751 17 Horní Moštěnice
[email protected]
StarostaIng. Vladimír Martínek
Oficiální web: www.hornimostenice.cz
Horní Moštěnice
Horní Moštěnice
Další údaje
Kód obce513491
Kód části obce43575
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nejstarší podoba jména vesnice byla Moščenica a byla na ni přenesena od vodního toku, jehož jméno (od přídavného jména moščená, původně příčestí slovesa mostiti - "opatřit mostem") vyjadřovalo, že byl opatřen mosty. Jméno moščenice bylo také označení hatí, jimiž se zpevňoval břeh v okolí mostů. Přívlastek Horní doložen od konce 17. století na odlišení od (bývalé) vesnice Dolní Moštěnice.[4]

Historie

editovat

První zmínky o obci pochází z roku 1141.

Za třicetileté války, v létě 1643, se v Moštěnici utábořila švédská armáda generála Torstenssona, která odtud kontrolovala a plenila velkou část Moravy i přilehlé rakouské kraje. Při odchodu v září 1643 Švédové vesnici zcela vypálili a pobořili místní tvrz. Do dnešních dnů se dochovaly zbytky polního opevnění, které Švédové zbudovali na obranu svého ležení na návrších nad vesnicí, tzv. Švédské šance.[5][6]

V roce 1819 obyvatelé vesnice participovali na neslavně proslulé bitvě čtyř králů. V noci z 18. na 19. června 1945 bylo na území obce československými vojáky povražděno 265 karpatských Němců a Maďarů, z toho 120 žen a 74 dětí (viz Masakr na Švédských šancích).

Obyvatelstvo

editovat

Vývoj počtu obyvatel vesnice od konce 18. století:[7]

Rok 1791 1834 1850 1890 1900 1910 1921 1930 1940 1945 1950 1960 1980 2006 2014 2018 2022
Počet obyvatel 928 1044 1035 1366 1497 1573 1713 1642 2111 2035 1860 1861 1588 1588 1657 1668 1674

Vybavenost obce

editovat

Dle Sčítání lidu, domů a bytů 2021 v Česku bylo v obci 581 domů. Funguje zde mateřská škola, základní škola (1. až 9. ročník), zdravotní středisko, kino, knihovna a kulturní dům. Mezi významné podniky patří Hanácká kyselka, a. s. a místní zemědělské družstvo.

Doprava

editovat

Obec je díky své poloze dobře spojena s Přerovem i ostatním světem autobusem i vlakem. Na území obce končí dočasně dálnice D1, která se zde napojuje na silnici I/55 v úseku Přerov – Hulín. Cenrem obce prochází stará silnice I/55J. Silnice III. třídy na území obce jsou:

  • III/0555 Horní Moštěnice – Přerov
  • III/0558 (Nádražní ulice)
  • III/0559 Horní Moštěnice – Beňov

Zajímavosti

editovat

V obci se nachází zámeček, v němž aktuálně sídlí obecní úřad. Rozsáhlé a necitlivé přestavby za komunistické éry zničily prakticky vše, co bylo na stavbě cenného, částečně zachováno zůstalo pouze průčelí. K zámečku přiléhá zámecká zahrada, v níž se občas odehrávají kulturní akce. V této zahradě se nachází památný strom – asi 170 let starý jinan dvoulaločný s názvem Moštěnský jinan. Další pamětihodnosti ve vesnici jsou farní kostel Nanebevzetí Panny Marie a socha sv. Jana Nepomuckého nacházející se u hlavní silnice na břehu řeky Moštěnky. Kousek na východ od vesnice byly nalezeny trosky staré středověké tvrze. V katastru obce se vyskytují tři minerální prameny, jeden z nich je stáčen jako Hanácká kyselka.

Samospráva obce od roku 2012 pravidelně 5. července vyvěšuje zlato-červenou moravskou vlajku.[8]

Galerie

editovat


Rodáci

editovat

V Horní Moštěnici se narodil poslanec Moravského zemského sněmu, později i poslanec Říšské rady a první český starosta Kroměříže Vojtěch Kulp.

Dalším rodákem byl slavista, baltista a jazykovědec (srovnávací lingvistika slovanských jazyků) Antonín Matzenauer.

Dne 27. září 1908 se zde narodil katolický kněz Václav Otáhal. Ordinován byl roku 1933. Sloužil jako kaplan ve farnostech Vrahovice (1933–1935), Ohrozim (1935–1936) a Drahotuše (1936–1939). Nacisti jej zatkli v Drahotuších 1. září 1939 v rámci Akce Albrecht I. Zemřel v koncentračním táboře Dachau 1. prosince 1942 na následky flegmóny.[9] Jeho jméno je uvedeno v seznamu českých katolických kněží a řeholníků perzekvovaných nacistickým režimem.

Reference

editovat
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 101, 102.
  5. Nákres švédského tábora u Přerova v srpnu roku 1643 [online]. Třicetiletá válka, 2014 [cit. 2021-03-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-23. 
  6. Švédské šance [online]. Hrady.cz [cit. 2021-03-21]. Dostupné online. 
  7. Špalková (2006). Str. 194 - 195.
  8. https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=1166358136715164&id=224337820660
  9. VÉVODA, Martin. Faráři z Drahotuš [online]. Drahotuše: 2010 [cit. 2023-04-09]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • ŠPALKOVÁ, Marie: Horní Moštěnice – kapitoly z dějin obce. Horní Moštěnice 2006. ISBN 80-86247-03-1

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat