Wikipedie

Historický materialismus

Historický materialismus je spolu s dialektickým materialismem základem marxismu, obsahuje učení o vývoji společnosti, v němž se člověk jakožto bytost produkující materiální statky aktivně podílí na objektivním dějinném pohybu, podléhajícím v konečných důsledcích základním dialektickým zákonům.

"Historický materialismus je filosofická věda o vztahu společenského vědomí k společenskému bytí, o nejobecnějších zákonech a hybných silách vývoje lidské společnosti; je obecnou teorií a metodou vědeckého poznání a přetváření společnosti".[1]

Ústřední poučkou historického materialismu je teze o organickém vnitřním spojení všech stránek života společnosti s rozvojem společenské výroby a její formou, jíž jsou výrobní vztahy.[2] Podstata marxistické poučky o rozhodující úloze společenské výroby se neomezuje pouze na konstatování, že bez výroby materiálních statků by nebyl možný život společnosti. To bylo známo i předmarxistické sociologii. Karl Marx chápe výrobu nejen jako nezbytnou podmínku lidského života, ale jako určující základ všech forem společenského života a jeho vývoje.[3]

Výroba je ve své podstatě společenský proces. Aby lidé mohli vyrábět, vstupují do určitých, na jejich vůli a vědomí nezávislých vztahů, které odpovídají úrovni vývoje výrobních sil společnosti.[4][3] A stejně jako výrobní síly jakožto výsledek práce předcházejících pokolení jsou nezávislé na každém daném pokolení, tak i výrobní vztahy si lidé nemohou zvolit libovolně, ale jsou jim objektivné dané. Výrobní síly tvoří obsah společenského výrobního procesu, jehož nezbytnou formou jsou výrobní vztahy.[3]

Při zkoumání vývoje společensko-ekonomických formací a zákonitostí přechodu od jednoho výrobního způsobu ke druhému dospěl Marx k závěru, že existuje zákon souladu výrobních vztahů s úrovni a charakterem výrobních sil. Podle Marxe odhaluje tento zákon určující úlohu výrobních sil v poměru k výrobním vztahům, závislost výrobních vztahů na výrobních silách, na úrovni jejich vývoje. S rozvojem výroby se výrobní síly nutně dostávají do rozporu s výrobními vztahy, jež se vytvořily v předcházejícím stadiu jejich vývoje. Tento rozpor nutně přerůstá v třídní antagonistické společnosti v konflikt, protože vládnoucí třída se snaží zachovat přežilé výrobní vztahy, jež tvoří ekonomickou základnu jejího politického panství. To vede k revoluci, jež nastoluje nové výrobní vztahy, odpovídající novým výrobním silám. Tak zákon souladu výrobních vztahů a výrobních sil odhaluje podle Marxe hybné síly společenského vývoje.[5] Teze o konfliktu mezi výrobními silami a výrobními vztahy antagonistické společnosti jako o objektivním základu sociálních revolucí je závěrem, který korunoval vypracování základů historického materialismu.[6]

V podstatě jde o to, že historický materialismus považuje materiální poměry za primární, ty posléze ovlivňují poměry společenské (změna materiální → změna myšlení). Na rozdíl od většiny filosofie, kdy je požadována změna myšlení a od ní teprve byla odvozována změna materiální (změna myšlení → změna materiální).

Za socialismu hrály značnou úlohu v ideové výchově mládeže učebnice historického materialismu, připraveny F. Konstantinovem[7] a A. G. Spirkinem[8]

Kritika

editovat

Anthony Giddens

editovat

Anthony Giddens ve svém díle odmítá historický materialismus jako teorii dějin ze dvou důvodů: Za prvé tvrdí, že způsoby výroby materiálního života nejsou ve třídně rozdělených společnostech hlavním důvodem společenských změn (tím není ani třídní boj). Za druhé, historický materialismus dle něj spočívá na nejednoznačném a chybném filozofickém pojetí dějin, v nichž si lidé vždy kladou jen takové úkoly, které dokáží vyřešit.[9] Karl Marx se tedy mýlil, když považoval lidi především za někoho používající zvířata a vyrábějící nástroje. Dle něj tohle bylo a bude jediné nejdůležitější kritérium odlišující lidstvo od zvířat.[10] Dle Anthonyho Giddense však lidský společenský život nemá začátek ani konec ve výrobě.[9]

Karl Popper

editovat

Karl Popper ve svém díle Bída historicismu kritizuje historicismus a historický materialismus jakožto validní teorii a odmítá ji z důvodu její generalizace na celou společnost. Podle něj není možné nahlížet na globální společnost jako na jedinečnou jednotku, ale jakožto na mnoho menších společenství a kultur s vlastními vývojovými procesy, které mají své charakteristické prvky později tvořící celek.[11] Také nahlíží na dějiny jakožto na jednotnou událost, která nemá žádný porovnatelný protějšek, je z nich tak sice možné vyvozovat závěry, které mohou predikovat některé události, ale pouze s určitou, nikoliv stoprocentní přesností. Autor zahrnuje do průběhu dějin i individuality, jejichž chování, podobně jako u historie samotné, nikdy nebude možné bezchybně predikovat.[12]

Georgij Chosorojevič Šachnazarov

editovat

Mark Sandle ve své publikaci popisuje dvoudílný článek Georgije Chosrojeviče Šachnazarova “In Search of the Lost Idea”, původně zveřejněný v teoretickém časopise Komunistické strany Sovětského svazu Kommunist.[13]

Šachnazarov tvrdí, že holistické vysvětlení historie pomocí historického materialismu (vývoj v oblasti produktivních sil zajišťuje vývoj všude jinde) je příliš jednoduché. Podle něj se historický materialismus a jeho pojetí historie nedokáže vyrovnat s rozmanitostí a složitostí dějin.[14]

V článku odmítá marxistický pohled na historii (lidstvo se snaží překonávat a využívat přírodu[15]) a vytváří novou: lidstvo by mělo usilovat o spolupráci a harmonii s přírodou. Dříve jmenovanou tezi vyvrací pomocí dvou argumentů. Za prvé, protože zdroje poskytované přírodou nejsou nevyčerpatelné, nemůže zvětšování lidských produktivních sil samo o sobě zajistit pokrok lidstva. Za druhé, technologický pokrok nutně neznamená vývoj produktivních sil, ale naopak může vést k degradaci lidské pracovní síly.[14]

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ Spirkin 1971, s. 248.
  2. ↑ Ojzerman 1976, s. 428.
  3. ↑ a b c Ojzerman 1976, s. 427.
  4. ↑ Stručný filosofický slovník, s. 549.
  5. ↑ Ojzerman 1976, s. 427–428.
  6. ↑ Ojzerman 1978, s. 463.
  7. ↑ KONSTANTINOV, Fedor, a kol. Historický materialismus : celost. vysokoškolská učebnice. Překlad z rus. orig.. 2. vyd. Praha: SNPL, 1955. 863, [6] s. Druhé, přepracované vydání učebnice historického materialismu je kolektivní prací Filosofického ústavu Akademie věd SSSR. Obsahuje bibliografické odkazy a rejstřík. 
  8. ↑ МИТИН, М. Б. Развитие марксистской философской науки в СССР. Вестник Российской академии наук. 1978, čís. 4, s. 65. Dostupné online [cit. 2014-07-10]. (rusky) 
  9. ↑ a b GIDDENS, Anthony. A contemporary critique of historical materialism. Berkeley: University of California Press volumes <1-2> s. Dostupné online. ISBN 0-520-04535-1, ISBN 978-0-520-04535-4. OCLC 8274691 
  10. ↑ MARX, Karl. Early writings. Harmondsworth: Penguin in association with New Left Review 451 pages s. Dostupné online. ISBN 0-14-044574-9, ISBN 978-0-14-044574-9. OCLC 27008086 
  11. ↑ POPPER, Karl R. The poverty of historicism. London: Routledge x, 166 pages s. Dostupné online. ISBN 0-415-06569-0, ISBN 978-0-415-06569-6. OCLC 222874867 S. 86–103. 
  12. ↑ POPPER, Karl R. The poverty of historicism. London: [s.n.] xiv, 166 pages s. Dostupné online. ISBN 0-7100-1965-3, ISBN 978-0-7100-1965-3. OCLC 40761331 
  13. ↑ SHAKHNAZAROV, G. Kh. In Search of a Lost Idea: Toward a New Understanding of Socialism. Sociological Research. 1992-03, roč. 31, čís. 2, s. 29–71. Dostupné online [cit. 2022-12-04]. ISSN 1061-0154. DOI 10.2753/SOR1061-0154310229. (anglicky) 
  14. ↑ a b SANDLE, Mark. Georgii Shakhnazarov and the Soviet Critique of Historical Materialism. Studies in East European Thought. 1997-06-01, roč. 49, čís. 2, s. 109–133. Dostupné online [cit. 2022-12-04]. ISSN 1573-0948. DOI 10.1023/A:1017910911821. (anglicky) 
  15. ↑ CALLINICOS, Alex. The revolutionary ideas of Karl Marx. Chicago, Illinois: Haymarket Books, 2011. 1 online resource (xxiv, 262 pages) s. Dostupné online. ISBN 978-1-60846-165-3, ISBN 1-60846-165-3. OCLC 769189386 S. 99. 

Literatura

editovat
v češtině
v cizích jazycích
  • GIDDENS, Anthony. A contemporary critique of historical materialism. Berkeley: University of California Press volumes <1-2> s. Dostupné online. ISBN 0-520-04535-1, ISBN 978-0-520-04535-4. OCLC 8274691
  • MARX, Karl. Early writings. Harmondsworth: Penguin in association with New Left Review 451 pages s. Dostupné online. ISBN 0-14-044574-9, ISBN 978-0-14-044574-9. OCLC 27008086
  • POPPER, Karl R. The poverty of historicism. London: Routledge x, 166 pages s. Dostupné online. ISBN 0-415-06569-0, ISBN 978-0-415-06569-6. OCLC 222874867
  • POPPER, Karl R. The poverty of historicism. London: [s.n.] xiv, 166 pages s. Dostupné online. ISBN 0-7100-1965-3, ISBN 978-0-7100-1965-3. OCLC 40761331
  • SHAKHNAZAROV, G. Kh. In Search of a Lost Idea: Toward a New Understanding of Socialism. Sociological Research. 1992-03, roč. 31, čís. 2, s. 29–71. Dostupné online [cit. 2022-12-04]. ISSN 1061-0154. DOI 10.2753/SOR1061-0154310229. (anglicky)
  • SANDLE, Mark. Georgii Shakhnazarov and the Soviet Critique of Historical Materialism. Studies in East European Thought. 1997-06-01, roč. 49, čís. 2, s. 109–133. Dostupné online [cit. 2022-12-04]. ISSN 1573-0948. DOI 10.1023/A:1017910911821. (anglicky)
  • CALLINICOS, Alex. The revolutionary ideas of Karl Marx. Chicago, Illinois: Haymarket Books, 2011. 1 online resource (xxiv, 262 pages) s. Dostupné online. ISBN 978-1-60846-165-3, ISBN 1-60846-165-3. OCLC 769189386

Související články

editovat
 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Historický_materialismus&oldid=24312560“