Homulinec
Homulinec (Andrachne) je rod rostlin náležící do čeledi smuteňovité (Phyllanthaceae). Jsou to vytrvalé byliny až nevysoké keře s jednoduchými střídavými listy a nenápadnými jednopohlavnými květy. Rod zahrnuje 22 druhů. Je rozšířen od Středomoří po Střední a Jižní Asii, ostrůvkovitě i v Africe a Americe. V Evropě je rod zastoupen jediným druhem, rostoucím ve východním Středomoří. Homulinec kolchický je občas v České republice pěstován jako sbírková dřevina.
 Homulinec | |
|---|---|
 Homulinec Andrachne telephioides | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | malpígiotvaré (Malpighiales) |
| Čeleď | smuteňovité (Phyllanthaceae) |
| Rod | homulinec (Andrachne) L., 1753 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Popis
editovatHomulince jsou plazivé až přímé, ostnité nebo beztrnné, vytrvalé byliny nebo přímé nízké polokeře či keře. Rostliny jsou lysé nebo s jednoduchými či žláznatými chlupy. Listy jsou jednoduché, střídavé, řapíkaté, celokrajné, se zpeřenou žilnatinou. Rostliny jsou jednodomé s jednopohlavnými květy. Květy jsou pětičetné (výjimečně šestičetné), stopkaté, úžlabní. Samčí květy jsou obvykle ve svazečcích, korunní lístky bývají kratší než kališní. Tyčinek je 5 a jsou umístěné naproti kališním lístkům. Nitky tyčinek jsou volné nebo částečně srostlé. V samčích květech je přítomen zakrnělý zbytek semeníku (pistilodium). Samičí květy jsou jednotlivé, kališní lístky jsou zpravidla větší než u samčích květů, zatímco korunní lístky jsou drobné nebo zcela chybějí. Semeník je srostlý ze 3 plodolistů, se 3 komůrkami obsahujícími po 2 vajíčkách. Čnělky jsou 3, zakončené hlavatými bliznami. Plodem je kulovitý schizokarp, pukající 3 chlopněmi a rozpadající se na 3 dvousemenné plůdky.[1][2]
Rozšíření
editovatRod homulinec zahrnuje 22 druhů.[3] Je rozšířen od Středomoří a severozápadní Afriky po Střední Asii a Pákistán, v severovýchodní Africe (Etiopie, Somálsko), Arábii a na Kapverdských ostrovech.[2][4] Dva druhy rostou v Americe. Druh Andrachne microphylla je rozšířen v oblasti Kalifornského poloostrova, Sonorské pouště a má disjunktní výskyt v severozápadní Jižní Americe.[5] Druh A. brittonii je endemit Karibských ostrovů Kuba a Hispaniola.[6] Největší počet druhů homulince se vyskytuje v Íránu a Střední Asii.[2]
V Evropě roste jako jediný zástupce Andrachne telephioides, vytrvalý polokeř rozšířený ve východní části Středomoří.[7]
Obsahové látky
editovatV kořenech homulince Andrachne cordifolia byly nalezeny bisbenzylisoquinolinové alkaloidy cocsulin a pendulin.[8]
Taxonomie
editovatRod Andrachne je v současné taxonomii řazen do čeledi Phyllanthaceae, která byla v systému APG II z roku 2003 vyčleněna z čeledi Euphorbiaceae. V rámci čeledi Phyllanthaceae je rod Andrachne řazen do tribu Poranthereae, zahrnujícího celkem 8 blízce příbuzných rodů. Celá tato skupina má pohnutou historii, v níž byly jednotlivé druhy přesouvány z rodu do rodu. V roce 2007 byla publikována molekulární fylogenetická studie, která prokázala že rod Andrachne v tradičním širokém pojetí není monofyletický. Následně z něj byly vyčleněny 2 druhy do nového rodu Phyllanthopsis, 1 druh do nového rodu Pseudophyllanthus a 2 druhy do rodu Meineckia.[9]
Kladogram tribu Poranthereae
editovat
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Zástupci
editovat- homulinec kolchický (Andrachne colchica)[10]
Význam
editovatHomulinec kolchický je nenáročná dřevina s malou okrasnou hodnotou, vhodná na slunná stanoviště. Rozmnožuje se semeny nebo zelenými řízky. Pochází z Malé Asie a Kavkazu a má spíše sbírkový význam.[10] Je uváděn ze sbírek Pražské botanické zahrady v Tróji a Průhonického parku.[11] V Jemenu se homulinec používá jako léčivá rostlina.[12] Druh A. aspera je v Arábii používán při léčení očních zánětů.[13]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ RADCLIFFE-SMITH, A. Flora of Pakistan: Andrachne [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c SHISKIN, B.K. (ed.). Flora of USSR. Vol. XIV. Moskva - Leningrad: Izdatel'stvo Akademii Nauk SSSR, 1949. (anglicky)
- ↑ The Plant List [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ALFARHAN, Ahmed H. et al. Flora of Jizan region. Vol. I. [s.l.]: [s.n.], 2005. (anglicky)
- ↑ FELGER, Richard Stephen; WILDER, Benjamin Theodore. Flora of the Sonoran islands in the Gulf of California. Tucson: The University of Arizona Press, 2012. ISBN 978-0-8165-0243-1. (anglicky)
- ↑ ACEVEDO-RODRÍGUEZ, Pedro; STRONG, Mark T. Catalogue of seed plants of West Indies. Smithsonian Contributions to Botany. 2012, čís. 98. Dostupné online.
- ↑ Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ (anglicky)popis na drugs.com/
- ↑ a b VORONTSOVA, Maria S. et al. Molecular phylogenetics of tribe Poranthereae (Phyllanthaceae, Euphorbiaceae sensu lato). American Journal of Botany. 2007, čís. 94(12), s. 2026–2040. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ a b KOBLÍŽEK, J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4.
- ↑ Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-08-15.
- ↑ (anglicky) léčivka v Jemenu
- ↑ GHAZANFAR, Shahina A. Handbook of Arabian medicinal plants. [s.l.]: CRC Press, 1994. Dostupné online. (anglicky)
