Hořovická brázda
Hořovická brázda je protáhlá, asi 58 km dlouhá a v průměru 8 km široká sníženina ve středních Čechách. Táhne se od západu k východu mezi Brdskou vrchovinou na jihu a Zbirožskou a Karlštejnkou vrchovinou na severu – na západě začíná u Holoubkova (východně od Rokycan), na východě končí na jižním okraji Prahy u Radotína, ve střední části vybíhá severovýchodním směrem výběžek k Berounu.
| Hořovická brázda | |
|---|---|
 | |
| Nejvyšší bod | 479 m n. m. (Borek) |
| Délka | 58 km |
| Rozloha | 245,59 km² |
| Střední výška | 348,3 m n. m. |
| Nadřazená jednotka | Hořovická pahorkatina |
| Sousední jednotky | Říčanská plošina, Hřebeny, Brdy, Rokycanská pahorkatina, Zbirožská vrchovina, Karlštejnská vrchovina |
| Podřazené jednotky | Holoubkovská kotlina, Komárovská brázda, Zdická brázda, Hostomická kotlina, Řevnická brázda |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Povodí | Berounka |
| Identifikátory | |
| Kód geomorf. jednotky | VA-4A |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hořovická brázda je složena zejména z ordovických břidlic, prachovců, jílovců, pískovců, a křemenců a vytváří zřetelný pruh řidčeji zalesněné a hustěji osídlené krajiny mezi vrchovinami na jihu a na severu. Střední sklon je 3°45', svažuje se severovýchodním směrem, kterým také protéká řada vodních toků. V západní části je to zejména Červený potok, ve střední části Litavka a na východě Berounka.
Hořovickou brázdou odedávna probíhají významné dálkové trasy. Již ve středověku to byla zemská stezka spojující Prahu s Norimberkem, dnes je to zejména železniční trať Praha-Plzeň a dálnice D5. Mezi významná sídla v Hořovické brázdě patří například Hořovice, Žebrák, Zdice, Beroun, Řevnice či Černošice.
Literatura
editovat- Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. Ed. Jaromír Demek a Peter Mackovčin. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006
