Wikipedie

Historie videoher 1980–1989

Související informace naleznete také v článku Krach videoherního průmyslu.

Na počátku osmdesátých let 20. století se mohl severoamerický videoherní průmysl měřit s hračkářským či filmovým, společnost Atari zde vydávala hry s miliónovými prodeji. Ale již v 1983 byl trh v severní Americe přesycen podprůměrnými hrami a herní společnosti krachovaly a zanikaly, trh s herními konzolemi na krátkou dobu skončil. Herní průmysl se přesunul do oblasti domácích počítačů a během desetiletí se objevily hry také pro osobní počítače.[1]

Historie videoher
Historie videoher

Dekáda přinesla rozvoj herních žánrů, rozšířila se nabídka her na trhu a rostla i jejich popularita. Došlo také k zásadní změně na herním trhu, kde se opět objevily produkty nezávislých vývojářů.[2]

Donkey Kong –1981, arkádový automat

Herní konzole

editovat

Ještě koncem sedmdesátých let arkádové hry vznikaly jako arkádové automaty, ale později se objevily na herních konzolích a domácích počítačích. Tzv. „zlatá éra arkádových her“ trvala až do poloviny osmdesátých let. Od roku 1984 se při výrobě hracích automatů začaly používat šestnáctibitové procesory.

V druhé polovině desetiletí se na trhu objevila řada herních konzolí, většinou s 8bitovou architekturou. Rozšířené v západní Evropě byly konzole Nintendo Entertainment System (NES), které se objevily v Německu v roce 1986 a Sega Master System, které byly na trhu od roku 1987. Obě konzole s sebou přinesly vlastní série her a nové postavy. Nejstarší zařízení s 16bitovou technologií ( 4. generace) se objevila v roce 1987.

Začátkem desetiletí byly ještě rozšířeny starší konzole, především Atari 2600 .

Galerie

editovat
  •  
    PC-Engine, první model
  •  
    ColecoVision – 1982
  •  
    Compact Vision TV Boy
  •  
    Herní konzole Nintendo Entertainment System – 1983
 
Game Boy s Tetrisem na cartridge

Kapesní konzole

editovat

Domácí počítače

editovat

V USA i zemích západní Evropy se stal populárním Commodore 64. V prodeji byl od roku 1982, měl programovatelné prostředí v BASICu i pokročilou grafiku a zvuk. V Anglii se přibližně ve stejnou dobu objevil na trhu počítač ZX Spectrum.Záhy se stal populárním domácím herním počítačem v Evropě a časem i v zemích východního bloku.

Příklady domácích počítačů:

  • Commodore VC20 (1980)
  • Tandy TRS-80 barevný počítač "CoCo" (1981)
  • Texas Instruments TI-99/4A (1981)
  • Sinclair ZX81 (1981), jednoduchý model, monochromatický displej, membránová klávesnice
  • Sinclair ZX Spectrum (1982)
  • Commodore 64 / C64 (1982), nejúspěšnější domácí počítač
  • Atari XL (1982)
  • Apple IIe (1983)
  • MSX (1983)
  • Amstrad CPC / Schneider CPC (1984)
  • Atari ST (1985), 16bitový
  • Commodore 128 (1985), méně úspěšný, většinou hry v režimu C64
  • Amiga (1985), 16/32bitový, úspěšný

Galerie

editovat
  •  
    TRS-80 barevný
  •  
    Texas Instruments TI-99-4A
  •  
    ZX Spectrum 2 s integrovanou herní mechanikou
  •  
    Amstrad CPC 464, s barevným monitorem

PC – osobní počítač

editovat

Pro domácí počítače se stal osobní počítač konkurenční platformou s vydáním PC/AT firmou IBM v roce 1984. Nový EGA displej, podporující šestnáct barev dosáhl kvality srovnatelné s Commodore 64.

Jednoduchá čtyřbarevná CGA grafika předešlých modelů nebyla schopna konkurovat C64 nebo Apple II. V osmdesátých letech 20. století se hrály hry na počítačích s operačním systém MS-DOS. Hry pro operační systém MS-Windows se staly populárními až s vydáním OS verze 3 od roku 1990.

 
IBM PC/AT

Podle roku vydání:

Videohry

editovat

V roce 1984 byla vydána hra Elite, vytvořená Davidem Brabenem a Ianem Bellem, která zavedla moderní 3D grafiku a šest stupňů volnosti (tři posuvy, tři rotace) v přesvědčivém vektorovém světě. Hra byla napsána pro mikropočítač BBC Micro a Acorn Electron. Její úspěšnost však způsobila portování pro všechny populární formáty včetně Nintendo systému.[3] V roce 1987 LucasArts přišli se hrou Maniac Mansion vytvořenou ve skriptovacím jazyku SCUMM, který nabízel interface point-and-click (ukaž a klikni) pro myš. Interface začala používat společnost Sierra Entertainment a další pro vývoj svých her (adventury, strategie).

V roce 1988 dala Sega na trh 16bitovou konzoli Mega Drive (v USA byla prodávaná pod názvem Genesis), ale úspěch zaznamenala pouze na evropském a asijském trhu.

S příchodem internetu se začaly objevovat i první online hry. První, kdy proti sobě hráli dva hráči byla hra MUD1, která byla hraná již v roce 1980 na ARPANETu.[4] Od poloviny dekády přišly na trh první online akční a strategické hry pro dva s použitím modemu.

Hlavní vývojáři

editovat
  • Scott Adams (dobrodružné hry, textovky – např. Voodoo Castle, The Count, Strange Odyssey …)
  • Ken Williams
  • David Braben
  • Rob Fulop (Atari)
  • Will Wright, hra SimCity
  • Richard Garriott, série Ultima
  • Dona Bailey, programátorka her, jedna z mála žen, které se tomuto oboru věnovaly již v tomto desetiletí[5]

Mnoho her bylo vydáváno velkými vydavateli (jednotliví vývojáři ustoupili do pozadí), rozsáhlé hry vznikaly ve větších týmech.

Mezi významné společnosti, které dominovaly v oblasti herních konzolí patří Nintendo a Sega. Na trhu domácích počítačů převládala společnost Commodore s modely C64 a Amiga. Hry pro osobní počítače ( operační systém DOS) se na trh dostávaly pomalu, s ohledem na vysoké pořizovací náklady PC a zpočátku byly omezením i hardwarové vlastnosti. Standard EGA neexistoval až do roku 1984 a zvukovými kartami byly vybaveny osobní počítače později.

Hry desetiletí

editovat

V osmdesátých letech existovaly již herní žánry známé i v současnosti. Stále byly velmi rozšířené jednoduché hry, jako jsou střílečky, akční hry, sportovní a závodní hry, adventury a rozsáhlejší simulace. Mnohé klasiky z tohoto desetiletí patří mezi populární retro hry.

  • Pac Man (1980)
  • Defender (1980), první hra s žánrem horizontálně scrollovacích stříleček
  • Battlezone (1980), první hra z pohledu první osoby, tankový simulátor se stále jednoduchou vektorovou grafikou, ale se zobrazením třetího rozměru
  • Centipede (Stonožka – 1980)
  • Donkey Kong (1981), první plošinovka
  • Frogger (1981), původně pro herní automat (Konami), pro herní konzoli Atari (společnost Parker Bros), později upravená na kazetě (firma Starpath)
  • Q*bert (1982)
  • Pole Position (1982), úspěšná a první moderní závodní hra, nejdříve pro herní automaty (distribuce Namco v Japonsku a v USA firma Atari), zobrazovaly se závody formulí z pohledu kamery, která byla umístěna za hráčovým automobilem – tento styl se používal i později v mnoha závodních hrách. Také zobrazování billboardů s reklamami a stromů ve hře po stranách vozovky bylo ve své době přelomové. Perspektiva byla simulována dvourozměrnými sprity, u kterých se měnila jejich velikost a tím se předmět přibližoval směrem k hráči. Tato technologie byla používána v počítačových hrách asi dvacet let. Lze se s ní setkat u dalších závodních her (například Lotus) nebo i ve 3D hrách typu Wolfenstein 3D a Doom.[5]
  • Track & Field (1983), de­sig­no­vá­na pro NES a vy­rá­bě­ná fir­mou Nin­ten­do až do roku 2003, pro tuto konzoli vznik­lo ví­ce než sedm set li­cen­co­va­ných a řa­da her bez li­cen­ce[6]
  • Tetris (1985)
  • Maniac Mansion (1987)
  • SimCity (1989)

Hry, pouze na jednotlivé platformy:

  • Ultima (1980), hra na hrdiny – Apple II, první videohra s posuvem obrazu do čtyř směrů
  • Microsoft Flight Simulator (1982), letecký simulátor – PC
  • Elite (1984), simulační hra – BBC Micro
  • Super Mario Bros (1985), plošinovka – Famicom/NES
  • The Legend of Zelda (1986), akční adventura – NES
  • The Great Giana Sisters (1987), Jump 'n' Run on C64 a další
  • Defender of the Crown (1987), strategie – Amiga a další
  • Ports of Call (1987), obchodní simulace – Amiga

Další inovativní, ale méně známé tituly:

  • Mystery House (1980), první textová adventura s grafikou
  • Space Panic (1980), první plošinovka, resp. předchůdce plošinovek
  • 3D Monster Maze (1981), první 3D hra pro domácí počítače
  • Moon Patrol (1982), první hra s paralaxním rolováním
  • Dragon's Lair (1983), první známá hra na laserdiscu
  • Ant Attack (1983), první izometrická hra, možnost vybrat si pohlaví
  • I, Robot (1983), první komerční hra používající k vykreslení 3D objektů plné 3D polygony a ploché stínování
  • Karate Champ (1984), první bojová hra s bočním pohledem
  • Little Computer People (1985), hráči komunikovali s mužem v domě, hra neměla jasný cíl, ale byla zásadním předchůdcem žánru simulací[7]
  • Out Run (1986), první hra se zpětnou vazbou

Datová média

editovat

Významná začínala být také záznamová datová média. Počítače již většinou používaly k ukládání a přenosu dat disketové mechaniky na rozdíl od konzolí. 5,25" disketa byla typické paměťové médium pro C64, cartridge a kompaktní kazety byly obvyklými datovými nosiči pro domácí počítače. Ke konci dekády byly běžné 3,5" diskety (pro Amigu a částečně pro PC). Hra byla často distribuována na několika disketách.

Československo

editovat

Herní automaty

editovat

V předrevolučním Československu byly herním prostředím maringotky s herními automaty, které cestovaly po republice s cirkusy, ale i samostatně. Na automatech se hrál Pinball a další arkádové klasiky, od 2D stříleček až po již zastaralý Pong. Kamenné herny v té době neexistovaly. Nedostatek domácí herní techniky způsobil, že „maringotková herní kultura“, která vznikla na počátku osmdesátých let se udržela i nějaký čas po sametové revoluci.[8]

Videohry na počítačích

editovat

Mezi herní počítače dostupné v ČSSR patřily modely Sinclair ZX Spectrum, osmibitové Atari a slovenský počítač PMD 85 nebo český IQ 151. Mezi soukromými uživateli byly rozšířeny první dva typy počítačů. Počítače československé výroby byly zastoupeny ve školách a počítačových klubech. Vznikla na nich řada tuzemských her (např. Člověče nezlob se, Klaun, Tyranosaurus REX …).[9]

Do roku 1989 se počítače dovážely v omezeném množství, ale i tak kolem roku 1985 zde existovala aktivní scéna osob, kteří se sdružovali do klubů (v rámci socialistických organizací jako byl například Svazarm). V druhé polovině desetiletí se dostávaly osobní počítače i do domácností a s rozšířením technického vybavení rostla i popularita komerčních počítačových her, dovážených ze západních zemí. Uživatelé je získávali prostřednictvím systému, který byl založen na síti kontaktů. I zde se v této době našli uživatelé, kteří programovali vlastní hry různé úrovně.[10]

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Geschichte der Videospiele 1980–1989 na německé Wikipedii.

  1. ↑ Počátky videoher. Buď FIT [online]. 2017-02-02 [cit. 2022-05-04]. Dostupné online. 
  2. ↑ SLÁMA, David. Chléb a hry: Historie počítačových her. Živě.cz [online]. [cit. 2022-04-30]. Dostupné online. 
  3. ↑ Multimediální pomůcka z audiovizuální kultury. is.muni.cz [online]. [cit. 2022-05-01]. Dostupné online. 
  4. ↑ Videoherní historie [online]. 2021-04-17 [cit. 2022-05-01]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b TIŠNOVSKÝ, Pavel. Historie vývoje počítačových her (11.část - hry pro konzoli Atari 2600. Root.cz [online]. [cit. 2022-05-01]. Dostupné online. 
  6. ↑ Track & Field (NES) - online hra. RetroGames.cz [online]. [cit. 2022-05-01]. Dostupné online. 
  7. ↑ Co je to Sim hra?. www.netinbag.com [online]. [cit. 2022-05-02]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  8. ↑ Hry v Československu před sametovou revolucí: okrajové a odsuzované. iDNES.cz [online]. 2011-11-17 [cit. 2022-04-30]. Dostupné online. 
  9. ↑ IQ 151 - Československý počítač. www.iq151.cz [online]. [cit. 2022-05-02]. Dostupné online. 
  10. ↑ ŠVELCH, Jaroslav. Osmibitové „poblouznění“: Počátky kultury počítačových her v Československu [online]. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze, Fakulta sociálních věd, Institut komunikačních studií a žurnalistiky, 2013 [cit. 2022-04-30]. Dostupné online. 

Související články

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Historie_videoher_1980–1989&oldid=24270469“