Hladká svalovina
Hladká svalovina (též útrobní svalovina) je jeden ze základních typů svaloviny. Skládá se z vřetenovitých buněk a nedokážeme jí ovládat vůlí. Její činnost je pomalá a řídí ji vegetativní soustava, neboli autonomní nervy, spolu s hormony. Je vyvinuta u bezobratlých i obratlovců.
Výskyt
editovatHladká svalovina u člověka tvoří stěny většiny orgánů (zejména těch dutých, tzn. např. žaludek, tlusté střevo, tenké střevo), ale třeba také střední svalovou vrstvu cévní stěny (tunica media). Hladké svaly se vyskytují i v kůži nebo např. v prostatě, děloze, močovodu či v oku.[1][2]
Struktura
editovatZákladní jednotkou hladkého svalstva je vřetenovitá svalová buňka (tedy myocyt) o délce asi (15-)20–500 mikrometrů a šířce asi 5 mikrometrů.[1][2] Na obou pólech mohou být buď zašpičatělé, nebo různě roztřepené a rozeklané.[1] Tyto buňky obsahují uprostřed buněčné jádro, zatímco ostatní organely jsou nahloučeny spíše na obou pólech. Na povrchu je bazální lamina a kolem buněk také retikulární vlákna. V buňkách probíhá nejen pravidelná kontrakce, ale i poměrně intenzivní syntéza kolagenu, elastinu a proteoglykanů.[2]
Embryogeneze
editovatV rámci lidského embryonálního vývoje se vyvíjí i hladká svalovina, a to z mezodermu splanchnopleury kolem trávicí trubice. Takto vzniká vrstva hladké svaloviny kolem trávicí a dýchací soustavy. Co se týče svaloviny v cévách, ta vzniká z mezenchymálních buněk roztroušených po těle. Jinak vzniká hladká svalovina duhovky, a to z ektodermu budoucího oka.[3]
Reference
editovat- ↑ a b c PřF Olomouc. I. SVALOVÁ TKÁŇ HLADKÁ [online]. [cit. 2009-05-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
- ↑ a b c Svalová tkáň; prezentace PřF UK [online]. [cit. 2009-05-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2005-05-26.
- ↑ JELÍNEK, Richard, et al. Histologie embryologie [online]. 3. lékařská fakulta UK. Dostupné online.
